Choulostivý slib

r_2100x1400_radio_praha.png

Zemanova vláda si při svém nástupu dala do programu boj s nezaměstnaností. Krátce před novými volbami je však v Česku mnohem více nezaměstnaných, než před čtyřmi roky. Jak ale uvádí Zdeněk Vališ, posmívat se kvůli tomu sociálním demokratům by bylo poněkud laciné.

Údaje hovoří o tom, že koncem února dosáhla míra nezaměstnanosti 9,3 procenta. Je to zdánlivý paradox. V roce 1998, když se sociální demokraté ujímali vlády v zemi zmítané hospodářskou krizí bylo bez práce o 40 procent méně lidí, než dnes, kdy ekonomika prožívá už řadu měsíců vzestup, který patří k nejvyšším v Evropě. Když ale mluvíme o zdánlivém paradoxu, musíme hned dodat, že jde o jev, kterému by slušel přívlastek evropský. Třeba německá či francouzská ekonomika rovněž mnoho nesvedly s armádou nezaměstnaných ani v dobách hospodářského růstu.

Ani Brusel nemá na tento zvláštní jev žádný recept. Paradoxně by už ale působil v případě Spojených států. Tamní nezaměstnanost se v letech růstu pohybovala kolem pro Evropany neuvěřitelných tří procent. Ale i dnes v době recese je daleko nižší než evropský průměr. Většinou se uvádí, že příčinou je odlišný styl života a způsobu myšlení. Evropa odmítá americkou ekonomickou svobodu, kde se musí každý postarat o sebe především sám. Místo toho zvolila, samozřejmě také díky svým tradicím, sociálně tržní ekonomiku. Ponechme stranou filosofické úvahy o tom, který systém je lepší. Faktem je, že štědřejší systém sociálních dávek skutečně nenutí řadu lidí k větší aktivitě při hledání práce. Zejména pro některé lidi s nižším vzděláním je stále výhodnější nepracovat a žít z podpory státu.

Někteří kritici Zemanově vládě předhazují, že se v podstatě v souladu s evropskou koncepcí státu blahobytu spoléhala jen na ekonomický růst. Ten měl jaksi automaticky řešit problém nezaměstnanosti. Zároveň ale vláda průběžně posilovala systém životního minima a sociálních dávek, čímž zvyšovala některým lidem laťku pro rozhodování, zda se vůbec vyplatí nějakou práci hledat. Tvrdit ale, že příliš štědrá sociální síť je hlavní příčinou dnešní míry nezaměstnanosti, není příliš korektní.

Zvlášť pikantní je taková kritika ze strany některých pravicových politiků. Vždyť bytelné základy oné sítě přece položily obě Klausovy vlády. Stejně tak by se předchozím vládám dala připomenout nepovedená privatizace, která položila na lopatky některá odvětví a regiony na severu země. Právě sever se dodnes nejvýrazněji podílí na celkové výši nezaměstnanosti. Zahraniční investoři si až na výjimky a přes velkou snahu státu vybírají spíše jiné oblasti. Nad jednou raritou ale musí kroutit cizinci údivem hlavou. Zatímco v jednom regionu není možné sehnat práci, ani kdyby se člověk roztrhal, ve druhém zase firmy nemohou sehnat lidi a musí najímat cizince. Ať už ale bude veřejnost hodnotit vládu v jejím boji proti nezaměstnanosti jakkoliv, jisté je to, že na rozdíl od minulých voleb se tentokrát na tenký led slibů snížit nezaměstnanost žádná strana nepouští.