Česko před konferencí v Římě: Prezident Klaus nejede, poslední konzultace Visegrádu.

V Evropě vrcholí přípravy na mezivládní konferenci Evropské unie, která v sobotu začíná v Římě a jejímž hlavním úkolem je do konce roku schválit evropskou ústavní smlouvu. V Česku se ve středu o římské konferenci jednalo dokonce na dvou úrovních. Nejdřív se v Praze zúčastnil český prezident Václav Klaus - mimochodem vůbec poprvé - jednání vlády o vymezení mandátu české delegace na konferenci, a na dobříšském zámku pak premiéři visegrádské čtyřky naposledy před Římem konzultovali své pozice. Jednání sledoval kolega Herbert Brynda:

Česko před konferencí v Římě: Prezident Klaus nejede, poslední konzultace Visegrádu.

Václav Klaus a Vladmír Špidla, foto: ČTK

Příležitostí k vůbec první účasti na jednání české vlády bylo prezidentovi Václavu Klausovi projednávání mandátu pro českou delegaci na římskou "ústavodárnou" konferenci. Prezident Klaus už dříve kritizoval koncept evropské ústavní smlouvy jako příliš centralistický, a poukazoval na skutečnost, že podle jeho názoru Česko nemá před římskou konferencí "ujasněnou" pozici. Jinými slovy, že výhrady k euroústavě mají kromě něj ještě opoziční komunisté a občanští demokrati. Přes tyto prezidentovy výhrady se čekalo, že se Václav Klaus jako čestný člen delegace mezivládní konference zúčastní. Český prezident se však po jednání vlády rozhodl jinak:

Zleva premiéři Maďarska, České republiky, Slovenska a Polska Péter Medgyessy, Vladimír Špidla, Mikuláš Dzurinda a Leszek Miller, Dobříš, foto: ČTK

"Také vzhledem ke krátkosti tříminutového vystoupení v sobotu na konferenci do Říma nepojedu a nechám ministerského předsedu, aby tam stanovisko, které jsme přeci jenom měli šanci trochu sladit, přednesl sám."

Klaus nicméně přivítal, že je pozice Česka v Římě brána jako "úvodní mandát", o němž se ještě bude v úterý diskutovat v parlamentu.

Na Úřadu vlády tedy spíše překvapení. Byla i schůzka premiérů visegrádské čtyřky podobně dramatická? A k čemu předsedové vlád Česka, Slovenska, Maďarska a Polska došli? Na to se ptám Herberta Bryndy, který strávil včerejší odpoledne na Dobříši.

"Schůzku premiérů Špidly, Dzurindy, Medgyessyho a Millera rozhodně za dramatickou označit nelze. Předsedové vlád zemí visegrádské čtyřky totiž na Dobříši naposledy konzultovali své pozice před mezivládní konferencí a shodli se na prioritách, které budou společně v Římě prosazovat. Patří mezi ně zejména princip jedna země - jeden komisař, zachování rotačního principu předsednictví EU, rozhodování kvalifikovanou většinou v důležitých otázkách a postoj k evropské obraně."

Předsedové vlád 'V 4' se ale - pokud vím - nedohodli na skutečné koordinaci svého postupu na mezivládní konferenci. Co jim v tom brání, neshodují výrazně v nějakých otázkách?

Premiér Vladimír Špidla, Dobříš, foto: ČTK

"Každá země chce v Římě mít vlastní operační prostor, to je logické. Země Visegrádu mají totiž jak společné, tak protichůdné zájmy nebo akcenty. Slovensko tak například ústy svého premiéra Dzurindy odmítlo maďarský požadavek, aby v preambuli evropské ústavní smlouvy byl odkaz na práva národnostních menšin:

Vnímáme postavení všech menšin, včetně etnických a národnostních, v návrhu ústavní smlouvy tak, jak to má být. Jak o tom hovoří evropské hodnoty, kde jsme si všichni rovni; tak jak to je zakotveno v Chartě základních lidských práv, která je součástí návrhu ústavní smlouvy. To považujeme jak za správné, tak za dostatečné. A bude to i naším pevným stanoviskem na mezivládní konferenci.

A na to, s jakými národními prioritami pojede na mezivládní konferenci jsem se zeptal také českého premiéra Vladimíra Špidly:

To, co považuji za nejdůležitější, je zásada rovnoprávnosti. Ta se vyjadřuje různými způsoby; můžete mít princip jedna země - jeden komisař a zároveň naprosto nerovnoprávnou ústavní smlouvu, pak by to bylo nepřijatelné. Pro mě je tedy rozhodující koncepce rovnoprávnosti. Ta přitom může být vyjádřena i dost složitě.

Špidla očekává intenzivní a dlouhé projednávání euroústavy, přičemž - stejně jako další visegrádští premiéři - upřednostňuje výslednou kvalitu před rychlostí dosažení shody. Podle českého premiéra je vládním záměrem podepsat takový text ústavy, který bude ratifikovatelný; odpovědi na otázku, zda budou o evropské ústavní smlouvě rozhodovat lidé v referendu se nicméně Špidla vyhýbal."