Čeští skláři se představí na EXPO 2005 v Japonsku

Téměř tři desítky českých sklářů budou vystavovat své originální plastiky v průběhu Světové výstavy EXPO 2005 v Japonsku. Putovní výstava představí díla nejslavnějších umělců i mladé umělecké generace. Až do poloviny května se s nimi mohou seznámit návštěvníci pražského Nostického paláce. Více už se dozvíte od Mileny Štráfeldové.

Do zahájení Světové výstavy EXPO 2005 v japonském Aiči zbývají v tuto chvíli už jen dva týdny. Hlavním mottem letošní výstavy je "Moudrost přírody" a dluh, který člověk vůči ní má. Součástí harmonického vztahu lidí k přírodě ve světě plném moderních technologií je podle pořadatelů Světové výstavy i kultura a umění. A právě na ně se soustředí expozice České republiky, která tak naváže na úspěch EXPA v japonské Ósace v roce 1970. Kromě hlavního pavilonu v Aiči se však česká kultura v Japonsku představí i v řadě doprovodných akcí. Jednou z nich je výstava skleněných plastik.

"České ateliérové sklo je kulturní aktivita, která skutečně získala mezinárodní věhlas. České umění ve 20. století nikdy nebylo ve světě tak populární, jako svým studiovým sklem. Takže je příznačné, že se s ním chlubíme a že ho také posíláme do Japonska, kde bychom na sebe chtěli upozornit tím nejlepším,"

říká kurátorka výstavy prof. Sylva Petrová. Jedna z předních odbornic na současné české sklo nyní působí na univerzitě v Sunderlandu ve Velké Británii a s uměleckými výstavami v Japonsku má bohatou zkušenost. V letech 2000 a 2001 pro japonské diváky připravila rozsáhlou prezentaci děl více než stovky českých sklářů. Výběr pro EXPO 2005 je užší, představí se tu celkem 28 umělců všech generací.

"Soustředila jsem se na proslavená jména z té nejstarší generace, zároveň jsem se tam ale pokusila akcentovat i lidi mladší, kteří sice vypadají jako v uvozovkách mláďata, ale už se jim blíží čtyřicítka. A přesto jsou stále jaksi v pozadí, ačkoliv jsou to vycházející hvězdy světového skla."

V Japonsku tak budou vystaveny plastiky světoznámých autorů Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, Jiřího Harcuby, Václava Ciglera nebo Vladimíra Kopeckého, ale i práce mladých výtvarníků Pavla Mrkuse, Lady Semecké, Petra Vlčka nebo Aleny Matějkové.

"Alena Matějková například v Itálii nebo v Dánsku získala mezinárodní ceny,"

připomněla kurátorka výstavy Sylva Petrová. Právě Matějková pro výstavu v Japonsku připravila zřejmě nejrozsáhlejší exponát, třísetkilogramový "Kouzelný koberec" o rozměrech téměř čtyř čtverečných metrů. O technických problémech, jaké jsou s instalací obdobných exponátů spojeny, se zmínila manažerka výstav výtvarného umění na EXPu Miloslava Kumbárová:

"Právě Magic Carpet od Aleny Matějkové je zvlněný skleněný koberec z jednoho kusu skla a musíme na něj vytvořit, nebo tedy máme už vytvořenou bednu. Nicméně je to velmi náročné. Už samotná instalace výstavy nám ukázala, jak s některými objekty musíme zacházet a jak trpěliví musíme v některých případech být, protože právě objekt od Aleny Matějkové jsme instalovali skoro čtyři hodiny."

Až do poloviny května jsou totiž všechny skleněné plastiky, kterou budou vystaveny v Japonsku, k vidění v pražském Nostickém paláci. Podle Sylvy Petrové si je sem jezdí prohlédnout i její studenti z Velké Británie. A podobných rozměrů jako Kouzelný koberec dosahují i jiné plastiky, například skleněná maska Dany Zámečníkové.

"Nikdo by zřejmě do Japonska nestěhoval kusy, které mají tři sta kilogramů. Ale to jsou prostě kusy, které jsou muzejní kvality a já jednak doufám, že zůstanou v Japonsku, kde je nakoupí japonská muzea, která se o českou skleněnou plastiku velice zajímají. Jako kurátor jsem schopna odhadnout, kde ty hodnoty v těch věcech leží a které mají šanci na nákup. A za druhé vytvářet tak veliká díla ve skle je skutečně technologickým unikátem a my jsme ho jako téměř jediní ve světě schopni. Češi v tom mají poměrně velký technologický náskok, protože s těmito experimenty začali už v polovině 50. let, a dneska v tomto ohledu patříme k nejvyhlášenějším odborníkům ve světě. Máme dílny, jako například dílna Zdeňka Lhotského v Pelechově, které slouží výtvarníkům ze zahraničí, Američanům, Švédům, Angličanům, kteří sem s těmi svými nápady chodí a nechávají si je tady realizovat. Ta technologie je prostě náročná a vyžaduje také velkou zkušenost. To všechno stojí velké peníze a samozřejmě se nevyplatí s takovým experimentem na Západě začínat. Já se právě proto domnívám, že tyto exponáty přitáhnou pozornost, protože jsou v mnoha ohledech unikátní. Nejenom umělecky, ale i technologicky."

Sylva Petrová připomíná, že české sklo má v Japonsku už desítky let velmi dobrý zvuk. Projevuje se to nejen na řadě výstav českých výtvarníků, na tom, že si japonští zákazníci české sklo rádi kupují, ale například i v tom, že na mezinárodní sklářské škole v japonské Toyamě už několik let vyučují čeští umělci:

"Toyama je vlastně institut pro umění ve skle. Je institucí nepříliš starou, ale začali tam s úžasnou strategií, že tam učí mezinárodní tým učitelů. Mezi nimi je pravidelně vždycky jeden Čech, takže od roku 1990 se tam vystřídalo pět českých učitelů, jejichž díla jsou též na výstavě zastoupena, protože zase vlastně podpoří ten vliv Čechů v Japonsku."

Výstava českých skleněných plastik zahájí svou pouť po Japonsku 26. srpna právě v Toyamě. Na podzim ve zdejším institutu pravidelně probíhá mezinárodní sklářské sympozium, na kterém i letos vystoupí čeští odborníci. Několik přednášek o českém ateliérovém skle bude v Toyamě mít i Sylva Petrová. Další zastávky výstavy budou například v Tokiu nebo Kjótu.