Česko v Indexu prosperity propadlo v šesti z deseti pilířů. Největší slabinou je bydlení
Zdraví a bezpečnost na špici, bydlení na chvostu. Česko se v nejnovějším Indexu prosperity meziročně propadlo o jedno místo, na šestnáctou příčku mezi sedmadvaceti unijními státy. Nejlepší podmínky pro život dále nabízí severské země a na stupni vítězů se poprvé umístilo i Rakousko.
Prosperitu Česka a její porovnání s ostatními evropskými zeměmi měří a analyzuje společný výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech. Zkoumá deset pilířů spojených s prosperitou, jako je ekonomika, vzdělávání a výzkum, zdraví, trh práce, bydlení nebo životní prostředí.
„V Česku jsme se v šesti z deseti pilířů propadli, což nás ve srovnání prosperity posunulo blíž k východním státům, které zaujímají pozice na opačném konci srovnání,“ upozornil Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Propad o jednu příčku není podle analytiků v celkovém pohledu takový problém, nicméně upozorňují, že ještě v roce 2021 Česku patřilo třinácté místo, což podle nich už poukazuje na potenciální hrozbu.
Problémové bydlení
Zatímco výborného hodnocení dosáhlo Česko v oblasti zdraví a bezpečnosti, zejména díky dostupnosti zdravotní péče a zvládnuté kyberbezpečnosti, největší slabinou zůstává dostupnost bydlení. Problémem jsou vysoké ceny novostaveb, složité stavební řízení a rostoucí náklady na chod domácnosti. Ve všech těchto ukazatelích patří Česko mezi šest nejhůře hodnocených zemí.
„Například v Dánsku, kde stojí zhruba stejný počet bytů na počet obyvatel jako v Česku, vychází pořízení vlastního bydlení zhruba na polovinu – 7 ročních platů oproti 13. I proto Česku v pilíři Úroveň bydlení přísluší až 23. místo,“ uvádí web Index prosperity a finančního zdraví.
Podle Martina Luxe ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR bytová krize nejvíce dopadá na mladé „Bez finanční podpory rodiny je získání vlastního bydlení stále více jen nedosažitelným snem. A nájemní bydlení dosud příliš jistot nenabízí,“ upozorňuje Lux.
Tvrdý dopad na mladé potvrzuje i analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. Připomíná, že zhruba tři čtvrtiny domácností v Česku žijí ve vlastním bydlení. Podle nedávného průzkumu ČSÚ je s bydlením spokojeno 92 % domácností.
„Horší je to s dostupností bydlení pro lidi, kteří si teprve vlastní byt nebo dům chtějí pořídit. Stávající situací na trhu s bydlením jsou nejvíce ohroženi mladí lidé, kteří nemají možnost získat vlastní bydlení s pomocí rodiny – ať už dědictvím, či finanční pomocí. Druhou skupinou jsou senioři, zejména ti, kteří žijí sami v nájmu za tržní cenu,“ popisuje.
Hrtúsová také upozorňuje, že obnova bytového fondu neodpovídá rostoucí poptávce ani demografickému vývoji. „Chybí mechanismy či omezení pro nákupy nemovitostí občany v rámci i mimo EU. Investiční byty také často zůstávají prázdné. Pouhá změna v oblasti stavebního řízení dostupnost důstojného bydlení pro mladé pracující rodiny nezajistí,” uzavírá analytička.
Životní prostředí a podnikání na chvostu
Dalšími pilíři, ve kterých se Česku moc nedaří, jsou životní prostředí a podmínky pro podnikatele. V obou oblastech Česku připadlo 22. místo. V případě životního prostředí jsou problémem vysoké emise, a to zejména z vytápění, využívání půdy a lesnictví. Stále se zároveň nedaří zvedat podíl obnovitelných zdrojů v energetice.
U podnikatelského prostředí trh naráží na nedostatek startupů, zahraniční firmy, které ukrajují vysoký podíl přidané hodnoty, na nízkou kapitalizaci pražské burzy, která odrazuje potenciální investory i na obecně nízkou míru vzniku nových podniků. Ránu podnikatelům zasadily i rostoucí ceny elektřiny, které za tři roky vzrostly až na trojnásobek.
Největší propad podle dat čekal Česko v digitalizaci a infrastruktuře, kde z desátého místa v roce 2023 kleslo na šestnáctou příčku. Republika výrazně zaostává v pokrytí vysokorychlostním internetem, který představuje základ pro digitalizaci služeb.
„V Česku se lze připojit k vysokorychlostnímu internetu na 53,7 % plochy, což nám v tomto indikátoru vyneslo předposlední místo před Řeckem, které má kvůli své ostrovní geografii situaci velmi ztíženou,“ uvádí se na webu. Naopak u mobilního připojení je situace výrazně lepší. K 5G sítím má v Česku přístup 96 procent obyvatel, což zemi řadí mezi evropskou špičku.
Zlepšení finančního zdraví
Existují ale i oblasti, ve kterých si Česko naopak výrazně polepšilo. Jednou z nejvýraznějších je finanční zdraví, kde se z 13. příčky v roce 2022 posunulo na 9. místo. Největší posun byl zaznamenán v oblasti úspor, kde inflace a zdražování v jiných zemích výrazněji zasáhly tamní obyvatelstvo, což relativně stabilní úspory Čechů posunulo blíže k evropské špičce.
Podobný trend se projevil i u dalších ukazatelů finančního zdraví – Čechům se daří včas splácet účty a jen málokdo čelí sociální či materiální deprivaci.
„Míra úspor domácností vzrostla oproti svému dlouhodobému průměru v období pandemie koronaviru, a to zejména domácnostem s vyššími příjmy. Zachování vyšší míry úspor i v dalších letech lze do jisté míry vysvětlit úrokovými sazbami, které se oproti ostatním zemím EU držely na vyšších hodnotách,” vysvětlila Tereza Hrtúsová z České spořitelny.
