Česko odmítá být diskriminovaným outsiderem
Praha zásadně nesouhlasí s návrhem Evropské komise na radikální reformu cukerného režimu v Evropské unii. Tento návrh by prý Českou republiku diskriminoval. Země, která je po desetiletí soběstačná v produkci cukru, by se administrativním aktem změnila na dovozce cukru. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.
Trh s cukrem patří v Evropské unii k nejvíce regulovaným. Systém začíná u zemědělců, pěstitelů cukrové řepy. Těm cukrovary platí takovou cenu, která rolníkům zaručuje zisk. Cukrovary pak mohou prodávat cukr rovněž za výhodnou zaručenou cenu. Jádrem reformy, kterou Evropská komise navrhla minulý týden, je radikální snížení zaručených cen jak u cukrové řepy, tak u cukru. Regulace ovšem také znamená, že pro jednotlivé země unie jsou stanoveny produkční kvóty cukru pro domácí trh a pro vývoz. Reforma počítá s tím, že se obě kvóty sečtou a potom se plošné zkrátí o 16 procent. Proč je současný návrh Bruselu diskriminační, vysvětluje ředitel tiskového odboru ministerstva zemědělství Hugo Roldán.
"Pro země s malým územím, jako je Česká republika, které mají stanovenu velmi malou vývozní kvótu asi tři procenta, by to potom znamenalo, že při tom krácení přijdeme nejen o celou vývozní kvótu, ale ještě bychom museli o 13 procent snížit produkci cukru pro vnitřní trh. Tím bychom se uměle stali nesoběstačnými v produkci cukru."
Znamenalo by to tedy, že Česká republika se dostala svým způsobem do pozice nekonkurenceschopného outsidera a že by stala odbytištěm přebytků ze šesti starých členských zemí Evropské unie, tedy Německa, Francie atd.?
"Ano, to jsou velmi přesná slova. Skutečně bychom museli začít dovážet část cukru pro vlastní potřebu z oněch šesti velkých producentů cukru. Těm by stačilo jenom snížit svou vývozní kvótu, která byla vypočtena úplně jinak, než u nových členských zemí unie. Na šestici by to nemělo zdaleka takový dopad, jako na Českou republiku."
Trh s cukrem ale patří v unii k nejvíce regulovaným. Ten celý systém je nastaven dost nenormálně. Podpory zemědělcům, cukrovarům vlastně neposkytuje stát, ale přímo spotřebitel. Čeští spotřebitelé by tedy na cukerní reformě měli vydělat."Česká republika není proti reformě jako takové. Jenom nelze dopustit, aby jeden stát z Evropské unie byl jednostranně poškozen. Jinak máte pravdu v tom, že z větší konkurence mezi producenty cukru by mohl těžit spotřebitel nižší cenou, kterou platí v obchodě."
Faktem je, že cena cukru v Evropské unii je zhruba třikrát vyšší než je cena světová. To ostatně potvrzuje i předseda Zemědělského svazu České republiky Miroslav Jirovský. Jak řekl Radiu Praha, zemědělce štve především ta diskriminace.
"To je pravda, že cena cukru v Evropské unii je třikrát větší než cena světová. Je to dáno nějakým vývojem v uplynulých desetiletích. Je ale nutné to srovnání hodnotit tak, jakým způsobem se připravovaná reforma dotkne bývalých členů Evropské unie a České republiky. V tom vidím diskriminaci."
Pokud reforma projde, může být pro některé české zemědělce až likvidační nebo ji se skřípěním zubů snesou?
"V první řadě je třeba říci, že po osmdesáti, po sto letech se někdejší cukrovarská velmoc Česko poprvé stane významným dovozcem cukru. Výroba prostě nebude stačit spotřebě. Jinak se ta změna dotkne především ekonomiky. Investice, které zemědělci do pěstování cukrové řepy vložili, se prostě nebudou vracet. Myslím si ale, že omezení ploch cukrovky nebude pro zemědělce likvidační. Bude to mít spíš tíživější důsledky pro cukrovary. Ty budou nuceny omezit produkci. V celém cukrovarnictví byly v uplynulém desetiletí vynaloženy ohromné investice. A jejich efektivita se prudce sníží."