Václav Klaus a Jan Švejnar se už tento pátek proti sobě postaví do soupeření o křeslo hlavy státu. Jsou tito dva kandidáti reprezentanty odlišných hodnot, anebo jsou rozdíly mezi nimi spíše jen kosmetického rázu?
Václav Klaus (vpravo) a Jan Švejnar, foto: ČTK
Oba profesoři s pověstí liberálních ekonomů mají rádi tenis, lyže, jazz a film. Přesto Václav Klaus a Jan Švejnar budou v pátek stát proti sobě. Zákonodárci, jejichž hlasy o příští hlavě státu rozhodnou, si tedy snad kladou i otázky o tom, jak moc odlišné hodnotové systémy tito kandidáti reprezentují. Politoložka Vladimíra Dvořáková sice připouští určité názorové shody i rozdíly v otázkách ekonomických, ekologických a zahraničněpolitických, za důležitější ale považuje hledání správného místa pro prezidentskou funkci v politickém systému. "V těchto volbách nejde ani tak o to, jestli kandidát na prezidenta je více doprava nebo více doleva, ale jde o určité - řekla bych - usazení funkce prezidenta v tom politickém systému. Od dob zvolení Václava Havla, od vzniku České republiky, se neustále objevovala určitá kritika ve vztahu k tomu, co prezident může a co nemůže."
Jan Švejnar, foto: ČTK
Dvořáková připomíná jak snahu Václava Klause vstupovat do otázek zahraniční politiky, zejména ve vztahu k Evropské unii, ne vždy v souladu s bývalými vládami, tak také například podpis Václava Havla pod společný článek několika evropských státníků, který na prahu iráckého konfliktu vyjádřil solidaritu Spojeným státům. "Já mám pocit, že ten rozdíl, který by se zde měl nějakým způsobem sledovat, je, jak vlastně ten–který prezidentský kandidát interpretuje pravomoci prezidenta v našem systému."
Zdání ale může klamat, zdůrazňuje Vladimíra Dvořáková. "Zatím Švejnar vystupoval v tom smyslu, který bych já brala jako že je to ústavní pojetí. Ovšem stejně tak vystupoval Václav Klaus před rokem 2003, před svojí volbou, když říkal – a to je přesně vyjádřeno v tom jeho výrazu – chci být prezidentem aktivním, nikoli aktivistickým."
Václav Klaus, foto: ČTK
Jinak vidí rozdíly mezi prezidentskými kandidáty politolog Lukáš Valeš. "Určitě ten rozdíl mezi Václavem Klausem a Janem Švejnarem je zásadní a v mnohém jakoby naznačuje křižovatku, na které se česká společnost ocitla. A v tomto směru je právě souboj mezi Václavem Klausem a Janem Švejnarem symbolický. Václav Klaus totiž představuje ten starší, tradiční český svět, člověka, který tady vyrostl, který tady dělal politiku, který se podílel na všech těch změnách, ať už v dobrém či ve zlém, které nás po listopadu 1989 potkaly, a je tedy jakýmsi potvrzením té cesty dál. Na druhou stranu ale už jsme téměř 20 let od listopadové revoluce. Ta cesta k tržnímu hospodářství se přes veškeré problémy povedla a je otázkou, jestli Česká republika nemá hledat nové horizonty, nový obsah, vlastně nové hodnoty. A právě symbolem pro tyhle věci je Jan Švejnar. Člověk, který naopak nemá tu českou zkušenost až tak zažitou."
Na sklonku minulého týdne Jan Švejnar prohlásil, že v případě pádu vlády po jeho zvolení by svěřil její sestavení opět Občanské demokratické straně. Navzdory tomuto vzkazu volitelům z řad ODS je zřejmé, že Švejnar by za své případné zvolení vděčil v největší míře levici. Někteří komentátoři v tom vidí riziko, že v roli hradního pána by se Jan Švejnar mohl – dokonce i v rozporu s vlastními dosavadními postoji – ve vleku levice stát jakými trojským koněm, namířeným proti reformám, radaru a podobně.
Jan Švejnar, foto: ČTK
Lukáš Valeš se ale ničeho podobného neobává. "Já si myslím, že tohle nebezpečí nehrozí. Konec-konců sociálním demokratům ani komunistům Jan Švejnar není až tak zavázán. Když ho podpoří, tak ho podpoří. Ale ta moje logika především vychází z toho názoru, že Jan Švejnar není kandidátem sociální demokracie a není kandidátem levice jako celku. Myslím si, že zejména sociální demokraté si dobře uvědomují, že prostě nejsou schopni, především vzhledem k rozložení sil v Senátu, zvolit levicového kandidáta. Pro ČSSD a KSČM bude dostatečným profitem z té prezidentské volby ne to, že budou mít svého člověka na Hradě. To nebudou, to zcela určitě ne. Na to je Jan Švejnar příliš liberální. Ale pro ně bude dostatečným profitem to, že tam nebude Václav Klaus, ODS utrpí politickou porážku - a to bude vítězství sociální demokracie."
Václav Klaus (vlevo) a Jan Švejnar, foto: ČTK
Politoložka Vladimíra Dvořáková o stejné otázce, týkající se případného chování Jana Švejnara ve funkci hlavy státu, odmítá spekulovat. "Já nemůžu říct, jak by se nakonec choval. Já můžu říct jedině to, co zaznělo v některých jeho prohlášeních, kde dával najevo, že nepovažuje za vhodné, že by třeba vetoval běžné zákony, za které nese odpovědnost vláda."
V českém politickém systému, kde prezident nenese ústavní odpovědnost, by hlava státu neměla využívat právo veta v otázkách, které jsou realizací vládní politiky, připomíná Dvořáková. Podle ní právo je veta vyhrazené spíše pro zákony, které narušují společenský hodnotový systém nebo jsou problematické z hlediska ústavy. "Václav Klaus v době, kdy tam byla vláda sociální demokracie, vetoval celou řadu zákonů, které se týkaly politiky, za které nesla vláda odpovědnost. A to si myslím, že by prezident neměl dělat," připomíná Dvořáková a uzavírá: "Já si osobně myslím, že z hlediska reformních kroků vlády pozice toho Švejnara není jakoby ideologicky výrazně odlišná. Takže prostě nevidím důvody, proč by do toho měl vstupovat. Nemluvě o tom, že ta koalice, která by ho volila, minimálně ze Strany zelených a části KDU-ČSL, by byla jak z vládního tábora, tak by byla i z opozice."
Vladimíra Dvořáková však na závěr opět zdůrazňuje, že rozhodující nejsou ani tak politické názory kandidátů, ale jejich vůle nepřekračovat mantinely, vymezené pro prezidentskou funkci.
