Česko nabízí pomoc běloruským studentům i obětem policejních zásahů

I když Bělorusko s Českou republikou bezprostředně nesousedí, dlouhodobý postoj českých neziskových organizací k lidu této stále ne zcela svobodné země by se dal pojmenovat jako přátelské sousedství. Pod vedením ministra zahraničí Cyrila Svobody vyznává stejné zásady také česká zahraniční politika. Patrné je to zejména teď, po běloruských prezidentských volbách. Evropské a americké instituce je považují za neregulérní, Lukašenkův režim ale navzdory mezinárodnímu tlaku přitvrzuje.

Bělorusko, foto: ČTK

Vedle Polska je Česko jednou z nejvíce angažovaných zemí ve prospěch svobody v Bělorusku. Český nevládní sektor již léta poskytuje pomoc běloruským nezávislým médiím, občanské společnosti a opozici vytlačené z médií, ze sálů, z billboardů a v konečném důsledku z veřejného a politického života. Po třetím vítězství Alexandra Lukašenka v běloruských prezidentských volbách, obecně považovaných za neférové, se Česko chopilo iniciativy v Evropské unii. Ta ústy předsedajícího Rakouska minulý týden vyzvala běloruské úřady, aby propustily všechny opoziční aktivisty zatčené v Minsku v a aby respektovaly svobodu shromažďování. Dále se unie shodla na finančních a diplomatických sankcích proti Lukašenkovu režimu. Iniciátor, český ministr zahraničí Cyril Svoboda, nemohl než vyslovit uspokojení:

"Je to velký úspěch české diplomacie a jsem rád, že návrh, který jsme připravili a který jsem předložil na jednání ministrů zahraničních věcí, se nakonec ve velmi dobré podobě dostal do závěrů Evropské rady."

O víkendu ale vlna násilí běloruských bezpečnostních složek proti demonstrantům pokračovala. Přímý svědkem a částečně obětí zásahu se stal také zpravodaj Českého rozhlasu v Bělorusku Martin Dorazín.

"Příslušníci ´specnazu´, to znamená těch zvláštních policejních sil, zaútočili na nás, odvlekli nás, naložili nás do antonů a odvezli nás ven. V tom policejním antonu byla zvláštní situace: lidé samozřejmě měli velký strach, před jejich očima ještě policisté ty lidi tloukli, bili je, některé starší paní, jak jsem viděl, které seděly vedle mě, tak omdlévaly. Jedna žena dostala srdeční záchvat a samozřejmě že jí nikdo v tu chvíli nepomohl. Nás tedy vyložili, dva novináře z té asi 40-členné skupiny jednoho policejního antonu, vyložili na okraji Minska a ostatní odvezli neznámo kam."

Cyril Svoboda

Připomeňme, že Martin Dorazín ještě dopadl lépe, než jiný český novinář, redaktor Mladé fronty Dnes Jan Rybář, který byl před několika dny surově zmlácen v Minsku neznámými útočníky, jejichž motiv nebyl loupežný.

České státní orgány bezprostředně reagovali jak odsouzením násilí v Bělorusku, tak nabídkami pomoci. Hovoří mluvčí předsedy vlády Jiřího Paroubka Lucie Orgoníková:

"Pan premiér pozorně sleduje zdravotní stav osob zraněných při policejních zásazích a pokud to bude účelné a možné, tak bychom umožnili jejich léčení v České republice."

Další nabídka patřila běloruským studentům, kterým kvůli účasti na demonstracích hrozí okamžité vyloučení ze škol. Premiér přišel s návrhem, aby postižení mohli dostudovat právě v České republice. Mezi prvními tuto premiérovu úvahu uvítal senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Podle něj by Česká republika měla pomoci běloruským studentům co nejdříve a za každou cenu. Tím spíš, jak připustil, že v tomto případě to nebude nijak nákladná pomoc a univerzity v Česku podle něj kapacity mají.

Mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Michaela Lagronová potvrzuje, že reakce českého vysokého školství je vesměs pozitivní: "Paní ministryně začala zjišťovat, jaká by pro ně byla možnost, jak by se k tomu postavili rektoři českých veřejných vysokých škol. Odezva byla pozitivní a teď je další věcí rozpracovat detailněji návrh, kolik by studentů mělo být a jakým způsobem by to přesně probíhalo."