Česko zatopila elektrická vlna z větrných elektráren

Česko bylo začátkem minulého týdne jen krůček od energetického kolapsu, totálního výpadku elektrického proudu, tzv. black-outu. Republiku totiž zaplavila elektrická vlna od našich severních sousedů. A příčinou byl vítr. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise

Silný vítr, který začátkem minulého týdne postihl střední Evropu, prudce zvýšil výrobu elektrické energie v mohutné soustavě větrných elektráren v severním Německu. Náhle tedy vznikl silný přetlak proudu a ten se začal valit přes hranice do Česka. Hrozilo, že naše přenosová soustava nedokáže tlaku odolat a zhroutí se. Krize by se pak dominovým efektem přenesla i do sousedních zemí, takže mohl nastat kolaps v celé střední Evropě. Společnost ČEPS, která řídí páteřní síť české přenosové soustavy, musela okamžitě velmi složitě reagovat a redukovat výkony některých českých elektráren. Zároveň vyslala výstražný signál ostatním zemím. Jak taková regulace probíhá, vysvětluje Pavel Švejnar z ČEPSu.

„Elektrárny, které jsme regulovali, jsou v majetku elektrárenské společnosti ČEZ. Tato společnost má také svůj dispečink. Náš dispečer, pokud nastane nějaká taková komplikovaná situace, volá na dispečink ČEZu a během asi 20 – 30 minut dohodne změnu zatížení elektráren.“

Minulé pondělí a úterý mělo z Česka odtékat do Německa 200 megawattů elektrického proudu. Šlo o běžný dohodnutý export. Jenže najednou se naopak k nám přivalilo z Německa 1700 neohlášených megawattů. Logicky se naskýtá otázka, proč se alespoň částečně nepodílí na regulaci samotné Německo. Podle Pavla Švejnara je to komplikovaný problém.

„Oni by regulovali jen tehdy, pokud by problémy nastaly v jejich soustavě. Problémy ale nastaly v naší soustavě, tak se jich to netýkalo a museli jsme to řešit my.“

Pavel Švejnar připouští, že je to poněkud paradoxní.

„Nám poslali ten výkon. Výkon se samozřejmě rozděluje podle fyzikálních zákonů. Oni ho tedy vlastně neposlali, on se sám tak rozlil.“

To je sice hezké, jenže na české straně tím vznikají potíže. ČEZ samozřejmě při běžném provozu nasazuje jednotlivé elektrárny podle ekonomických kritérií. To znamená, že spouští levnější elektrárny a dražší tlumí. V situaci, která minulý týden nastala, ale byl nutný opačný postup. Odstavit levnější elektrárny a nasadit hned dražší. U nich lze lépe regulovat výkon. Tím ale rostou náklady, které bude muset státní společnost ČEPS elektrárenskému koncernu ČEZ zaplatit. Česko už podobnou situaci zažilo před dvěma roky, kdy nastal zatím největší kolaps sítě vysokého napětí za posledních 30 let. Tehdy všechny velké podniky v zemi musely naráz omezit spotřebu elektřiny a některé dokonce zastavily celou výrobu. Ředitel společnosti ČEPS Vladimír Tošovský si už před časem v časopisu Euro povzdechl, že větrné elektrárny v dnešní době spíše zhoršují celkovou situaci v zásobování elektřinou, protože někdy dodávají elektřiny moc, jindy zase málo, a jedno i druhé způsobuje velké problémy v přenosových soustavách. Pavel Švejnar upozorňuje ještě na jednu okolnost.

„V severní části Německa je obrovský výkon větrných elektráren. Ty pracují podle toho, jak fouká vítr. Máme určité podezření, že ten výkon se akumuluje do přečerpacích vodních elektráren v Rakousku. To znamená, že přenos ze severní části Německa do Rakouska teče samozřejmě i přes naší soustavu, a tím ji zatěžuje.“

Právě problémy, které větrné elektrárny působí v energetické síti, jsou jedním z argumentů odpůrců jejich rozsáhlé výstavby v Česku. Příznivci větrníků zase toto riziko bagatelizují. Ani Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii si nemyslí, že by to u nás měl být problém.

Foto: Evropská komise

„Myslím, že celý ČEPS, tak i pan inženýr Tošovský, když mluví o nebezpečí kolísavosti a velkého rizika tohoto obnovitelného zdroje, tak se určitě baví v rozměrech nebo přemýšlí v rozměrech těch obrovských tisíců instalovaných megawatt právě z Německa. Ale jejich 23 tisíc instalovaných megawatt se v žádném případě v České republice nikdy neobjeví. Tady ten dosažitelný potenciál během čtyř pěti let je na jeden tisíc megawatt instalovaného výkonu.“

Michal Janeček ale zároveň odmítá obvinění, že by za přetížení sítě byly odpovědny pouze větrné elektrárny. Příčinu je prý nutné hledat i v konfiguraci sítí a v možnostech provozovatelů, jak ji regulovat. Tuzemská přenosová síť zkrátka není na takové výkyvy dostatečně připravena. Jiní odborníci naproti tomu tvrdí, že právě česká síť patří svou kvalitou a hustotou k nejlepším v Evropě. Ostatně sám Michal Janeček uvádí, že máme sítě, které zajistí přenos elektřiny jak ve směru východ - západ, tak i ve směru ze severu na jih a že to právě síť v Německu zajistit nemůže. Ladislav Kříž ze společnosti ČEZ připomíná, že je to svým způsobem zásluha minulosti, kdy ekonomická kritéria nehrála téměř žádnou roli a stát se ani nemusel ohlížet na majetkové vztahy.

Ladislav Kříž, foto: www.cez.cz

„V současné době už je velmi těžké vybudovat nějakou novou linku, protože potřebujete povolení od všech vlastníků, někde jich jsou třeba už tisíce, a už je to téměř nemožné. V tomto směru paradoxně máme výhodu z dob komunismu, ze které budeme těžit ještě několik let.“

Nicméně odborníci upozorňují, že Evropská unie se skutečně musí zamyslet nad energetickou politikou i v tomto směru. Pokud totiž Brusel podporuje výrobu z obnovitelných zdrojů energie, musí zároveň posílit bezpečnostní prvky v soustavě. To znamená rozšířit kapacitu evropské přenosové soustavy tak, aby dokázala podobným přetlakům v síti lépe odolávat. Jenže s výstavbou nových stožárů je to stejné, jako s výstavbou nové dálnice kousek od domova. Lidé rádi jezdí autem, ale dálnice by vždy měla vést jinudy. V Česku se ale podle Pavla Švejnara ze společnosti ČEPS něco přece jen chystá.

„Máme připravena opatření, kdy budeme například zvyšovat stožáry vedení, protože při těch vysokých zatíženích se zvyšují průhyby lan, protože tepelnou delatací se to lano prodlužuje. Budeme tedy příští rok zvyšovat stožáry, aby na exponovaných vedeních bylo možné přenášet větší výkon.“

Poslední zpráva hovoří o tom, že ČEPS má zájem o koupi východoněmecké přenosové sítě.