Česko je 25. nejatraktivnější zemí pro práci na světě
Česko je pětadvacátou nejatraktivnější zemí na světě z hlediska pracovních podmínek a příležitostí. V regionu střední a východní Evropy je první. Světové prvenství patří Švýcarsku, následují Singapur, USA, Norsko, Švédsko a Finsko.
"Toho pochopitelně využívají nejen pracovníci z ekonomicky slabších regionů typu Bulharska nebo Rumunska, ale už i pracovníci ze srovnatelných zemí. Hovoříme o Španělsku, Portugalsku, jihu Itálie."
Nadprůměrné hodnocení Češi získali především díky vysoké úrovni odborných a technických dovedností a dále poměrně dobré úrovni genderové rovnosti a možností sociální mobility. Česko by se naopak mělo zlepšit ve větším zájmu přijímat talentované pracovníky ze zahraničí, vyšší toleranci menšin či zefektivnění vzájemné kooperace mezi firmami. Zatímco před deseti lety pracovalo podle úřadu práce v Česku kolem 280 tisíc cizinců, na konci roku 2016 jich bylo zhruba o 70 tisíc víc.
Hypoindex: Počet hypoték loni klesl, objem činil opět 226 mld. Kč
Počet sjednaných hypotečních úvěrů loni klesl o téměř 5000 na 109.600, jejich objem činil téměř 226 miliard korun. Průměrná úroková sazba za celý loňský rok stoupla na 2,02 procenta, předminulý rok byla 1,87 procenta. "V celém roce 2017 byla zřetelná snaha regulátora hypoteční trh brzdit. Nicméně v tomto ohledu spíše působil nedostatek nemovitostí na trhu, které by bylo možné nakoupit, než důsledky doporučení regulátora," uvedl analytik Fincentra Josef Rajdl.Výhled na rok 2018 je podle něj nejistý. Odborníci se ale shodují na tom, že hypoteční úvěry budou zvolna zdražovat. Odhad je takový, že na konci letošního roku se sazby budou pohybovat mezi 2,75 až 3 procenty. V kurzu budou stále tříleté a pětileté fixace, ale počty uzavřených hypoték pravděpodobně klesnou.
V Česku rychle zdražuje zemědělská půda
Průměrná tržní cena zemědělské půdy v Česku loni meziročně stoupla o více než 15 procent. Tedy na zhruba 24 korun za metr čtvereční. O půdu mají zájem jak zemědělci, tak investoři. Za posledních deset let ceny zemědělské půdy vzrostly na trojnásobek. Na druhou stranu už nerostou tak rychle jako třeba v roce 2016 a pro letošní rok se počítá s dalším zpomalení růstu tržních cen, a to zřejmě pod deset procent. Řadě zemědělců vysoká cena půdy už dělá starosti, říká Mojmír Severin, jednatel společnosti AgroConsult Bohemia."Půda má určitý potenciál výnosu, a zemědělec musí půdu nejen zaplatit, ale také na ní udělat profit. Hlavně v určitých oblastech už půda dosahuje horentních částek. Zemědělec hodně zvažuje, jestli půdu nakoupí nebo nenakoupí."
Karlovarské minerální kupují společnost PepsiCo v Česku, Maďarsku a na Slovensku
Karlovarské minerální vody (KMV) koupí od nadnárodní společnosti PepsiCo její pobočky v Česku, Maďarsku a na Slovensku s celkovými ročními tržbami 4,2 miliardy korun. Obchod by měl být dokončen v prvním pololetí letošního roku, čeká se na souhlas antimonopolních úřadů. Tržby KMV se za loňský rok odhadují na osm miliard korun. Akvizicí jim tak vzrostou o polovinu, říká mediální zástupce podniku Pavel Novák:"Skupina KMV se akvizicí rozroste o tři firmy se zhruba 900 zaměstnanci, dvěma výrobními závody, a celkovým ročním obratem přes 4 miliardy korun."
Firma Karlovarské minerální vody už loni koupila výrobce značek Pepsi v Bulharsku. Loni svého majitele změnilo kolem dvou stovek velkých podniků.
Vláda odmítla zúžení EET pouze na registrované plátce DPH
Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání odmítla návrh skupiny poslanců pěti stran zúžit povinnost elektronické evidence tržeb (EET) pouze na podnikatele z řad registrovaných plátců daně z přidané hodnoty. Místopředseda menšinového kabinetu Richard Brabec (ANO) připomenul, že ministerstvo financí hodlá v únoru předložit vlastní návrh změn systému. S návrhem novely zákona o EET přišla pětice stran: ODS, SPD, TOP 09, Piráti a STAN. Argumentují tím, že podoba zákona o EET není ani po nedávném zásahu Ústavního soudu přijatelná, když nepřiměřeným způsobem zasahuje zejména ty nejmenší podnikatele.Soud loni v prosinci například zrušil plánovaný start třetí a čtvrté etapy EET s odkazem na to, že je nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. Třetí vlna se týká svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom vybraných řemesel a výroby.
Podniky mají stále zájem o technicky zaměřené zaměstnance
Desítky tisíc žáků devátých tříd a také jejich rodičů teď řeší, jakou střední školu nebo učiliště zvolit. Někde se jim snaží pomáhat i úřady. Důležitá je také spolupráce s místními zaměstnavateli a také se školami. Stále je zájem o technicky zaměřené zaměstnance. Technické vzdělání je zároveň výborným základem pro různé pozdější rekvalifikace. Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC si myslí, že velký zájem o tyto obory bude ještě nejméně 5 až 10 let. Také proto, že mnoho současných zaměstnanců bude odcházet do důchodu. Při volbě povolání je ale podle něj podstatné jiné hledisko, než jen aktuální nabídka míst."Zdaleka nejdůležitější je, aby si lidé vybírali studium a budoucí uplatnění podle toho, k čemu sami tíhnou, v čem se budou cítit dobře, co je bude bavit. Jenom v tom se pak mohou nějak smysluplně dlouhodobě rozvíjet, rozšiřovat si obzory. To je klíč k celému budoucímu uplatnění."
Navíc čím dál častěji platí pravidlo, že nikdo nevystačí jen s tím, co se naučil ve škole.
V používání internetového bankovnictví jsou Češi nad evropským průměrem
Internetové bankovnictví využívá už více než polovina dospělých Evropanů. Česká republika si společně s Rakouskem drží 12. příčku. Ještě před deseti lety používalo v Česku internetové bankovnictví okolo 12 % lidí. V roce 2016 si už spravoval účet přes internet každý druhý dospělý. Loni se Česko dostalo na dvanáctou příčku s podílem skoro 60 procent. Důvody většího zájmu popisuje zakladatel serveru bankovnipoplatky.com Patrik Nacher:"U nás je to dáno tím, že jsme takoví hračičkové. Když se podíváme na rozvoj bezkontaktních platebních karet, tam jsme světoví lídři v poměru klasických karet a bezkontaktních. To znamená, že rádi zkoušíme nové věci."
V užívání internetbankingu Česko přeskočilo třeba Slovensko, Polsko, Itálii nebo Portugalsko. Na druhou stranu ale výrazně zaostáváme například za Dánskem, kde internetové bankovnictví používá 90 procent lidí. Podobně je na tom i Nizozemsko nebo Finsko.