Československý rozhlas v první den okupace
Navečer 21. srpna 1968 bylo Československo poseto invazními vojáky. Okupační tanky dorazily i do jižních a jihozápadních Čech, na dohled rakouských a západoněmeckých hranic. Nejvyšší političtí a státní představitelé byli odvlečeni neznámo kam.
V tíživé atmosféře onoho dne nebylo divu, že mnohá prohlášení a vystoupení přes všechen patos a vnějškové odhodlání byla v podtónu poznamenána zklamáním, ale také jakousi defenzivní zaskočeností a v nejednom případě – i když dnes je lehké být generálem po bitvě – značnou naivitou. Poslech archivních záznamů dnes, s odstupem 40 let ukazuje, že mezi výjimečně sebevědomá vystoupení onoho dne patřila glosa tehdejšího redaktora Radia Praha, pozdějšího disidenta a polistopadového ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera.
"Vážení přátelé, myslím si, že v těchto okamžicích můžeme říci s naprostou jistotou alespoň jednu pozitivní věc: zcela ztroskotala argumentace okupantů. Tím, že se jim nepodařilo včas a ani do současné chvíle zlikvidovat svobodné vysílání, nemohli ani formálně před světem i našimi občany předstírat, že o jejich invazi někdo požádal, jak se o to snažili ráno. Přestože někteří naši vedoucí představitelé nejsou dosažitelní, přestože není kontakt se soudruhem Dubčekem, Smrkovským, Krieglem a Špačkem i některými dalšími, přestože dokonce chodí některé zprávy, že tito soudruzi byli někam odvezeni, neznámo kam, podařilo se během dneška svolat prakticky všechny významné instituce našeho státu. Prohlášení vlády, prohlášení Národního shromáždění, prohlášení všech krajských výborů Komunistické strany Československa, prostě všechny oficiální instituce daly naprosto jednoznačně najevo, že o tuto okupaci nikdo nepožádal, že vojska Varšavské smlouvy do naší země nikdo nezval."
A teď projev oné – jak již dnes víme – hluboké naivity: výzva sovětským vojákům v ruštině, které jistě budete rozumět i vy, ve vysílání Československého rozhlasu České Budějovice 21. 8. 1968.
