Českou filharmonii čeká intenzivní formující práce s Jiřím Bělohlávkem

Zprávy o tom, že nový ředitel České filharmonie David Mareček jedná o návratu Jiřího Bělohlávka, se těsně před Vánoci potvrdily. Bělohlávek se funkce šéfdirigenta předního českého hudebního tělesa ujme zřejmě na podzim roku 2012. V tom roce skončí smlouva izraelskému dirigentovi Elijahu Inbalovi.

Jiří Bělohlávek je od roku 2006 šéfdirigentem Symfonického orchestru BBC a pracuje s nejlepšími tělesy po celém světě. Hudební znalci ho řadí ke světovým dirigentským špičkám. Shodou okolností skončí jeho smlouva v Londýně v roce 2012, kdy z České filharmonie odejde také její současný šéfdirigent Elijahu Inbal. Podle Bělohlávka půjde o to navázat na slávu tělesa se stopatnáctiletou tradicí. Opakované spory mezi orchestrem, jeho vedením a ministerstvem kultury v minulosti mohly snad poškodit, ale nemohly zničit jeho prestiž, připouští Bělohlávek:

"Celá moje vize se dá v zásadě říci jednou větou: vrátit vnitřní život tělesa k poctivé práci a velkému uměleckému usilování a vnější život tělesa vrátit na tu úroveň, kterou si naše první hudební instituce celou svojí historií zaslouží. Česká filharmonie je stále prvotřídní značka, která přes všechny peripetie, o kterých víme a o kterých do jisté míry ví i svět - to mohlo zanechat šrámeček, ale neovlivnilo to podstatu - Česká filharmonie je chápána jako prestižní těleso".

David Mareček, foto: ČT24

Nabídku předložil Bělohlávkovi David Mareček krátce poté, co zvítězil v konkurzu na ředitele filharmonie. Pozitivní reakce ale nepřišla hned. Předcházela jednání mezi umělcem a ministrem kultury Jiřím Besserem. Co podle ministra přimělo Bělohlávka nabídku přijmout?

"Já myslím, že dva rozhovory, které jsem s Jiřím Bělohlávkem v posledních třech měsících vedl. Především asi ten první, kdy jsem vyjádřil snahu ministerstva kultury a vlády zabývat se neutěšenou situací České filharmonie. A pan Bělohlávek předložil určité nechci říci požadavky, ale určitý projekt, který se mi velmi líbil a líbil se i lidem, kteří rozumí dění kolem ČF a druhá věc byla ty podmínky začít postupně plnit. Nám se to za ty tři měsíce podařilo, podařilo se připravit takové prostředí v České filharmonii, aby pan Bělohlávek mohl při své vánoční návštěvě smlouvu podepsat."

Jiří Besser

Ministr Besser vysvětlil, o jakém projektu je řeč:

"Řeší celkovou situaci v ČF, je to komplex přístupu ministerstva kultury, vlády a vedení České filharmonie k dění na scéně filharmonie. Týká se to otázek personálních i ekonomických, a vůbec celého chování České filharmonie nejen jako orchestru ale i jako příspěvkové organizace státu."

Besser uvedl, že finanční požadavky Jiřího Bělohlávka byly vysoké, ale vyjdádřil obdiv k tomu, že respektují možnosti českého státu.

Bělohlávek letos v únoru oslaví 65. narozeniny. Dirigování vystudoval na pražské konzervatoři stejně jako hru na violoncello. Tehdy se zaměřoval spíše na soudobou hudbu. Ve vysílání tehdy Československého rozhlasu v roce 1977 o své cestě k dirigování řekl:

Česká filharmonie

"Obor hry na violoncello jsem absolvoval, ale současně jsem už na konzervatoři ukončil i dirigentské oddělení u profesora Lišky. U něho a ještě u dalších profesorů jsem pak pokračoval a rovněž absolvoval na Akademii múzických umění, kde jsem se ovšem věnoval pouze již dirigování. S tou soudobou hudbou to začalo zájmem o skladby mých spolužáků z kompozičního oddělení. Jako violoncellista jsem na domácích i veřejných večírcích uváděl také některé premiéry jejich skladeb..."

Jeho osobní umělecká dráha se nyní s Českou filharmonií potkává už po několikáté. Jako mladý zde byl dirigentem - asisentem. Filharmonii vedl v letech 1990 až 1992, v roce 1991 došlo ke kritickému střetu s tělesem a z pozice šéfdirigenta musel odejít. V rozhlasovém vysílání v roce 1994 se za situací ohlížel:

"Já jsem v určité době předložil svoji koncepci rozvoje filharmonie plénu orchestru a zhruba polovině členů orchestru imponoval víc jiný projekt, imponovaly víc jiné sliby a to bylo celé meritum věci. Že se okolo toho pak začaly vytvářet různé emotivní scény, to bylo nepříjemné, nicméně to neovlivňovalo průběh naší spolupráce. Já jsem v té situaci ještě celý rok s filharmonií pracoval."

Tento spor se ale dodnes připomíná a je vnímán v kontextu jeho pozdějších světových úspěchů i jeho současného návratu. Bělohlávek po odchodu z České filharmonie s novým nasazením vybudoval Pražskou komorní filharmonii. A od poloviny 90. let nastoupil úspěšnou dráhu na světových pódiích a mohl i dlouhodobě přední světové orchestry formovat.

"Jestliže někam přijedete dvakrát za sezonu, tak už je to vlastně velmi intenzivní hostování, ale přijedete-li někam dvakrát za rok, tak to neznamená, že máte možnost ovlivnit interpretační styl tělesa, to je vyloučeno. Člověk přijímá daný stav tělesa, využívá to nejlepší, čeho je schopen, přidává k tomu své představy o interpretovaných skladbách a vzniká určitý produkt pětidenní spolupráce, který je někdy báječný, někdy jenom dobrý a rozhodně to není pravidelná tvůrčí práce, která by vedla od bodu A k bodu B, která by byla dopředu naplánovatelná a kde by člověk byl schopen vytvořit si vizi a k ní spět."

Tento typ práce nyní má před sebou opět i Česká filharmonie.