Čeští krajané v srbském Banátu uspořádali České dny

Na přelomu listopadu a prosince proběhly v srbské Bele Crkvi už čtvrté České dny. V tomto třináctitisícovém městě i v okolních vesnicích totiž dodnes žijí čeští krajané. Jejichž předkové se do srbského Banátu stěhovali už v 19. století. V Českém Sele a Kruščici jsou dosud české kostely a školy, v samotné Bele Crkvi byla nedávno opravena budova Matice české, kde se Češi scházejí při bálech i divadelních představeních. Pro českou menšinu tu vysílají hned dvě místní rozhlasové stanice. České dny, které už tradičně připravuje krajanské sdružení Češi jižního Banátu v čele s Vlastenkou Krišan, patří k nejvýznamnějším kulturním akcím v Bele Crkvi v průběhu celého roku. Na ty letošní jsem se zeptala paní Ludmily Šťástkové, která s českými krajany v srbském Banátu spolupracuje:

"Já bych řekla, že to byla jedna z nejzajímavějších akcí, které jsem tu zatím měla možnost vidět, protože to bylo promyšlené. V poměrně malém prostoru se sešlo velké množství lidí, ani jsem nečekala tak velkou účast. České dny už začínají mít určitou tradici."

A k programu - předpokládám, že opět trvaly několik dnů?

"Ano, začaly v pátek, kdy bylo slavnostní zahájení. Toho se zúčastnilo velké množství pozvaných lidí."

Co všechno program nabízel?

"Jednak vystupovaly ženy z místního pěveckého souboru, které zazpívaly české písně. Pak vystoupili žáci, kteří chodí do české školy. Připravili program, kde byly písničky, divadelní scény, děti zazpívaly a přednesly básničky."

Mimochodem kolik žáčků se dnes v Bele Crkvi a okolí učí česky?

"Celkem jich je přes sedmdesát, v samotné Bele Crkvi padesát šest. Je to prý největší počet, který tu teď byl."

Byla na Českých dnech i nějaká výstava? Vím, že v minulých ročnících jste výstavu měli...

"Ano, byla tam překrásná výstava květin, pak tam byla výstava výrobků českých podnikatelů a podnikatelů, kteří spolupracují s Českou republikou."

Měli jste i tentokrát filmový festival?

"Ano, promítaly se čtyři starší české filmy. Zdejším lidem se velice líbí veselohry, takže veselohry měly větší úspěch než vážnější filmy, ale bylo to řekla bych dobře navštěvované."

Jak to bylo s účastí? Přišli nebo přijeli i krajané z okolních vesnic?

"To je běžné, když se něco takového děje, že přijedou. Byli tady krajané jak z Českého Sela, tak z Kruščice. Trochu menší účast je bohužel z Gáje, kde je také česká menšina, ta tam ale pracuje trochu méně."

A přišli kromě českých krajanů i místní Srbové?

"Ano, určitě, protože tady se nedělá zvláštní rozdíl v tom, kdo je jaké národnosti. Samotná Bela Crkva je místo, kde spolu žije velké množství různých menšin. Všichni hovoří hlavně srbsky, takže v tom problém není. Všichni rozuměli. Byli tam i rodiče dětí, které chodí na český jazyk, a přitom nejsou české národnosti. Chtějí chodit z vlastního zájmu a rodiče to doporučují, chtějí, aby se děti naučily česky. Tak se na ně samozřejmě přišli podívat."

Mnoho Čechů tam také, pokud vím, žije ve smíšených manželstvích...

"Přesně tak. Češi tu pomalu asimilují a myslím, že to není ani otázka příliš daleké budoucnosti, kdy budou úplně promíchaní."

Foto: www.belacrkva.info