Česko upravuje kvóty pro pracovní migraci. Více expertů, méně nekvalifikovaných sil
Od července se upraví kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny. Vláda zvýšila kvóty pro cizince mimo Evropskou unii. Posílí se počet míst pro experty, a ubude víz pro nekvalifikované síly.
Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Zůstat má 420 míst na rok pro africké vědce a experty.
Novelu nařízení připravilo ministerstvo vnitra. Kvóty se týkají víz nad devadesát dnů pro lidi, kteří se zapojí do programů pracovní migrace. Ty cílí na vysoce kvalifikované zaměstnance, vědecký personál či digitální nomády.
Zástupci firem zvýšení vítají, ale k vyřešení nedostatku pracovníků to podle nich nestačí. Pracovníky z ciziny, vyjma těch z Evropské unie, zaměstnává zhruba polovina podniků v Česku. Nejčastěji v nich pracují Ukrajinci a Filipínci.
Například v Číně v Pekingu a Šanghaji kvóty u zaměstnaneckých karet nejsou. V posledních letech ale počet žádostí roste. Zatímco v roce 2022 jich bylo 235, loni 1315. Podle ministerstva vnitra jsou za růstem výhradně žádosti lidí s minimální kvalifikací a nízkými výdělky, kteří chtějí v Česku nejčastěji pracovat jako pomocníci v kuchyni či kuchaři v restauracích či pouličních občerstveních svých krajanů. Vnitro navrhlo roční kvótu 1170 a větší část vyčlenit pro experty.
Firmy potřebují i nekvalifikované pracovníky
Jak řekl v České televizi Jakub Trnka, generální ředitel Raben Logistics, firmy potřebují i nekvalifikované pracovníky.
"Můžu vám dát příklad v konkrétní profesi, a to jsou řidiči. Těch chybí po celé Evropě 500 tisíc. Tahle profese se běžně saturuje prostřednictvím zahraničních pracovníků."
Také stavební firmy si práci bez zahraničních pracovníků neumí představit, doplnil ho Tomáš Zavřel, ředitel Trigema Building.
"Máme signály, že bychom teoreticky sáhnout i pro Filipínce. Ty administrativní překážky jsou tak vysoké, že jsme v podstatě přikročili k tomu, že se tím ani nechceme zabývat."
Byrokratická zátěž je v Česku podle firem vyšší než v jiných zemích. Zaměstnanci musí například předložit trestní rejstříky ze všech zemí, kde se v posledních letech pohybovalo.
Bez migrace by v Česku žilo na konci století jen 7,5 milionů lidí
V Česku žije přes milion cizinců, kteří jsou pro ekonomiku klíčoví. Bez nich by na pracovním trhu chybělo skoro půl milionu lidí. Každý čtvrtý cizinec pracuje jako nekvalifikovaná pomocná síla, další čtvrtinu tvoří lidé, kteří pracují v montovnách nebo jako obsluha strojů. Klíčoví jsou i specialisté, řemeslníci, technici. Podle prognóz by bez migrace počet obyvatel Česka klesal. Do konce století by z deseti milionů zůstalo jen 7,5 milionů lidí.
Velkou roli hrají cizinci i ve zdravotnictví. Jejich podíl tvoří asi 6 procent, tedy 15 tisíc míst. Většinou jsou to Slováci a Ukrajinci. Například ve Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je 700 cizinců, tedy 10 procent. 240 z nich je ze zemí mimo EU.
Nejvíc lidí přišlo do Česka z Ukrajiny. Podle posledních údajů je v Česku přes 570 tisíc Ukrajinců. S větším odstupem následují Slováci. Těch je asi 120 tisíc. Zájem žít v Česku mají hlavně lidé z východních zemí. Ze vzdálenějších pak dominuje Vietnam se sedmdesáti tisíci lidmi. V Česku ale žije i přes deset tisíc občanů Mongolska, Filipín, Indie, Kazachstánu nebo Číny.
Většinou se cizinci usazují ve velkých městech nebo poblíž velkých továren. V Praze je každý čtvrtý obyvatel cizinec.
