Česko může opustit postsovětské banky, šance na získání pohledávky není ale velká

Česko může vypovědět účast ve dvou postsovětských investičních bankách, kde má podíly ještě z dob komunismu. Vládní návrh na vystoupení z Mezinárodní investiční banky a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce schválili po poslancích i senátoři. Československo do institucí vstoupilo v rámci někdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).

Sídlo Mezinárodní investiční banky v Budapešti|Foto: © Google

Mezinárodní investiční banka (MIB) byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Sídlo má od roku 2019 v Budapešti a členskou základnu tvoří Bulharsko, Česká republika, Kuba, Maďarsko, Mongolsko, Rumunsko, Ruská federace, Slovensko, Vietnam. Banka podporuje investiční projekty a poskytuje finanční záruky firmám ze zemí bývalé RVHP.

Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS) byla založena v roce 1963 a na rozdíl od MIB neprošla transformací. Sídlí v Moskvě a akcionáři banky je osm států. Oproti MIB není mezi nimi Kuba a členem je také Polsko. Banka poskytuje všechny běžné bankovní služby zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky.

Zbyněk Stanjura|Foto: Úřad vlády ČR

Česko o odchod z obou institucí usilovalo už delší dobu. Urychlila ho agrese Ruska vůči Ukrajině. Návrh na odchod z institucí předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) spolu s ministerstvem zahraničí i s ohledem na skutečnost, že dané instituce mohou být využity pro zajištění finančních zdrojů pro ruský trh, na který jsou uvaleny sankce.

„Členství v těchto institucích nám nepřináší žádné ekonomické přínosy, obě banky jsou pozůstatkem dávno minulé doby. Dopad ukončení členství na české podniky bude minimální. Veškeré kroky také koordinujeme s ostatními členskými státy EU, které jsou rovněž členy MIB nebo MBHS. Dnes jsme k tomu po Radě ECOFIN vydali společné prohlášení,“ uvedl tehdy Stanjura.

Finanční vypořádání

Miloš Zeman|Foto: Pelz, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Ukončení členství je podle vlády třeba provést výpovědí prezidentských smluv - musí to odsouhlasit Parlament a listinu o výpovědi podepsat prezident. Pokud tedy výpověď podepíše i Miloš Zeman, Česko přestane být členem obou institucí v souladu s výpovědní lhůtou během půl roku.

Senátorům ministr Stanjura řekl, že se Česko pokusí během půlroční lhůty vyjednat finanční vypořádání. Podle něj má v každé z bank zhruba 40 milionů eur v podobě splaceného vkladu a nerozděleného zisku - dohromady jsou to téměř dvě miliardy korun. Šance na získání pohledávky není ale podle ministra příliš velká. „Jsem poměrně skeptický, že se to povede,“ přiznal.

Upozornil, že MBHS se rozhodly opustit dvě třetiny členských zemí, také Slovensko, Polsko, Rumunsko a Bulharsko, což bude znamenat faktický konec této banky. V případě MIB je podle Stanjury situace složitější, neboť z ní nechce vystoupit Maďarsko, kde banka sídlí. Maďarsko členem MBHS není.