Český export na podzim už stoupat nebude
Českým vývozcům jsme se v naší ekonomické rubrice věnovali na jaře. Český vývoz loni byl totiž rekordní, vypadá to ale, že ho možná čeká sychravý podzim. V říjnu má klesnout až o deset procent. Alespoň to naznačuje index Asociace exportérů. Tento index předpovídá vývoj exportu na základě statistických dat. Do indexu jsou zahrnuty různé faktory - například vývoj německých průmyslových zakázek nebo pro vývozce tak důležitý kurz koruny.
Připomeňme, že zahraniční obchod ČR skončil v květnu v přebytku téměř 30 miliard korun, což je meziročně o téměř 7 miliard korun více. Vývoz a dovoz ale podle předběžných údajů statistiků meziročně klesly. Místopředseda asociace exportérů Otto Daněk říká, že pokles zakázek ze zahraničí Asociace exportérů očekává už v září letošního roku.
"V září byl avizován meziroční nárůst 8 procent a na říjen meziroční propad 8 procent. Ten rozdíl je 16 procent a tím se celý index meziměsíčně dostal do propadu 10 procent. Můj názor je ten, že zakázky ze zahraničí na září podlehly přílišnému optimismu a že toto číslo nebude reálné. To ale ukáže až měsíc září."
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku a ředitel Aspen Institute Prague Radek Špicar Radiu Praha řekl, že neočekává tak výrazný pokles exportu na podzim.
"Český export a exportéři obecně se nacházejí v poměrně složité situaci. Export je orientovaný na evropskounijní trhy, které samozřejmě vzhledem k tomu, co se v tuto chvíli v Evropě děje, příliš nerostou. Pokud to s Evropou dobře dopadne, tak tento i příští rok očekáváme spíše stagnaci. Pro české exportéry je to velký problém a nutí je to hledat příležitosti spíše na třetích trzích. To je ale samozřejmě záležitost nikoli krátkodobá, ale spíše dlouhodobá. I my nejsme příliš optimističtí, ale takto dramatické scénáře neočekáváme. Spíše si myslíme, že budeme svědky prodlužující se stagnace."
Radek Špicar dodává, že situaci je potřeba vidět z hlediska různých exportních odvětví.
"Je vždy potřeba v tuto chvíli jít po jednotlivých sektorech. To znamená, že jsou sektory, které navzdory té složité situaci rostou a daří se jim poměrně dobře. Na druhou stranu jsou sektory, kterým se nedaří, které tu situaci budou zhoršovat. Určitě spíš než říkat, že celému exportu se bude nebo nebude dařit, je potřeba být detailnější a říkat, že tento sektor vypadá v tuto chvíli takhle, vývoj očekáváme takovýto, než házet lidově řečeno všechny exportéry a všechny sektory do jednoho pytle."
Otto Daněk připomněl, že ve svém výpočtu asociace nezohledňovala změnu na postu českého premiéra a sestavování nové vlády.
"Snažíme se, aby tato čísla byla očištěna od všech politických vlivů. Proto vycházíme z tvrdých dat, která vycházejí z německých průmyslových zakázek, z reálného kurzu, ze zakázek ze zahraničí a z indexu nákupních manažerů eurozóny. Politické faktory se do toho vůbec nesnažíme zakomponovat."
A také zmínil, který sektor je v současnosti pro český export nejdůležitější.
"Pravděpodobně největší vliv má automobilový průmysl, který do pololetí vykázal asi dvanáctiprocentní propad oproti stejnému období minulého roku. Je to i řekl bych takový lídr a exportní vlajková loď. Čili tam se výrazné poklesy projevují velmi výrazně v celkovém exportu naší republiky."
O české automobily přestává být zájem v zahraničí, potvrzuje to i Radek Špicar. Tento sektor i nadále klesá.
"Poté, co v minulých měsících táhnul český export, tak se objevují signály o zhoršující se situaci. Špatná situace - ať už na domácím trhu z pohledu domácí spotřebitelské poptávky, ale také na západoevropských trzích - se samozřejmě nemůže nepodepsat na exportních "úspěších" českých automobilek a subdodavatelů. Musím přiznat, že co se týká tohoto sektoru - velmi významného pro českou ekonomiku - tak určité zhoršení v příštích měsících i na začátku příštího roku očekáváme."
Zdůraznil ale, že pokles a následný vzestup některých odvětví průmyslu v exportu je přirozený. Většina odvětví je totiž cyklických, někdy se jim daří lépe a někdy hůře. Často se hovoří o tom, že export by se mohl orientovat na jiné než evropské trhy. To potvrdili oba dotazovaní. A které země by podle Radka Špicara měly být hlavním cílem českého exportu?
"Trhem číslo 1 mimo Evropskou unii je Rusko. Koneckonců i dynamika vzájemného obchodu o tom jasně svědčí. Poté jsou určitě tak perspektivní trhy jako je Indie nebo Čína. Nesmíme zapomínat, že například Čína je v tuto chvíli už největším odbytištěm našeho největšího soukromého průmyslového podniku Škody Auto. Jsou ale další firmy, kterým se tam daří zakládat výrobní závody a úspěšně podnikat, ať už je to firma Brano nebo Linet a mnohé další. Indie je určitě velmi významná destinace, ale nepodceňoval ani Latinskou Ameriku nebo Severní Afriku."
Otto Daněk si myslí, že staré vývozní země by se rozhodně neměly zcela nahradit jinými.
"Hlavně Německo, ale potažmo i Evropská unie jsou naším hlavním exportním partnerem. Do Německa vyvážíme přibližně 32 procent našeho exportu. Určitě bychom to nenahradili nikde jinde najednou a trvalo by to strašně dlouho. Zkoušel jsem propočítat doporučení vlády z orientace na BRICS. Tyto země při dynamice, která v těchto zemích byla v roce 2012, to znamená někdy mezi 6 a v těch největších případech až 14 procenty bychom se dostali na stejný vývoz jako v Německu asi za 14 nebo 15 let. Čili do té doby bychom určitě nepřežili. Samozřejmě doporučujeme všem našim kolegům z exportu: hledejte paralelně, ale neopouštějte staré trhy. Myslím si, že náměty pro to jsou. Domnívám se, že námětem číslo 1 by pro nás mělo být určitě Rusko, se kterým jsme v loňském roce dělali 121 miliard. Zajímavá teritoria jsou určitě i Ukrajina nebo Turecko, kde jsme dělali asi 33 miliard v obou zemích. V Číně asi 32 miliard. Možná, že do budoucna může být zajímavý i Kazachstán jako bývalá země SNS, ale hlavně je to země, která má ropu. Je to velmi bohatá země a bude mít čím platit."
A jaké obory by podle něj měly do budoucna v rámci českého exportu posilovat?
"Byl bych strašně rád, aby to byly tzv. chytré obory. Myslím si, že první vlaštovky, zejména díky liberecké vysoké škole a technologii zpracování nanovláken taky jsou a myslím si, že by to bylo skvělé, pokud by se v Brně podařilo vystavět "mozkové centrum," o které se mluví. Mohlo by to být další plus. Je to vykročení správným směrem, protože bychom měli vyvážet přidanou hodnotu, rozum a nápady - nikoli hmotu a základní materiály."
