Česko chce být osvobozeno od solidárních přísvěvků kvůli migraci. Požádalo o to Evropskou komisi
Ministerstvo vnitra požádalo o úplné osvobození od solidárních příspěvků kvůli migraci. Úřad tak reagoval na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu.
Podle komise totiž Česko spadá kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
Shoda na složitých propočtech Fondu solidarity má vzniknout do konce roku, dánské předsednictví by podle zdrojů ČTK chtělo vše schvalovat na jednání unijních ministrů vnitra 8. prosince. Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) na dotaz ČTK sdělil, že Česko má v Evropské unii ukrajinských uprchlíků nejvíce na počet obyvatel.
K nedělní půlnoci bylo v Česku podle statistik ministerstva vnitra 397.421 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou.
V případě, kdy by Česko na svém území běžence z Ukrajiny nemělo, platí podle Rakušana to, co je v paktu dohodnuto. "Budeme třeba materiálně, technicky, logisticky pomáhat s tím, abychom chránili vnější hranici Evropské unie," řekl ministr. Zdůraznil, že součástí dohody není nikdy povinné přijímání migrantů.
Hodnocení jednotlivých zemí zohledňuje například celkový migrační tlak na základě počtu příchozích a žádostí o azyl s přihlédnutím k HDP a počtu obyvatel země. Komise bude posuzovat celkovou migrační situaci v EU každý rok.
Migrační pakt má vstoupit v platnost v červnu 2026
Česko, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko podle EK spadají do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci. Budou tak mít možnost požádat o odečtení jejich příspěvků.
Neúměrnému migračnímu tlaku jsou vystavené také Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie. Budou mít nárok na přístup k Fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží.
Migrační pakt, který byl schválen loni, a má vstoupit v platnost v červnu 2026. Má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na jeho odmítnutí. "Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu," stojí v návrhu programového prohlášení.
ANO chce azyl udělovat jen ve výjimečných případech
ANO chce nový zákon o migraci a azylu, který nebude tolerantní k nelegální migraci a zaměří se na návraty zadržených cizinců do jejich domovských zemí. Azyl chce udělovat na základě tohoto zákona jen ve výjimečných a jasně definovaných případech. Migrační politika by pak podle ANO měla odrážet potřeby trhu práce.
SPD chce nechat přezkoumat i již udělené azyly, zrevidovat plánuje také povolení k pobytu udělená Ukrajincům. Motoristé žádají přísnější prověřování migrantů, které chtějí posílat mimo území Evropské unie.
Schvalování migračního paktu bylo náročné i kvůli tomu, že ho tvoří deset legislativních návrhů. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.
Ministerstvo vnitra postoj Česka vysvětlilo tím, že reformní kroky z poslední verze paktu byly méně ambiciózní, než ČR očekávala. Výsledná verze ve srovnání s verzí schválenou Radou EU zvyšuje administrativní a byrokratickou zátěž pro členské státy, a snižuje tak oproti původnímu návrhu možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
