Chudoba postihuje zhruba sto tisíc mladých lidí do třiceti let

Foto: Ondřej Vlk, archiv ČRo

Tisíce mladých lidí jsou v Česku ohroženy chudobou. Organizace Caritas CARES provedla průzkum v 17 státech. Alarmující je hlavně zadluženost mladistvých do osmnácti let. Úřady proti nim vedou čtrnáct tisíc exekucí.

Mladiství jsou jednou ze skupin,  která je ohrožena chudobou,  ilustrační foto: Ondřej Vlk,  archiv ČRo
Dluhy mají například děti, kterým rodiče nekoupili jízdenku a neuhradili pak pokutu od revizora v hromadné dopravě. Další skupinou, která je ohrožená chudobou, jsou matky samoživitelky, které by rády zkombinovaly chod rodiny s prací. Jenže řada firem částečné úvazky vůbec nenabízí. Mezi znevýhodněné skupiny patří taky lidé ze sociálně vyloučených lokalit, lidé se zdravotním postižením nebo lidé v bytové nouzi, doplňuje sociální analytička Charity Martina Veverková:

"Často mají problémy lidé, kteří opouštějí institucionální péči, čili nevyrůstali s vlastní rodinou. Máme velmi nízký fond sociálního bydlení, je pro ně téměř nedostupné. A u komerčního bydlení je překážkou výše kauce a výše nájmů."

Česko patří v Evropě mezi země s nižším ohrožením chudobou. Sice se týká menšího počtu mladých lidí, ti se ale často potýkají s hlubšími problémy než jejich vrstevníci v okolních zemích. Zatímco například v Řecku nebo Španělsku je hlavním problémem vysoká nezaměstnanost mladých, která pak vede k chudobě. V Česku je to kombinace nedostatečné finanční gramotnosti, minimální praxe na trhu práce a taky problematické rodinné zázemí.


Memorandum by mělo pomoci získat práci lidem, kteří mají záznam v trestním rejstříku

Foto: archiv Vězeňské správy ČR
Vězni, ale i lidé, kteří mají záznam v trestním rejstříku, by mohli snadněji sehnat zaměstnání. Pomoct by tomu měla dvě memoranda, která podepsali zástupci úřadu práce, vězeňské služby nebo resortů práce a spravedlnosti. Právě lidé s trestní minulostí jsou podle úřadu práce ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností.

Úřady a ministerstva se víc propojí a budou tak mít lepší informace o tom, které profese jsou na trhu práce poptávané, říká ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán z hnutí ANO:

"Když člověka dokážeme naučit žádané profesi, například svářeče, tak získá možnost poměrně vysokých výdělků. Pak by ho to mohlo dostat z dluhové pasti, ve které ti lidé pravidelně bývají."

Spolupráce mezi úřady a resorty už funguje několik let, memoranda ji ale mají zefektivnit. Třeba intenzivnějšími rekvalifikačními kurzy nebo při zaměstnávání odsouzených s alternativním trestem.


Z Česka mizí tradiční krejčovské řemeslo

Foto: moritz320,  Pixabay / CC0
Krejčovské řemeslo ztrácí na atraktivitě. Zatímco ještě před 10 lety obor dokončilo přes 400 studentů, loni jich nebylo ani třicet. Zájem o šití na zakázku přitom mezi lidmi roste. Řada firem má ale problém pozice krejčích obsadit. V 90. letech domácí zboží převálcoval levný asijský dovoz a řada oděvních a textilních podniků z trhu odešla, potvrzuje Martin Úlovec z Národního ústavu pro vzdělávání.

"Ještě v roce 2003 vstoupilo do prvního ročníku oboru krejčí přes 1000 žáků a ti čerství absolventi, kteří vstupovali na trh práce, se stávali nadbytečnými, a nebyli schopni nalézt v tom vystudovaném oboru uplatnění."

I když jsou teď krejčí potřeba, přesto se obor potýká s vysokou nezaměstnaností kolem 11 procent. Pro vyučené krejčí jsou často nepřijatelné nejenom pracovní podmínky, ale taky nízké mzdy, které jsou něco málo přes polovinu průměrné mzdy. Řada firem proto nabírá pracovníky v cizině nebo výrobu oblečení přesouvá do zahraničí.

Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků klesá zájem taky o truhlářství, čalounictví nebo taky kamenictví. Právě obor kameník v loňském roce dokončili pouze dva učni.


Lidé se stěhují nejen do velkých měst, ale hlavně do jejich okolí

Ilustrační foto: Christopher Amend,  Pixabay / CC0
Ve velkých městech je nejvíce pracovních příležitostí. Horší to tam ale je s dostupností bydlení. Prudce rostou ceny nemovitostí i nájemného. Proto se mnoho lidí stěhuje do blízkého okolí metropolí, a za prací dojíždí. To je případ i paní Veroniky. Popsala, proč se s rodinou rozhodli pro byt mimo Prahu.

"Když jsme hledali s manželem byt, tak jsme zjistili, že v Praze jsou byty velmi drahé, a proto jsme zvolili Kladno, protože ceny nemovitostí tady byly mnohem přijatelnější. Chtěli jsme větší byt, abychom se tam vešli s celou rodinou. Časem jsme zjistili, že Kladno je město, které nabízí rodinám dobré možnosti, nic tady nechybí.

Takových lidí je čím dál tím víc. V podmínkách České republiky však začínají vznikat velké problémy. Z velkých měst se pomalu stává místo pro práci, zatímco z blízkého okolí je noclehárna. A to není dobře, říká Hana Landová - vedoucí sekce regionálního a územního rozvoje Hospodářské komory.

Ilustrační foto: Paul Holloway, CC BY-SA 2.0
"Do Prahy denně dojíždí až 200 tisíc osob. A tento počet by mohl podle odborníků v následujících letech vzrůst až na dvojnásobek. Praha na to není připravena. O tom svědčí každodenní dopravní zátěž."

A připravené nejsou ani okolní obce a městečka. Ani zdejší silnice nejsou připraveny na nápor dojíždějících aut. Chybí i místa v mateřských školách. Z nově bydlících neprofitují ani místní obchody, protože si nakoupí ve městě. Hana Landová z Hospodářské komory si myslí, že řešením by mohlo být také zlevnění bydlení ve velkých městech - a to tak, že se zvýší nabídka. Oblastem, ze kterých naopak lidé v produktivním věku odchází, protože se stěhují blíže k práci, by zase pomohla lepší dopravní dostupnost. Například napojení na dálniční síť. Nejvíce lidí v posledních letech odešlo z Karlovarského a Severomoravského kraje a z Ústecka.


Bezplatné jídlo v letadle je u řady dopravců už minulostí

Foto: juicebox013 on Foter.com / CC BY-NC-ND
Řada dopravců omezuje bezplatné občerstvení na palubě letadla. Už v minulosti od služby upustily například České aerolinie, společnost Ryanair nebo třeba Easy Jet. Od pátku si jídlo musí zaplatit taky pasažéři společnosti Travel Service, kteří míří na dovolenou do Egypta. Byznys s občerstvením na palubách letadel tak prochází změnou napříč Evropou, dodává ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tereza Picková:

"V posledních letech pozorujeme odklon leteckých společností od podávání občerstvení v ceně letenky na letech v rámci Evropy. Jedná se o jednostranné rozhodnutí letecké společnosti. Nepředpokládáme, že by společnost toto ušetření promítla do cen pro cestovní kanceláře."

Zatímco dopravci ušetří, cestujícím se let mnohdy prodraží. Podle aktuálního ceníku Smartwings vyjde třeba mix sendvičů na 490 korun a například za bagetu u společnosti ČSA zaplatí pasažéři 120 korun. Bezplatné občerstvení a nápoje nabízí Travel Servis už jen na letech delších než čtyři a půl hodiny. Podobně je tomu i u konkurence.