Četba z knihy Bylo nás pět ani po půl století nezestárla

Bylo jich pět: povoznický synek Antonín Bejval, Pepek Zilvar z chudobince, Eda Kemlink z rodiny úředníka berňáku, krejčovský synek Čeněk Jirsák - a pátý - Petr Bajza, který příběhy klukovské party vypráví. Bylo nás pět je slavná humoristická próza Karla Poláčka, proslavená zejména rozhlasovým podáním herce Františka Filipovského. Z ní vám v magazínu věnovaném literatuře nabídneme ukázky.

Próza Karla Poláčka Bylo nás pět vznikala za nacistické okupace. "Skoro se nám nechce věřit," napsala o knize publicistka Dagmar Oravová-Jaklová, "za jakých tragických okolností autor toto své dílo plné poezie, lehkosti, úsměvné nostalgie a nenapodobitelného humoru psal. Bylo to v posledních měsících jeho života; věděl, že kruh kolem něj se neúprosně úží a že každým dnem může být povolán do transportu. Stačil ještě poslat dceru do bezpečí za hranice - sám tuto možnost odmítl a statečně se postavil k tragickému osudu čelem. V roce 1943 byl pak s transportem odvezen do Terezína, odtud poslán do Osvětimi." Tolik Jaklová. Konce války se Karel Poláček nedožil, zemřel buď v říjnu 1944 nebo v únoru 1945 v Osvětimi. Kniha vyšla posmrtně, v roce 1946 v Brně.

Rozhlasovou četbu natočil v roce 1953 s hercem Františkem Filipovským režisér Jiří Vasmut. Tato nahrávka se zařadila mezi absolutně nejúspěšnější pořady v 80leté historii Českého rozhlasu. Interpret četby František Filipovský, od jehož narození v září uplyne 100 let, začínal ve smíchovské Aréně, poté byl přizván do Osvobozeného divadla a tady zůstal až do jeho uzavření. Po válce hrál v pražském Národním divadle. Působil v rozhlase i ve filmu a prosadil se i jako dabér. Malý výběr z dvanáctidílné rozhlasové četby vydal v roce 1966 Supraphon. My dnes vybíráme po svém z původních nahrávek.