Česko stojí před choulostivou otázkou, zda uvolnit svůj pracovní trh
Evropská unie bude mít od začátku příštího roku už 27 členů. Brusel v úterý potvrdil přijetí Rumunska a Bulharska. Zároveň ale oběma zemím stanovil nejtvrdší podmínky v dějinách unie. Ty mají zajistit pokračování základních reforem, čímž Brusel naznačil, že obě země nejsou na vstup úplně připravené. Česká republika rozšíření unie vítá. Shodují se na tom všechny parlamentní strany. Zároveň ale Praha přiznává, že bude muset brát ohled na postoje ostatních zemí. Jde především o volný pohyb pracovních sil. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Obě nové členské země budou nejchudšími členy společenství. Přesto se od rozšíření nečeká dramatický dopad na ekonomiku, politiku a mocenskou rovnováhu unie. Analytici připomínají, že mnohem výraznější změny nastaly před dvěma roky, když do unie vstoupilo osm nových členů včetně České republiky. Tento vstup unie dosud zcela nevstřebala. Podle analytiků jsou už ale Rumunsko a Bulharsko z ekonomického pohledu členy unie v podstatě několik let. Řada českých firem už s regionem navázala kontakty a některé v obou zemích investují. Jejich přijetí do unie proto vítají. Také místopředseda vlády Petr Nečas zastává názor, že české ekonomice rozšíření unie jen prospěje.
"Bulharsko a Rumunsko bezesporu nejsou saturovanými tržními ekonomikami. Je tam tedy velký prostor pro naše exportéry, ale i investory. Koneckonců do oblasti Balkánu se snaží proniknout některé velké české firmy, jako je například ČEZ. Prostor je tam velký. Jsou to relativně lidnaté země."
"Když 24 evropských zemí Rumunům a Bulharům svůj pracovní trh k prvnímu lednu 2007 neotevře, jak by se měla chovat Česká republika?"
To si samozřejmě podle Petra Nečase uvědomuje i vláda. Proto si na rozdíl od představitelů parlamentních stran zatím nechává čas na rozmyšlenou.
"Myšlenka volného pohybu je jednou z klíčových priorit Evropské unie a evropské politiky. Kdybychom se proti této myšlence postavili, oslabilo by to naši vyjednávací pozici vůči starým členským zemím Evropské unie, od kterých také požadujeme otevření pracovního trhu. Na druhé straně na naprosto legitimní úvaha, co by se stalo za situace, kdyby drtivá většina členských zemí Bulharsku a Rumunsku neotevřela svůj pracovní trh a Česká republika by zůstala sama nebo ve skupině dvou tří zemí, které by jediné do sebe musely absorbovat celý vztah pracovního trhu. Myslím, že za těchto okolností je úvaha svým způsobem omezit pracovní trh zcela legitimní."
Vláda může do konce roku uvalit na Rumunsko a Bulharsko stejné, až sedmileté omezení volného pohybu pracovníků, jaké proti Čechům uplatňuje třeba Německo a Rakousko. V Česku už nyní pracuje legálně přes 170 tisíc cizinců a zhruba stejný počet zde pracuje načerno. Nikdo ale neví, jak by vypadal, popřípadě zda by se vůbec konal exodus pracovních sil z balkánských zemí do Česka. Petr Nečas by proto měl rád v ruce nějakou jasnou analýzu problému.
"Neexistují nějaké fundované studie, vypracované vládou nebo ministerstvem práce, které by přesně kvantifikovaly a analyzovaly ten jev. Je to jedna z věcí, kterou jsem byl velmi překvapen po svém nástupu na ministerstvo před třemi týdny. Podobné analýzy je třeba co nejrychleji zpracovat."
Aby politici uklidnili evropskou veřejnost, tvrdí, že další rozšiřování unie nyní zastaví. Před vstupem dalších případných členů je prý třeba reformovat unijní instituce a přijmout euroústavu. Unie se nyní podle Bruselu musí soustředit na integraci stávajících členů.
