České domovy pro seniory mohou přijmout i krajany ze zahraničí
V naší dnešní krajanské rubrice otevřeme zajímavé téma - zda Češi žijící po desítky let v zahraničí mohou využívat sociálních služeb pro seniory v České republice. A pozveme Vás také do polského Zelowa, kde žije početná česká komunita a kde dosud s trochou nadsázky platí: co Čech, to muzikant. Slovo má Milena Štráfeldová.
Až ze Spojených států se na nás obrátil pan Karel Opatrný s dotazem, zda Čech, žijící po dlouhá desetiletí v zahraničí, může v České republice získat místo v domově důchodců, případně v jiném zařízení pro seniory. Je to otázka, která jistě zajímá nejen pana Opatrného, proto jsme se pro odpověď vypravili přímo ke zdroji - na odbor sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho ředitel Martin Žárský nejprve upřesnil, o jaká zařízení pro seniory vlastně může jít:
"Stát již není majoritním nebo generálním zřizovatelem zařízení sociálních služeb. Zřizovateli jsou v současné době zejména kraje, obce, ale ve významné míře i nestátní neziskové organizace. S ohledem na spektrum služeb pro seniory jsou takovými nejznámějšími službami domovy důchodců nebo penziony pro důchodce, případně domy s pečovatelskou službou. A samozřejmě pečovatelská služba poskytovaná v domácnostech."
V České republice jsou přitom podle Martina Žárského v současné době stovky podobných zařízení a jejich kapacita se pohybuje kolem čtyřiceti tisíc míst. Vzhledem ke stárnutí české populace však potřeba dalších míst roste, a proto se po celé republice nové domy pro seniory stále staví. Ve srovnání s koncem 80. let se jejich počet zvýšil až o 40 procent. Přesto na umístění v některém z těchto zařízení stále existují dlouhé čekací lhůty. Řada seniorů si tak podává žádost o místo preventivně i několik let dopředu.
Mezi jednotlivými typy domovů pro seniory samozřejmě existují značné rozdíly, a to se odrazí i ve finančním příspěvku:
Rozdíl do skutečných nákladů, a ty v domovech důchodců přesahují pět set korun na osobu a den, doplácí těmto zařízením zpravidla jejich zřizovatel. A jaké jsou základní podmínky pro přijetí do domů pro seniory? V prvé řadě důchodový věk a výměr důchodu, dále zdravotní indikace a sociální potřebnost. Do českých domovů důchodců se mohou dostat i lidé, kteří například dlouhá léta žili v zahraničí, a dokonce i ti, kdo nemají české státní občanství:
"V naší legislativě neexistuje striktní vymezení proti těmto žadatelům nebo zájemcům o sociální služby. Rozhodující je ovšem trvalý pobyt na území České republiky."
Pro pana Karla Opatrného ze Spojených států i další případné zájemce máme tak, alespoň doufám, příznivou zprávu. O tom, jak čeští krajané mohou trvalý pobyt v Česku získat, se dozvíte v některé z našich příštích rubrik.
Jednu z nejznámějších polských koled tak zazpívala sotva čtyřletá holčička, která v Zelowě navštěvuje českou mateřskou školu. V ní se česky učí nejen dnešní potomci těch, kteří do Zelowa z náboženských důvodů utekli z rakouského mocnářství před dvěma sty lety, ale i rodilí Poláci. Česká školka, nad kterou převzal záštitu i tehdejší prezident Václav Havel, má totiž v Zelowě tu nejlepší pověst. Češtinu zde učí paní Helena Kresová, kterou do Polska vyslalo naše ministerstvo zahraničí. Nedávno zde učitelka Kresová založila pěvecký sbor, ve kterém se scházejí mladí zelowští Češi:
Největší hudební pýchou Čechů žijících v polském Zelowě je však jejich zvonkohra. Tu ze zdejšími dětmi už v 90. letech založila zelowská farářka Věra Jelínková a dnes se jí stále více věnuje její dcera Eva. Soubor Zelowské zvonky, kde každé z dětí "hraje" na několik ručních zvonků, procestoval celé Polsko a koncertoval i v Čechách.
