Česko prohrálo spor o pomazánkové máslo
Oblíbené české pomazánkové máslo zmizí už za rok z obchodů. Přesněji řečeno musí zmizet jeho název. Ten se nelíbí v Bruselu a Evropská unie definitivně odmítla udělit Česku výjimku. Čeští potravináři tvrdí, že jim rozhodnutí Bruselu způsobí ztráty a zaznívají i slova o diskriminaci. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
Pomazánkové máslo má třicetiletou historii. Vyrobili ho pomocí unikátní technologie zmáselňování smetany odborníci z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Užívá se zásadně do studených pokrmů, krémů, pomazánek a samozřejmě také přímo na krajíc chleba či housky. Lidé si ho oblíbili proto, že se snadno roztírá, ale také proto, že má nižší obsah živočišného tuku, což přivítali i odborníci na zdravou výživu. Jenže právě nižší obsah tuku se tradičnímu pomazánkovému máslu stal osudným. Podle bruselských směrnic totiž musí máslo obsahovat minimálně 39 procent tuku, jinak by prý docházelo k matení spotřebitele a české pomazánkové máslo by mohlo narušit trh v jiných zemích unie. To je ovšem podle potravinářů naprostý nesmysl. Vždyť šlo jen o zachování českého názvu u oblíbené pochutiny, která je určena pro Česko a nevyváží se. Prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík říká, že je zklamán, protože si myslel, že zdravý rozum zvítězí. Zároveň nechápe, proč Brusel neudělil Česku výjimku, kterou povolil jiným zemím.
"Nám už výjimku nechce nikdo povolit. Výjimky se povolovaly, najednou přestaly. Tak buď se mají zrušit všechny nebo v našem případě, kdy to je třicet let na trhu, by nám měli vyhovět. Jsem z toho otrávený."
Jeden z nejpopulárnějších mléčných produktů se tedy bude muset přejmenovat, a to podle výrobců způsobí velké ztráty. Pomazánkové máslo je na trhu mnoho let a má proto vysokou přidanou hodnotu. Spotřebitel bude zmaten. Hned nepozná, že jde o stejný výrobek s jiným názvem. Pomazánkové máslo navíc pomáhá řešit potíže s přebytky másla, které se musí intervenčně vykupovat. Na další problém upozorňuje například Petr Marek z mlékárny v Chocni.
"Druhá věc je, že nás to bude stát peníze, bude nutné předělat obaly, nechat udělat nové nátisky, novou grafiku atd. Naši firmu to bude stát minimálně v řádu milionu korun."
Ročně se v Česku vyrobí asi 45 tisíc tun másla. Deset tisíc tun z této produkce tvoří právě pomazánkové máslo, jehož spotřeba navíc každý rok stoupá. Zaznívají ale také hlasy, že celou záležitost není nutné až tak nafukovat. Navíc, jak řekl Radiu Praha předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jiří Papež, Brusel by měl řešit důležitější věci než pomazánkové máslo.
"Myslím, že ta kauza je tak trošku zbytečně nafouknutá bublina. Na jedné straně rozumím tomu, že Evropská unie se snaží chránit určité typy výrobků a jejich parametry. Na druhé straně se jedná o takový tradiční český výrobek, který je u nás velmi oblíben. Proto možná ten tanec kolem pomazánkového másla vyvolává takové vášně. Myslím, že to lze obejít změnou názvu, jako se to stalo například u rumu. Upřímně řečeno se mně ale zdá, že se Evropská komise a Evropská unie zabývá zástupnými problémy místo toho, abychom se vážně bavili o důležitých věcech, které jsou před námi, které jsou aktuální. Jde například o systém kvót u řady potravinářských a především zemědělských produktů, o chystanou reformu společné zemědělské politiky a o celou řadu dalších věcí, jako je celková konkurenceschopnost evropského zemědělství v celosvětovém kontextu."
