ČEZ zvyšuje zisky i zahraniční expanzi

Český energetický gigant ČEZ zvýšil před Vánocemi odhad loňských zisků na téměř 43 miliard korun. Potvrdil tak svou pověst nejziskovější tuzemské firmy. ČEZ, který už několik let expanduje i v zahraničí, zároveň oznámil plány pro nejbližší budoucnost. Více už se dozvíte v následující ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

ČEZ letos vydělá ještě víc, než sám očekával. A spolu se ziskem vzrostou i dividendy. Firma prý rozdělí ještě víc, než loni, možná až 60 procent z čistého zisku. Už loňská dividenda, dvacet korun za akcii, byla rekordní. Za letošní rok může přijít na výplatu z jedné akcie až 38 korun. Leckterý český spotřebitel si asi povzdechne: Polostátní firmě ČEZ stoupají zisky, mohla by tedy elektřinu zlevnit. Místo toho ale přichází v novém roce další výrazné zdražení. Jak vysvětluje analytik společnosti Atlantic Finanční trhy Petr Novák, proklínání energetického molocha není až tak na místě.

„ČEZ sám netvoří velkoobchodní cenu elektřiny. Ta se tvoří na trhu a podléhá zahraničním vlivům. Kvůli vývoji ceny ropy, která prudce vzrostla, roste i přímo návazná cena zemního plynu, využívaného pro výrobu elektřiny. Takže kvůli rostoucím nákladům na vstupy roste cena elektřiny na zahraničních trzích, potažmo i na českém trhu.“

Na růstu cen elektřiny na evropském trhu se samozřejmě podílí také jiné faktory, mimo jiné třeba růst cen povolenek pro emise kysličníku uhličitého. Na druhou stranu nelze pominout fakt, že cena tzv. silové elektřiny, velkoobchodní cena, vytvářená na energetické burze, se na koncové ceně pro zákazníky podílí zhruba ze 40 procent. Ve hře jsou totiž ještě distribuční společnosti a také státní Energetický regulační úřad. Vládě přirozeně růst cen elektřiny nevadí, protože čím vyšší je cena elektřiny, tím vyšší je mimochodem i výběr daně z přidané hodnoty. Jinými slovy řečeno, rostou příjmy do státní kasy. A zajímavé jsou jistě také dividendy. Vláda se zároveň může hájit tím, že není v její moci direktivně snižovat zisky ČEZ, protože by takový postup mohli ostatní akcionáři firmy žalovat.

Generální ředitel ČEZ Martin Roman (vlevo) a předseda MOL Group Zsolt Hernádi, foto: ČTK

Pojďme ale dál. Vysoké zisky umožňují energetické firmě nejen vyplácet dividendy, ale zároveň také investovat. Zahraniční expanzi započala skupina ČEZ v lednu 2005, kdy po privatizačním tendru převzala většinové podíly ve třech bulharských distribučních společnostech. Pak uspěl ČEZ v privatizačním tendru na koupi podílu v největší rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia. V roce 2006 přidala skupina ČEZ do svého zahraničního portfolia tři výrobní zdroje, polské elektrárny Elcho a Skawina a bulharskou Varnu. V Bulharsku má dnes ČEZ už více než 40 procentní podíl na trhu s elektřinou. Angažuje se ale také v Bosně a Hercegovině, v Rusku či na Ukrajině. Před Vánocemi informoval ČEZ o další velké investici. Uzavřel dohodu s maďarským petrochemickým holdingem MOL. Česká firma koupí sedm procent akcií MOLu za částku okolo patnácti miliard korun a společně obě společnosti postaví dvě elektrárny. Hovoří se o strategické alianci. Maďaři získají silného partnera proti rakouskému OMV, které se snaží o nepřátelské převzetí maďarského obra. Jak podotýká analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka, v pozadí úsilí rakouské firmy OMV by mohl být ruský gigant Transgas a jeho záměr ovládnout OMV. A to cítí Maďaři jako hrozbu.

„ČEZ v této hře vystupuje jako takový středoevropský pomocník, který nakoupí akcie firmy a přitom je nebude prodávat dál, což u OMV nebylo jisté. Navíc je tam i logická vazba v tom, že obě firmy plánují stavět společně dvě elektrárny na plyn, na Slovensku a v Maďarsku.“

ČEZ se tedy díky alianci s koncernem MOL dostane na maďarský a slovenský trh s elektřinou. Podle Petra Nováka ze společnosti Atlantic Finanční trhy se nabízí příležitost proniknout ještě na další trhy. A ČEZ navíc získá silného partnera se zkušeností v plynárenství.

„MOL je petrochemická společnost se zaměřením na výrobu rafinérských produktů, čili benzínu, nafty atd.,. Proč ČEZ kupuje podíl v MOL? MOL se brání nepřátelskému převzetí a hledá partnera, který by koupil jeho akcie a byl s ním spřízněný. ČEZ mu vyhoví a MOL ho pustí do výstavby plynových elektráren na území Maďarska, Slovenska, Slovinska, Chorvatska. ČEZ se tak dostane na trhy, které jsou deficitní a kde je cena elektřiny ještě vyšší v Česku, tedy na trhy s velkým potenciálem.“

Zatímco v zahraničí sklízí ČEZ jeden investiční úspěch za druhým, v tuzemsku je zatím jeden veledůležitý obchod v nedohlednu. ČEZ před Vánocemi přiznal, že jednání o koupi Mostecké uhelné společnosti jsou v podstatě stále na začátku. Pro ČEZ má přitom získání dolů Mostecké uhelné strategický význam. Energetická firma potřebuje garanci dodávek uhlí pro chystanou obnovu uhelných elektráren. Ta si vyžádá asi sto miliard korun. Vynaložit takové peníze a nemít garanci budoucích dodávek by samozřejmě bylo obrovské riziko. Jednání ČEZ s majiteli Mostecké uhelné ale komplikují některé okolnosti. Cena Mostecké uhelné se podle některých spekulací pohybuje kolem 30 miliard korun. ČEZ ale už před dvěma roky koupil od státu větší a ziskovější Severočeské doly za devět miliard korun. To by mohli třeba v Bruselu napadnout jako nepovolenou státní pomoc. Koupi Mostecké uhelné by mohl napadnout i antimonopolní úřad, protože ČEZ by de facto ovládl tuzemský trh s hnědým uhlím. Zatím se tedy rýsuje řešení, že polostátní ČEZ by koupil Mosteckou uhelnou spolu se slovenskou finanční skupinou J&T, se kterou má výborné vztahy. Spekuluje se o tom, že následně by došlo ke spojení Severočeských dolů a Mostecké uhelné do jedné společnosti – Severočeského hnědouhelného revíru. Ten už tady jednou byl, za socialismu. Dnes by ovšem jeden hnědouhelný celek ušetřil obrovské náklady na řízení a provoz dvou firem. A to by se zákonitě odrazilo na vyšším zisku energetického holdingu ČEZ.