Česko v komentáři
Mnozí Češi cítí ve větší či menší obavu, že po vstupu do Evropské unie začne Česko postupně ztrácet svou státnost a že ze Zemí koruny české nakonec zůstane jen ten geografický pojem. Nejprve vymizí občanská identifikace se státem a pak i národní cítění Čechů. K některým těmto obavám se v rozhovoru se Zdeňkem Vališem vyslovil známý britsko-český spisovatel a publicista Benjamin Kuras.
Spisovatel Jáchym Topol si nedávno povzdechl, že když jezdí po Evropě, tak zjišťuje, že Česko je skutečně jen provincie. Vyslovil názor, že i čeští spisovatelé budou brzy - možná za dva roky, možná za dvacet let - psát už vlastně jenom v angličtině a že čeština postupně zanikne. Co si o tom myslíte?
Myslíte si tedy, že čeština má v Evropské unii nějakou budoucnost?
"V Evropské unii sama ne, ale bude se muset překládat do jiných jazyků, pokud budou mít Češi pocit, že mají Evropě co sdělovat. Takže bych dodal, že je sice hezké psát česky, ale zároveň je dobré se začít učit tak dva tři jazyky. Já myslím, že správný Evropan by měl mluvit tak čtyřmi jazyky."
Zaznívá často obava, že Česko pozbude v unii svou státnost.
"Myslím si, že všechny státy v unii pozbudou svou státnost, pokud bude schválena evropská ústava v tom znění, jak byla předložena. Slabší, menší státy o tu státnost přijdou víc, než ty větší, protože ty mohou lépe prosazovat své zájmy. Snad s výjimkou Irska, které je naštěstí úplně na okraji, takže ho nechce nikdo převálcovat. Britové už na to nemají energii. Ale já mám obavy, že Češi se ještě setkají s některými nepříjemnými zážitky ze strany Němců."
Znamená to, že pro českou státnost by mohl být hrozbou projekt federativní Evropy, který nepočítá se státy, ale s regiony, že český stát by byl v podstatě rozparcelován do regionů?
"S těmito návrhy se už počítá. Existují už přeshraniční regiony, například myslím, že Alsasko-Falcko je jeden region, kde se mluví...no v podstatě nezáleží na tom, jak se tam mluví. Vždy je ale tendence, že ten silnější jazyk převládne. Dokonce se uvažovalo, že se dá dohromady Normandie s Kentem, ačkoli je mezi nimi La Manche. To jsou právě ty absurdity z dílny evropských byrokratů, které se bohužel dostávají i do seriózních debat."
Těžko lze ale v této souvislosti předpokládat, že by zanikla státnost Francie a Velké Británie. Bavme se spíše o tom, zda Česku hrozí, že by bylo rozparcelováno v rámci regionalizace Evropy.
"Zatím se o tom konkrétně nemluvilo, protože Česko ještě není v unii, ale vzhledem k tomu, že se už jedná o státech, které v unii jsou, tak není vyloučeno, že se to na Česko chystá."
Co soudíte o tvrzení, že národní státy jsou prý anachronismem?
"Já souhlasím naopak s teorií Rogera Scrutona a předních konzervativců, že tzv. národní stát je zatím jediná politická jednotka, v jejímž rámci může mít občan největší možné slovo v rozhodování o svém osudu. Čím dále se těmi politickými strukturami Evropské unie vzdaluje ten bod rozhodování, který je už vlastně na úrovni nevolených byrokratů, kteří se jsou vybráni jinými nevolenými byrokraty, tím více ztrácí občan možnost zjistit, kde se rozhoduje, a tím menší je jeho možnost mít na takové rozhodování nějaký vliv."
Spisovatel a publicista Karel Hvížďala tvrdí, že obhajoba tzv. národních zájmů jde proti zájmům České republiky, protože český národ v podstatě vznikl uměle. Češi jsou prý dodnes myšlenkově hluboce položeni právě někam do 19. století.
"Pokud jde o pana Hvížďalu, který si myslí, že rozplynutím české státnosti by Češi získali, tak si nejsem zcela jistý, zda pan Hvížďala jako německý občan nezastává někdy spíše německé zájmy než české. Tak jako, coby britský občan, bych zastával zájmy britské."
Jaký je váš osobní vztah k češství, češtině, k Česku?
"V češtině si libuji, baví mě, rád si s ní hraji a vymýšlím. Pokládám ji za velice tvárný a vtipný jazyk, pokud se člověk ubrání ukecanosti, která v české literatuře i novinařině bohužel ještě převládá. A můj vztah k Česku je čím dál vřelejší. Od těch nepříjemných prvních dní návratu v devadesátém roce, kdy jsem si říkal, že tady to ještě dlouho bude stát...... těžko se tu bude něco prosazovat. Nyní bych naopak řekl, že Česko je na cestě vzhůru, zatímco západní Evropa - a nejrychleji Anglie - se nachází ve spirále padající prudce dolů. Jestli ale budou Češi tak šikovní jako Italové, tedy že nebudou tu Evropskou unii brát tak úplně vážně, tak by možná se jim podařilo na ní vydělat, stejně jako na ní vydělali Italové."
