Česko před konferencí v Římě: Prezident Klaus nejede, poslední konzultace Visegrádu.
V Evropě vrcholí přípravy na mezivládní konferenci Evropské unie, která v sobotu začíná v Římě a jejímž hlavním úkolem je do konce roku schválit evropskou ústavní smlouvu. V Česku se ve středu o římské konferenci jednalo dokonce na dvou úrovních. Nejdřív se v Praze zúčastnil český prezident Václav Klaus - mimochodem vůbec poprvé - jednání vlády o vymezení mandátu české delegace na konferenci, a na dobříšském zámku pak premiéři visegrádské čtyřky naposledy před Římem konzultovali své pozice. Jednání sledoval kolega Herbert Brynda:
Klaus nicméně přivítal, že je pozice Česka v Římě brána jako "úvodní mandát", o němž se ještě bude v úterý diskutovat v parlamentu.
Na Úřadu vlády tedy spíše překvapení. Byla i schůzka premiérů visegrádské čtyřky podobně dramatická? A k čemu předsedové vlád Česka, Slovenska, Maďarska a Polska došli? Na to se ptám Herberta Bryndy, který strávil včerejší odpoledne na Dobříši.
"Schůzku premiérů Špidly, Dzurindy, Medgyessyho a Millera rozhodně za dramatickou označit nelze. Předsedové vlád zemí visegrádské čtyřky totiž na Dobříši naposledy konzultovali své pozice před mezivládní konferencí a shodli se na prioritách, které budou společně v Římě prosazovat. Patří mezi ně zejména princip jedna země - jeden komisař, zachování rotačního principu předsednictví EU, rozhodování kvalifikovanou většinou v důležitých otázkách a postoj k evropské obraně."
Předsedové vlád 'V 4' se ale - pokud vím - nedohodli na skutečné koordinaci svého postupu na mezivládní konferenci. Co jim v tom brání, neshodují výrazně v nějakých otázkách?
"Každá země chce v Římě mít vlastní operační prostor, to je logické. Země Visegrádu mají totiž jak společné, tak protichůdné zájmy nebo akcenty. Slovensko tak například ústy svého premiéra Dzurindy odmítlo maďarský požadavek, aby v preambuli evropské ústavní smlouvy byl odkaz na práva národnostních menšin:Vnímáme postavení všech menšin, včetně etnických a národnostních, v návrhu ústavní smlouvy tak, jak to má být. Jak o tom hovoří evropské hodnoty, kde jsme si všichni rovni; tak jak to je zakotveno v Chartě základních lidských práv, která je součástí návrhu ústavní smlouvy. To považujeme jak za správné, tak za dostatečné. A bude to i naším pevným stanoviskem na mezivládní konferenci.
A na to, s jakými národními prioritami pojede na mezivládní konferenci jsem se zeptal také českého premiéra Vladimíra Špidly:
To, co považuji za nejdůležitější, je zásada rovnoprávnosti. Ta se vyjadřuje různými způsoby; můžete mít princip jedna země - jeden komisař a zároveň naprosto nerovnoprávnou ústavní smlouvu, pak by to bylo nepřijatelné. Pro mě je tedy rozhodující koncepce rovnoprávnosti. Ta přitom může být vyjádřena i dost složitě.
Špidla očekává intenzivní a dlouhé projednávání euroústavy, přičemž - stejně jako další visegrádští premiéři - upřednostňuje výslednou kvalitu před rychlostí dosažení shody. Podle českého premiéra je vládním záměrem podepsat takový text ústavy, který bude ratifikovatelný; odpovědi na otázku, zda budou o evropské ústavní smlouvě rozhodovat lidé v referendu se nicméně Špidla vyhýbal."