Čeští krajané v polském Zelowě si připomněli dvousté výročí založení své obce
V dnešní rubrice se vrátíme k setkání v polském Zelowě, kde si naši krajané připomněli dvousté výročí založení české evangelické osady. V rozhovoru s významným krajanským aktivistou dr. Oldřichem Černým ze Švýcarska se dotkneme toho, co dosud Čechy žijící v zahraničí trápí ve vztahu k České republice. A na závěr Vás pozveme na mezinárodní folklorní festival do Rožnova pod Radhoštěm, kde i letos vystoupí řada krajanských souborů. Slovo má Milena Štráfeldová:
Minulý víkend se do polského Zelowa, sotva osmitisícové obce nedaleko Lodže, sjely stovky českých krajanů a jejich potomků, kteří z této obce pocházejí. Ti všichni si zde připomněli dvousté výročí vzniku české osady v Zelowě. V roce 1803 ji založili čeští a moravští evangelíci, kteří do Polska odcházeli před náboženskou nesvobodou ve staré vlasti. Česká obec v Zelowě se od počátku 19. století udržela dodnes, i když oproti době mezi dvěma světovými válkami, kdy zde žilo až pět tisíc Čechů, jich tu je dnes asi jen desetina. Mnozí Češi a jejich potomci se odtud rozptýlili po celém světě, a právě dvousté výročí založení obce bylo příležitostí, aby se do Zelowa znovu vrátili. Duší celého setkání byl místní evangelický farář Miroslaw Jelinek:
Mezi hosty z Čech byli například i český velvyslanec v Polsku nebo ředitel krajanského odboru z ministerstva zahraničí. Stálou krajanskou komisi Senátu České republiky zastupoval senátor Jaroslav Doubrava. O svých dojmech řekl:
"Já bych to řekl asi krátce - pohlazení po duši. Je to zvláštní pocit a velmi příjemný pocit setkat se s lidmi nebo s potomky těch, kteří před dvěma sty lety zakládali novou osadu na polském území, a slyšet samozřejmě už deformovanou, ale přesto češtinu, slyšet, jak nádherný vztah stále k republice mají. Ale asi největším překvapením a největším pohlazením pro mne bylo to, že na sto dvacet lidí se učí českému jazyku a valná většina právě jsou děti těch Zelowanů."
Češtinu v Zelowě v současné době vyučuje učitelka Helena Kresová, kterou k našim krajanům v Polsku vyslalo ministerstvo zahraničí. Je tak jedním z dvanácti učitelů a lektorů češtiny, které český stát za krajany vysílá. Kromě Polska čeští učitelé působí například v Rumunsku, na Ukrajině, v srbském Banátu a nově se obsadí i místo lektora češtiny u našich krajanů v ruském Novorossijsku.
Jak už jsme avizovali i v minulé krajanské rubrice, 19. června předal ministr zahraničí Cyril Svoboda v Černínském paláci v Praze Ceny Gratias agit těm našim krajanům i zahraničním osobnostem, jež se zasloužili o šíření dobrého jména České republiky ve světě. Jedním z nich byl i dr. Oldřich Černý ze Švýcarska. Ve zdůvodnění, které ministerstvo zahraničí při této příležitosti vydalo, se uvádí: Dr. Černý po listopadu 1989 představoval nejvýraznější osobnost, která měla zásadní podíl na překlenutí negativistického pohledu značné části krajanské komunity ve světě na Českou republiku. Po udělení Ceny Gratias agit jsou dr. Černého požádala o krátký rozhovor:
Myslíte si, že se podařilo skutečně překlenout ten negativistický postoj značné části našich krajanů na Českou republiku?
"Já doufám, že ano, i když ne úplně. Je to daleko pomalejší vývoj, než jsem si myslel. Samozřejmě je tady řada problémů, které nás zklamaly, kde jsme si mysleli, že ten vývoj by mohl být daleko lepší, než opravdu byl."
Co konkrétně máte na mysli? V čem český stát řekněme zaspal ve vztahu ke krajanům?
"Já si myslím, že základní chyba byla hned začátkem 90. roku, že mělo dojít k měnové reformě, že měla být zakázána komunistická strana, mělo dojít k nivelizaci. Všecky strany měly mít stejný základ, měly začít operovat ze stejné roviny. Já jsem prožil reformu německou, kde všichni začali s pár stovkami marek, a ti bonzové z toho nic neměli. Kdežto tady v republice tomu tak nebylo. A na to doplatily některé politické strany, na to doplatila ODA, na to doplatila celá občanská fronta, čili to byl ten základní problém. A potom samozřejmě problém týkající se potrestání a definování těch zločinů, které se staly. Tím potrestáním nemyslím, že by měly být nějaké velké rozsudky, ale že by si naši lidé měli uvědomit, jaké problémy byly, co všechno se mohlo nebo mělo udělat proti tomu, aby se něco podobného jako za komunismu neopakovalo. Lidská paměť je bohužel krátká. Po pěti letech už jsem tady slyšel: za to všechno může Havel. To ale samozřejmě není pravda, poněvadž ten základ byl daleko hlubší. Základ byl v tom, že se také prakticky nic nezměnilo v justici. Všechno šlo dál tím tempem, že to šlo dál tím tempem, jaké bylo. Pro mne samozřejmě největším zklamáním je korupce. Ze začátku řekněme byla pochopitelná, ale to, že dnes se tu korupce tak zažila a je součástí každodenního života, to je smutné."
Jak dalece jsou krajani spokojeni s možností získat české občanství? Stále ještě se ozývají hlasy především ze Spojených států, kde je poměrně velké množství krajanů doslova rozezleno na to, že nemohli získat české občanství, nemohli v restituci získat majetek, který jim tady komunistický režim zabavil.
"Víte, já jsem jedním z nich, taky jsem ztratil majetek, jenže já se na to dívám trochu jinak. Pro mne celé to období komunistického režimu byla vlastně válečná situace. A člověk si nemůže myslet, že na tom může vydělat. Já myslím, že ty ztráty vyvážily to, že země se stala opět svobodnou. On ten zákon byl taky trochu jinak definován, že napravuje některé škody, a ne všechny majetkové škody. Vím, že to pro některé lidi je pořád ještě strašně bolestivé, ale když se podíváte na jiné postkomunistické země, tak tam to nikdy nebylo lepší."
A co Vy sám teď chystáte ve prospěch krajanů?
"Připravuje se Týden zahraničních Čechů, který bude letos na podzim. Jak už jsem naznačil, poměr mezi oficiálními orgány a krajanskými komunitami ve světě se zlepšuje. Ta nedůvěřivost, nepochopení různých přístupů k problémům už celkem také mizí. Spolupráce například komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí nebo s odborem kulturních a krajanských vztahů ministerstva zahraničí je velmi dobrá. Podle mého názoru pomoc, která přichází, i finanční pomoc krajanským organizacím při pořádání různých akcí je velmi účinná a já myslím, že to je velmi dobrý pokus. Třeba když švýcarský diplomat přijede třeba do Venezuely, jde nejdřív do švýcarského klubu. Tak daleko tu ještě nejsme. Ale to prolínání a to, že patříme k sobě, je myslím na dobré cestě a to pokračuje."
Další z osobností, které byly Cenou Gratias agit, tímto nejvýznamnějším krajanským řádem, oceněny, Vám představíme v některé z příštích rubrik.
A na závěr bych Vás ještě ráda pozvala na mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Jako každý rok počátkem července se tu i letos setká celá řada krajanských folklorních souborů i zahraničních účastníků na třídenním maratónu vystoupení ve všech částech Valašského muzea v přírodě. Letošní Rožnovské slavnosti probíhají od pátku 4. do neděle 6. července a hosty ze světa představí Dagmar Křivánková:
"Ze zahraničních hostů čekáme soubor Družba, Krajňanec a Kýčer, tyto soubory jsou ze Slovenska. Potom je to August a Holubička z Chorvatska, Béri Balog Ádám a Óvari Gazdász z Maďarska, Bohemia z Rumunska, potom je tady soubor z Mexika a Čechohradská hudba z Ukrajiny. Nebude chybět ani Česká Beseda ze Srbska a Folklor 74 ze Švýcarska. Je zde zastoupeno i Slovinsko a Rusko. Dále budou vystupovat ještě vojenské posádkové hudby ze Slovenska a z Polska."
Součástí festivalu však bude i tradiční soutěž v odzemku a obuškovém tanci pod názvem "Kdo vyskočí, ten je chlap" a představí se tu i známé české folklorní soubory Vsacan, Jasénka, Olšava nebo dětské soubory z Valašska. A na místě nebudeme chybět ani my s mikrofonem, takže reportáž z Rožnovských slavností uslyšíte i v našem vysílání.
