Českou filharmonii čeká intenzivní formující práce s Jiřím Bělohlávkem

Ředitel České filharmonie David Mareček se po jednáních před časem dohodl o návratu dirigenta Jiřího Bělohlávka k tomuto hudebnímu tělesu. Do jednání i řešení vnitřních problému České filharmonie se v té době zapojil i tehdejší ministr kultury Jiří Besser. Jiří Bělohlávek se funkce šéfdirigenta ujme na podzim letošního roku. Letos totiž končí smlouva izraelskému dirigentovi Elijahu Inbalovi. Celou situaci ze závěru roku 2010 mapuje kulturní rubrika, kterou vám dnes přinášíme v repríze.

Jiří Bělohlávek je od roku 2006 šéfdirigentem Symfonického orchestru BBC a pracuje s nejlepšími tělesy po celém světě. Hudební znalci ho řadí ke světovým dirigentským špičkám. Shodou okolností skončí jeho smlouva v Londýně v roce 2012, kdy z České filharmonie odejde také její současný šéfdirigent Elijahu Inbal. Podle Bělohlávka půjde o to navázat na slávu tělesa se stopatnáctiletou tradicí. Opakované spory mezi orchestrem, jeho vedením a ministerstvem kultury v minulosti mohly snad poškodit, ale nemohly zničit jeho prestiž, připouští Bělohlávek:

"Celá moje vize se dá v zásadě říci jednou větou: vrátit vnitřní život tělesa k poctivé práci a velkému uměleckému usilování a vnější život tělesa vrátit na tu úroveň, kterou si naše první hudební instituce celou svojí historií zaslouží. Česká filharmonie je stále prvotřídní značka, která přes všechny peripetie, o kterých víme a o kterých do jisté míry ví i svět - to mohlo zanechat šrámeček, ale neovlivnilo to podstatu - Česká filharmonie je chápána jako prvokarátové těleso".

David Mareček, foto: ČT24

Nabídku předložil Bělohlávkovi David Mareček krátce poté, co zvítězil v konkurzu na ředitele filharmonie. Pozitivní reakce ale nepřišla hned. Předcházela jednání mezi umělcem a ministrem kultury Jiřím Besserem. Co podle ministra přimělo Bělohlávka nabídku přijmout?

"Já myslím, že dva rozhovory, které jsem s Jiřím Bělohlávkem v posledních třech měsících vedl. Především asi ten první, kdy jsem vyjádřil snahu ministerstva kultury a vlády zabývat se neutěšenou situací České filharmonie. A pan Bělohlávek předložil určité nechci říci požadavky, ale určitý projekt, který se mi velmi líbil a líbil se i lidem, kteří rozumí dění kolem ČF a druhá věc byla ty podmínky začít postupně plnit. Nám se to za ty tři měsíce podařilo, podařilo se připravit takové prostředí v České filharmonii, aby pan Bělohlávek mohl při své vánoční návštěvě smlouvu podepsat."

Jiří Besser

Ministr Besser vysvětlil, o jakém projektu je řeč:

"Řeší celkovou situaci v ČF, je to komplex přístupu ministerstva kultury, vlády a vedení České filharmonie k dění na scéně filharmonie. Týká se to otázek personálních i ekonomických, a vůbec celého chování České filharmonie nejen jako orchestru ale i jako příspěvkové organizace státu."

Besser uvedl, že finanční požadavky Jiřího Bělohlávka byly vysoké, ale vyjdádřil obdiv k tomu, že respektují možnosti českého státu.

Bělohlávek letos v únoru oslaví 65. narozeniny. Dirigování vystudoval na pražské konzervatoři stejně jako hru na violoncello. Tehdy se zaměřoval spíše na soudobou hudbu. Ve vysílání tehdy Československého rozhlasu v roce 1977 o své cestě k dirigování řekl:

Česká filharmonie

"Obor hry na violoncello jsem absolvoval, ale současně jsem už na konzervatoři ukončil i dirigentské oddělení u profesora Lišky. U něho a ještě u dalších profesorů jsem pak pokračoval a rovněž absolvoval na Akademii múzických umění, kde jsem se ovšem věnoval pouze již dirigování. S tou soudobou hudbou to začalo zájmem o skladby mých spolužáků z kompozičního oddělení. Jako violoncellista jsem na domácích i veřejných večírcích uváděl také některé premiéry jejich skladeb..."

Jeho osobní umělecká dráha se nyní s Českou filharmonií potkává už po několikáté. Jako mladý zde byl dirigentem - asisentem. Filharmonii vedl v letech 1990 až 1992, v roce 1991 došlo ke kritickému střetu s tělesem a z pozice šéfdirigenta musel odejít. V rozhlasovém vysílání v roce 1994 se za situací ohlížel:

"Já jsem v určité době předložil svoji koncepci rozvoje filharmonie plénu orchestru a zhruba polovině členů orchestru imponoval víc jiný projekt, imponovaly víc jiné sliby a to bylo celé meritum věci. Že se okolo toho pak začaly vytvářet různé emotivní scény, to bylo nepříjemné, nicméně to neovlivňovalo průběh naší spolupráce. Já jsem v té situaci ještě celý rok s filharmonií pracoval."

Tento spor se ale dodnes připomíná a je vnímán v kontextu jeho pozdějších světových úspěchů i jeho současného návratu. Bělohlávek po odchodu z České filharmonie s novým nasazením vybudoval Pražskou komorní filharmonii. A od poloviny 90. let nastoupil úspěšnou dráhu na světových pódiích a mohl i dlouhodobě přední světové orchestry formovat.

"Jestliže někam přijedete dvakrát za sezonu, tak už je to vlastně velmi intenzivní hostování, ale přijedete-li někam dvakrát za rok, tak to neznamená, že máte možnost ovlivnit interpretační styl tělesa, to je vyloučeno. Člověk přijímá daný stav tělesa, využívá to nejlepší, čeho je schopen, přidává k tomu své představy o interpretovaných skladbách a vzniká určitý produkt pětidenní spolupráce, který je někdy báječný, někdy jenom dobrý a rozhodně to není pravidelná tvůrčí práce, která by vedla od bodu A k bodu B, která by byla dopředu naplánovatelná a kde by člověk byl schopen vytvořit si vizi a k ní spět."

Tento typ práce nyní má před sebou opět i Česká filharmonie.

---

Příspěvek jsme poprvé vysílali 5. ledna 2011, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.