Českým expertům se podařilo v Iráku prosadit

Americký velvyslanec v ČR Craig Stapleton a vedoucí české mise u prozatímní vlády v Bagdádu Janina Hřebíčková, foto: ČTK

Koordinátorka českých expertů v úřadu prozatímní irácké správy Janina Hřebíčková žije v Iráku už dva měsíce. Její tým tvoří 15 expertů a pracovní den se skládá z nepřetržitého kolotoče schůzek, jednání, porad a telefonátů. Navíc jsou tu problémy se zásobováním, nedostatkem kanceláří, počítačů, nejde televize. Janina Hřebíčková je v těchto dnech na krátké návštěvě Prahy a jak uvedla v rozhovoru se Zdeňkou Kuchyňovou, za dva měsíce práce jsou už za experty patrné první výsledky.

Americký velvyslanec v ČR Craig Stapleton a vedoucí české mise u prozatímní vlády v Bagdádu Janina Hřebíčková, foto: ČTK
"Ten největší úspěch je v tom, že se nám podařilo v myslích a vůbec ve filosofii Američanů, Britů, Australanů a všech ostatních států prorazit, vysvětlit a dokázat, že Češi něco umí. Přestože nejsou ekonomicky silný stát, dokážou se zapojit do té velké skupiny expertů. Iráčané je velmi berou a dokáží s nimi komunikovat. To, že se nám během týdnů podařilo prosadit a umístit naše lidi v tak vysokých profesionálních pozicích, je naprosto úžasné, protože v první týdny v podstatě nikdo moc nereagoval. Dostat třeba pana inženýra Vodičku a Vopičku, samozřejmě ta jména jsou symbolická, na ministerstvo ropy nebo na ministerstvo zavlažování byl velký úspěch, protože proč ne dalších 23 kandidátů, proč zrovna pan Vopička?

Setkala jste se také s českými vojáky a polní nemocnicí?

Bagdád dnešních dnů, foto: ČTK
Velice často a musím říct, že mám moc dobré zkušenosti s vojáky, kteří mně hlídali. Odvedli naprosto skvělou práci, kdy si museli sami zvykat na nové prostředí. Mnohokrát jsme se samozřejmě nemohli shodnout, ale vždycky jsme to vyřešili dobře. Chci jim poděkovat za tu trpělivost a za to porozumění, že my jsme civilisté a děláme svoji práci. I když jsme museli mnohokrát porušit v jejich očích pravidla hry z hlediska bezpečnostního, tak to vždycky dokázali udělat tak, že jsem se cítila bezpečná. A co se týče nemocnice, ty lidi já většinou znám, protože například s šéfem nemocnice podplukovníkem Mojmírem Mrvou jsem už pracovala na Balkáně před mnoha lety a vím, že je to skvělý člověk a taky vím, že ta nemocnice má obrovskou image, hraje pro Českou republiku obrovskou úlohu. Tím, že my máme nemocnici, tak si vybojováváme svoje politické a v budoucnosti ekonomické místo na slunci.

Nejen prací živ je člověk, co děláte po večerech?

Teď momentálně je ten život velice úzkoprsý, dalo by se říct. Po večerech buď sedím na večeři v restauraci nebo u baru v hotelu a teď nám už napustili i bazén. Nebo si čtu, probírám se svými asistenty, co budeme dělat nebo jim rozdávám úkoly, z čehož nejsou nadšeni, když je deset večer. Nebo diskutujeme s kolegy z ostatních států a mezinárodních organizací, to je na pět tisíc lidí."