Lisabonská smlouva u Ústavního soudu

Česko je poslední zemí Evropské unie, která se ještě k Lisabonské smlouvě nevyslovila. Parlament k ratifikaci přistoupí až poté, co evropský dokument zhodnotí Ústavní soud a zváží, zda je v souladu s českým ústavním právem. Jednání začalo v úterý v Brně.

Pavel Rychetský (vlevo) zahájil jednání Ústavního soudu, foto: ČTK

"Zahajuji veřejné zasedání pléna Ústavního soudu, předmětem řízení je návrh Senátu Parlamentu České republiky na posouzení souladu Lisabonské smlouvy, pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, s ústavním pořádkem,"

otevřel jednání předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Senát podle soudců požádal přezkoumat, zda smlouva neporučuje jednotu, svrchovanost a demokratický charakter našeho státu.

"...možný konflikt lze spatřovat (také) ve značném rozsahu přenesení pravomocí z členských států na EU,"

uvedl místopředseda senátu Jíří Šneberger.

Do sálu přišli i zástupci dalších nejvyšších státních orgánů: předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, prezident republiky Václav Klaus. Ten se řadí mezi nejsilnější oponenty dokumentu.

Prezident Václav Klaus na jednání o Lisabonské smlouvě, foto: ČTK

"Je porušeno něco, co je v naší Ústavě napsáno jako neporušitelné, tím je svrchovanost lidu, tím je svrchovanost země, tím jsou některé základní principy demokratického státu. tato Lisabonská smlouva řádově 60 oblastí lidského rozhodování typu turismus, sport, převádí z pravomocí jednotlivých států do pravomocí Bruselu. Já si myslím, že tím jsou narušeny některé ty nezměnitelné principy, které vyplývají z naší Ústavy."

Naopak souhlasné stanovisko ke smlouvě vydala už dříve vláda.

Otázkou není jen samotná Lisabonská smlouva, ale i dopady jejího přijetí nebo nepřijetí, například pro budoucí předsednictví Česka v Evropské unii. Někteří politici chtějí, aby konečné slovo zaznělo ještě do konce roku. To se ale podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky nedá stihnout.

Odpůrci Lisabonské smlouvy před Ústavním soudem, foto: ČTK

"Tady nejde anit ak o rychlost, tady jde o závažnou debatu a v žádném případě, jak někteří mylně uvádějí, není schopna ani Poslanecká sněmovna ani Senát toto zvládnout do konce tohoto roku."

Jak už dřív řekl Českému rozhlasu premiér Mirek Topolánek, v dané situaci je lepší aktivně se podílet na evropské politice. Odmítnutím smlouvy by se Česko podle něj dostalo na okraj dění.

"Já jsem přítelem, jestliže není jiná alternativa v Evropě, jestliže není jiná možnost začlenění politického a ekonomického, částěčně i bezpečnostního, tak potom jestliže tu alternativu nemám, tak chci být aktivně tam, kde je to pro nás výhodné. Přes všechny ty problémy je pro nás výhodnější aktivně to dění ovlivňovat, než zůstat pasivně na periférii, odstředivými silami se dostávat mimo a nakonec skončit v někde tom meziprostoru mezi Německem a Ruskem."

Lisabonská smlouva má nahradit evropskou ústavu, kterou před třemi lety odmítli v referendu Francouzi a Nizozemci. Česko je poslední zemí Evropské unie, která zatím k dokumentu neřekla své stanovisko. Irové jako jediní v referendu tuto smlouvu odmítli. V Polsku text nepodepsal prezident a v Německu se čeká taky na verdikt Ústavního soudu.