Česko na cestě ke skutečně rovnému postavení žen a mužů ve společnosti
Vstup Česka do Evropské unie si vyžádá kromě jiného také legislativní a zejména faktické zrovnoprávnění žen a mužů. Vláda v pondělí schválila věcný záměr protidiskrimančního zákona a poradní orgán kabinetu pro rovné příležitosti připravuje i další návrhy. Více Herbert Brynda.
Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů požaduje vyšší zastoupení žen ve veřejných funkcích. Předsedkyně Rady Anna Čurdová chce prosadit, aby na kandidátních listinách pro volby do parlamentu, krajských a místních zastupitelstev byl stejný počet žen a mužů. Rada proto doporučila vládě, aby v tomto smyslu pověřila ministerstvo vnitra vypracováním věcného záměru volebního zákona. Pokud by česká vláda doporučení akceptovala, pak podle Čurdové existuje několik metod zvýšení zastoupení žen. Jednou z nich je takzvaný paritní zákon, který platí ve Francii od roku 2001,:
"podle kterého se musí kandidátní listina sestavovat takzvaným zipovým systémem, to znamená žena-muž nebo muž-žena; pokud tento systém politická strana nedodrží, tak může být i sankcionována".
Ve Švédsku, zemi světově uznávané v prosazování rovnosti mužů a žen, obdobný postup není uzákoněn, platí nicméně zvykově. Mezi českými poslanci a senátory je nyní mimochodem kolem patnácti procent žen. Jednou z nich je i Anna Čurdová, které jsem se zeptal, jaká je v Česku situace ve vztahu k rovnosti mužů a žen:
"Z mého pohledu se pomalými kroky začíná zlepšovat, byť v této chvíli nemůžeme být spokojeni. Rovné příležitosti jsou během na dlouhou trať a nám se v této chvíli daří dělat první nesmělé krůčky k tomu, abychom někdy v budoucnu té rovnosti dosáhli. Pokud chcete vědět, co se zlepšilo, pak jsou to otázky, které se týkají zákonných úprav. Je předložen antidiskriminační zákon, pokročilo se v otázce násilí na ženách a před námi je samozřejmě ještě i otázka zastoupení žen v rozhodovacích procesech."
Ženy jsou v České republice zastoupeny poměrně málo ve vysoké politice, v managementech a vůbec ve vyšších funkcích. Čím si to vysvětlujete?"To je těžké vysvětlit. Po roce 1989 tady převládl názor, že je lepší, aby se žena vrátila zpět k rodinnému krbu, že se pro ni vysoká politika nehodí a že se pro ni nehodí ani zastoupení v managementech podniků. Doba ale ukazuje, že tomu tak není a že není správné nevyužít jednu polovinu lidské populace. A že vlastně tyto otázky svědčí o úrovni demokratického procesu, o úrovni rozhodovacího procesu. Je otázkou, jak se v rámci společnosti pracuje s informacemi; u nás bohužel do současné doby informační kampaň o rovných příležitostech nebo o postavení ženy ve společnosti téměř nebyla, proto si myslím, že se ženy stáhly a jejich aktivita poněkud upadla."
Ještě mě zajímá 'gender mainstreaming'; přijala Rada v tomto ohledu nějaké doporučení? Je to skutečně tak, že většina veřejných prostředků směřuje na financování mužských aktivit, na fotbalové stadiony, na šatny, a nikoliv na finacování ženských, mateřských aktivit?
"Co se týká gendrového mainstreamingu, tam Rada zatím doporučení nepřijala, protože gender mainstreamingová politika je v podstatě aplikací rovných příležitostí do všech státních politik. To je u nás v této chvíli také na počátku. Snažíme se o to, aby gendrová politika byla zapojena do všech politik jednotlivých ministerstev. Co se týká těch rozpočtů, 'gender budgetingu', gendrového rozpočtování, tak v této chvíli nemáme k dispozici žádné analýzy, protože v České republice nemáme přístup k relevantním datům. Teď si vzpomínám na jeden příklad, kdy se v Praze konala akce s dětskými kočárky, kterou organizovaly Pražské matky a které dokázaly, jak je nesmírně těžké projet ulicemi, kde jsou zaparkovaná auta a kde nejsou obrubníky přizpůsobené tomu, aby mohly kočárky projet. A to je právě o tom gendrovém rozpočtování, protože ve chvíli, kdy radní rozhodují, tak rozhodují, jestli dají třeba na ten nižší obrubník, který bude přístupný třeba jak kočárkům, tak invalidům, nebo jestli ty peníze půjdou někam jinam,"
říká předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Jeden z prvních kroků se chystají udělat na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde by měl být nově zřízen odbor pro rovnost žen a mužů se zhruba dvěma desítkami zaměstnanců.