Český pavilon v Aichi navštívilo skoro 1.700.000 lidí
V Japonsku skončila světová výstava Expo 2005 a s ní se uzavřel také český pavilon, jímž prošlo přes milion a půl návštěvníků. Podle komisaře české účasti Vladimíra Darjanina se Česká republika prezentovala úspěšně a má smysl v tomto úsilí pokračovat i pro příští výstavy.
Tradice světových výstav je stará 150 let a sahá do doby vzniku průmyslové společnosti hluboko před rozvojem informačních technologií. Má názorné vystavování význam i v době internetu a globalizace? Komisař české účasti Vladimír Darjanin je přesvědčen že ano.
"Dneska už snad nikdo nepochybuje, že Expo má smysl, že je to mimořádná příležitost udelat státu image, předat o něm nějakou message, a je to jedinečné proto, že se potká tolik zemí na jednom prostoru v 6 měsících."
Za 6 měsíců navštívilo český pavilon 1.690.411 osob. Podle Darjanina je to mj. tím, že se tvůrci českého pavilonu pokusili přijít s novou myšlenkou:
"My jsme chtěli do té laterny magiky, kterou dělali skoro všichni v různých konfiguracích, přijít s alternativou, s něčím, co není běžné. Udělali jsme si průzkum a 3 různé agentury řekly to samé. Že Japonec je člověk, který nejprve chce něco vidět, něco chytit a něco ochutnat nebo si něco odnést. My jsme reagovali zejména na to druhé, chytit, to znamená že nebylo všude napsáno: nedotýkati se, ale naopak si s tím mohli hrát. Tohle skutečně strašně zabralo. Náš pavilon byl výjimečný v tom, že tam byl neuvěřitelný, kolosální zvuk, a když jsme ten pavilon zavřelo, tak byl velmi smutný, až ponurý, protože tam bylo strašné ticho."Martina Hončiková sledovala ohlas české expozice v japonských médiích. Podle ní se představy Japonců o České republice omezují na tři tradiční oblasti: hudba, umělecké sklo, pivo a gastronomie.
"Japonci jsou velmi tradičním národem, takže my jsme tam vstupovali na platformě těch věcí, které už jsou v Japonsku velmi známé, tzn. české sklo, česká hudba, gastronomie. každodenně tam přicházeli zástupci japonských i mezinárodních médií a dneska jsem se dozvěděla, že jsme měli velmi pozitivní reakce i v americkém tisku, takže to svědčí, že náš pavilon si našel příznivce nejen v Japonsku."
Vladimír Darjanin upozornil i na to, že mnoho národních expozic vycházelo z 40 let staré myšlenky polyekranu českých tvůrců Radoka a Svobody.
"Nejdál to dotáhli Kanaďané, kteří měli i materiály, které používal pan profesor Svoboda a když jsem jim to říkal, tak to přiznali. Takže ten nápad teď žije svým vlastním životem."
Pavilon navštívil také japonský korunní princ Naruhito. Dal mu přednost mezi mnoha ostatními, což naznačuje podle Darjanina jeho vztah k České republice:
"Velmi dobré vztahy jsou spojeny s klasickou hudbou, ví se, že pan naruhito hraje na violu, několik let hrál s Talichovým kvartetem, proto ho velmi zaujalo, že Česká republika se představuje jako hudební země přes jednotlivé hudební umělecké artefakty. Důležité diplomatické sdělení bylo, že Jeho Výsost princ Naruhito požádal, že by velmi rád navštívil znovu Českou republiku, a na diplomatické úrovni už se začalo jednat, že by měl do české republiky přijet v letech 2006-2007."
Darjanin ujistil, že se podaří dodržet rozpočet ve výši 300 milionů korun, který na světovou výstavu schválila vláda.