Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně: Nejvýznamnější barokní stavba Prahy slaví 350 let
Slavnostní koncert, přednáška či děkovná mše s hudebním doprovodem. Barokní chrám sv. Mikuláše slaví různými akcemi 350. výročí. Dne 6. září 1673 byl totiž v srdci pražské Malé Strany symbolicky položen jeho základní kámen. Dnes tento chrám, který podle odborníků patří k nejcennějším stavbám baroka na sever od Alp, slouží nejen sakrálním účelům, ale i jako koncertní síň.
Původně stál na místě chrámu svatého Mikuláše na pražské Malé Straně až gotický farní kostel vysvěcený pražským biskupem Tobiášem roku 1283, a v sousedství románská rotunda sv. Václava, postavená jako připomínka zázraku, k němuž došlo podle legendy při posmrtném převozu Václavova těla ze Staré Boleslavi na Pražský hrad.
Když byl dne 6. září 1673 položen základní kámen chrámu sv. Mikuláše, slavnostního aktu se dokonce zúčastnil sám císař Leopold I., který byl v té době na návštěvě Prahy. Šlo ale o čistě symbolický akt, protože práce na stavbě kostela začaly až počátkem 18. století. Trvaly dlouhých sto let. Na díle se vystřídaly tři generace velkých barokních architektů. Byli to otec, syn a zeť - Kryštof Dienzenhofer, Kilián Ignác Dienzenhofer a Anselmo Lurago.
Také na výzdobě interiéru se podíleli slavní umělci. Zřejmě nejznámějším z nich byl malíř Karel Škréta, který je autorem obrazu Ukřižování a dále desetidílného pašijového cyklu. Pozoruhodnou součástí interiéru kostela je také kazatelna z umělého mramoru z dílny Richarda a Petra Prachnerových. A obrovskou fresku na klenbě hlavní lodi představující Oslavení svatého Mikuláše namaloval Jan Lukáš Kracker.
K fresce se váže i zajímavá legenda o zvědavém mnichovi. Malíř chtěl, aby všichni spatřili jeho dílo, až bude zcela dokončeno, proto při tvoření své fresky zakázal komukoli sledovat jej při práci. Jeden z jezuitských mnichů ale mistra neuposlechl - byl natolik zvědavý, jak velkolepé mistrovské dílo vzniká, že tajně malíře sledoval schovaný za jedním ze sloupů. Umělec jej však prý zahlédl, zapamatoval si jeho tvář, a aby se mnichovi pomstil za to, že porušil jeho zákaz, vyobrazil ho za trest na fresce, jak vykukuje zpoza sloupu. Při slavnostním odhalení úctyhodného díla se prý pak ostatní mniši onomu smáli a ukazovali si na něj prstem.
Obrovský nádherný prostor chrámu vyniká také skvělou akustikou. Mistr varhanář Thomas Schwarz pro něj vytvořil troje varhany, na ty největší dokončené v roce 1747 - mají 4000 píšťal - hrával během svých pražských pobytů Wolfgang Amadeus Mozart.
Pozorovatelna Státní bezpečnosti
Zajímavou historii má zvonice chrámu. Byla sice budována spolu s kostelem svatého Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po jeho dokončení. A ačkoli se může na první pohled zdát, že je součástí chrámu, nikdy církvi nepatřila. Byla vždy součástí obecního majetku Malé Strany.
65 metrů vysoká věž sloužila jako požární hláska a sídlo věžníka. Jeho úkolem bylo chodit po ochozu a hlásit každý podezřelý oheň nebo dým. Pokud něco spatřil, měl povinnost zvonit na poplach, směr požáru pak ukazoval z okna vyvěšením červeného praporu, v noci lucernou.
Za komunistické diktatury sloužila věž jako pozorovatelna Státní bezpečnosti. Agnti StB z ní sledovali pohyb disidentů kolem americké, německé a britské ambasády. Pozorovatelna měla krycí název Kajka a fungovala v bývalém bytě věžníka od roku 1952 do pádu komunistického režimu. Poslední zprávy o pozorování z tohoto místa pocházejí z roku 1990.
