Půlka lidí si myslí, že ženy nemají šanci vydělávat stejně jako muži

Foto: Pixabay / CC0

Téměř polovina dospělých si myslí, že ženy v Česku nemají šanci dostat za stejně odvedenou práci stejnou odměnu jako muži. Třetina dotázaných pak souhlasí s tím, že ženy jsou méně schopné, výkonné a kvalifikované než jejich mužští kolegové.

Foto: Pixabay,  Pixabay License

Česko patří v EU k zemím s největší propastí ve výdělcích mužů a žen. Ženy v průměru vydělávají o pětinu méně než muži. Ministerstvo práce chce k rovnému odměňování přispět projektem '22 procent k rovnosti', jehož vedoucí Lenka Simerská představila výsledky průzkumu. Odpovídalo v něm 2030 lidí nad 18 let. Podle 46 procent z nich mají ženy v ČR šanci získat za stejnou práci stejnou mzdu či plat jako muži. Opačný názor má 49 procent dotázaných. Myslí si to bezmála tři pětiny žen a necelé dvě pětiny mužů. Těch, kteří o rovném odměňování pochybují, přibývá pak s věkem a zkušenostmi.

Za nižší výdělky může mateřství a péče o děti

"Naše téma je takové trošku výbušné a jsme obviňovány z toho, že nějak chceme manipulovat s fakty. Rozhodly jsme se proto výsledky publikovat bez interpretace a analýzy. Jsou jen popsány v grafech, číselně a slovně," uvedla Lenka Simerská. Jako příčinu nižších ženských výdělků 83 procent dotázaných vidí mateřství a péči o děti. Víc než tři čtvrtiny lidí uvedly, že roli hraje i touha mužů po kariéře a špatné podmínky pro sladění práce a rodiny. Dvě třetiny dotázaných zmínily rozdílné zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích. Šedesát procent poukázalo na vliv výchovy a vzdělávacího systému, který směřuje ženy a muže do odlišných a jinak placených oborů. Rozšířený je i názor, že se ženy bojí říct si o víc peněz.

Ženy jsou méně schopné a výkonné?

Třetina respondentů si ale také myslí, že za nižší ženské příjmy může to, že jsou ženy méně schopné, výkonné a kvalifikované než muži. Ženy v Česku jsou přitom vzdělanější než muži a tvoří tři pětiny absolventů vysokých škol. Pracují ale většinou v méně hodnocených oborech, do vedoucích pozic se dostávají obtížně. I na stejných pozicích za stejnou práci pobírají podle výzkumů v průměru o desetinu méně než jejich mužští kolegové. Při třicetitisícovém platu to je ročně 36.000 korun.

Kolem 88 procent lidí si myslí, že by firmy a instituce měly už v inzerátech uvádět částky "od - do", které na pozici nabízejí. Tři čtvrtiny dotázaných pak míní, že by zaměstnavatelé měli zveřejňovat anonymizované údaje o výdělcích.

Testem platové rovnosti prošla úspěšně Kancelář ombudsmanky

Kancelář ombudsmanky úspěšně prošla jako první organizace ve veřejné správě pilotním testováním, které zjišťovalo platovou nerovnost mezi muži a ženami. Testování zohlednilo charakteristiky vykonávané práce a klíčové osobní charakteristiky zaměstnankyň a zaměstnanců (věk, délka praxe, vzdělání). V Kanceláři ombudsmanky činil rozdíl v odměňování 1,6 %. Tvůrci aplikace Logib považují za hranici hodnou pozornosti rozdíl 5 % a více. I vyšší rozdíly však v konkrétních případech mohou být způsobeny legitimními faktory.

Zjišťování rozdílů v odměňování žen a mužů v Kanceláři ombudsmanky provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. To nyní testuje zahraniční nástroj Logib v českém prostředí. Zdarma bude dostupný široké veřejnosti v průběhu roku 2021. Každý zaměstnavatel si tak bude moci sám ověřit, jak si v oblasti rovného odměňování žen a mužů stojí.