Česko-běloruské vztahy a prezidentské volby

V nedělních prezidentských volbách v Bělorusku zvítězil úřadující prezident Alexandr Lukašenko. Podle ústřední volební komise získal přes 82% hlasů. Hlavní opoziční kandidát Aljaksandr Milinkevič ovšem označil hlasování za frašku a odmítl výsledek uznat. Podle opozice i mezinárodních pozorovatelů kampaň i hlasování provázela řada neregulérností. Za svobodné volby v neděli demonstrovali Bělorusové nejen v Minsku, ale také v Praze. K situaci v Bělorusku se vyjádřila i česká diplomacie. Vývoj o víkendu sledovala Martina Lustigová.

Alexandr Lukašenko, foto: ČTK

"Ekonomické sankce podle mě za prvé nevedou ke změnám a za druhé dopadají především na obyvatele té země. Takže já si nemyslím, že ekonomické sankce jsou dobrým řešením. Nejsou," uvedl v České televizi ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle něj je lepší permanentní politický tlak na Bělorusko a jednání s opozicí. Tím se totiž podle něj dává najevo, že v Bělorusku existuje alternativa.

Na Václavském náměstí v Praze se v neděli sešlo asi osm desítek lidí a podpořilo běloruské studenty, kteří demonstrovali za svobodné volby ve své vlasti. Studenti totiž považují prezidentské volby za nesvobodné a nespravedlivé. Ve svém prohlášení žádali například propuštění politických vězňů nebo odstoupení ministra vnitra a šéfa tajné služby. Podobné shromáždění pořádal před běloruským velvyslanectvím v Praze také Svaz Bělorusů v zahraničí.

Dozvěděli se lidé v Bělorusku o pražských demonstracích? Na to jsem se zeptala analytika Asociace pro mezinárodní otázky Jana Mariana, který je v Bělorusku jako pozorovatel OBSE: "Pochopitelně se to dozvěděli třeba lidé ve větších městech nebo lidé z opozice. Vzhledem k tomu, že existují státní média, která jsou kontrolována, a že v menších městech nebo na vesnicích lidé nemají přístup k alternativním zdrojům informací, tak se tam o tom pochopitelně nemohli dozvědět." A jaký je vlastně význam zahraničních demonstrací na podporu svobodných voleb v Bělorusku? To je otázka pro politologa Jana Holzera: "Mají význam čistě symbolický. Pochopitelně vždycky potěší, když člověk získá pocit, že existuje nějaký partner, který s ním sympatizuje, který je připraven mu pomoci, atd. Ale faktický vliv to pochopitelně na vývoj situace v Bělorusku nemá."

Foto: ČTK

Česko-běloruské vztahy jsou dlouhodobě napjaté. Minsk například nedávno obvinil české diplomaty, že před volbami rozšiřují agitační brožury a snaží se tak rozvracet pořádek. Údajné agitační letáky jsou ale podle ministerstva zahraničí ve skutečnosti zprávou komise OSN pro lidská práva. "Problémy jsou pochopitelně vázané na fakt, že v Bělorusku vládne klasický autokrativní autoritativní režim, který má dokonce v některých případech mírně totalitarizující sklony. A to je pochopitelně velký problém z hlediska vztahů mezi Českou republikou a Běloruskem, protože je zde naprostá inkompatibilita z hlediska typu režimů," soudí Jan Holzer. A kde vidí příčinu napjatých česko-běloruských vztahů Jan Marian? "Česká diplomacie vystupuje celkem jasně a jednoznačně proti nedemokratickým tendencím v Bělorusku, kritizuje nedemokratické praktiky v Bělorusku a vyjadřuje podporu právě běloruské opozici a nevládním organizacím. A stejně se chovají i české nevládní organizace."