Církve jednají se státem o odškodnění, menší církve na vyrovnání doplatí

Tento týden jednali zástupci církví o návrhu na vyrovnání se státem. Předchozí návrh na odškodnění církví z r. 2008 padl kvůli tomu, že státní pokladna by během příštích šedesáti let musela včetně úroků vyplatit 270 miliard korun. Dnešní vládní koalice navrhuje, že část majetku, který církvím zabavili komunisté, bude nahrazena naturálně. Zkrátí se také období, během něhož by byly církve odškodněny. Menší církve však na vyrovnání se státem zřejmě prodělají. Více uslyšíte v rozhovoru s předsedou Ekumenické rady církví a synodním seniorem Českobratrské církve evangelické Joelem Rumlem:

Abychom zrekapitulovali všechny návrhy, jaký návrh teď leží na stole? O jakém jednáte?

"Teď je vlastně k dispozici jediný. Vychází z návrhu z r. 2008. To znamená, že zůstala hodnota majetku 83 miliard, který by měl být nahrazen nebo vrácen církvím. Nové v návrhu je to, že k finanční náhradě je určen majetek ve výši 59 miliard a naturálně vrátit je možné majetek v hodnotě 24 miliard."

Tam se také ovšem liší lhůta splatnosti. Je tam několik variant...

"Ano. V návrhu vládní komise bylo církvím navrhnuto splácení po dobu 15, 20 nebo 30 let. Nakonec došlo k dohodě na 30 let splácení. To znamená, že oproti roku 2008 je o polovinu kratší. Tenkrát se počítalo se 60 lety."

Jste s tímto návrhem spokojeni, nebo vám ten předchozí připadal lepší?

"Komplikace trošku dělá ten naturálně vracený majetek. Vlastně majetek, který lze vrátit. Nemůže se vracet majetek, který už vlastní někdo jiný, to znamená budovy, pozemky, třeba i uvnitř měst a obcí. K vrácení je jenom majetek, který drží stát v Pozemkovém fondu nebo v Lesích ČR. Jde tedy především o pozemky a lesní půdu. To trošku přineslo komplikace při jednání, snad se to povede vyřešit. Vlastně stát je ten, kdo to má řešit. Stát přišel s tímto návrhem a my jsme ho přijali jako návrh, o kterém budeme jednat. A po dvou měsících, což bude teď koncem července, předložíme státu svůj pohled, své návrhy, které by státní komise mohla zapracovat do návrhu zákona, který by to nakonec řešil."

Joel Ruml
Jedná se o velký objem majetku, lesů, polností, předpokládám i rybníků a tak dále. Nebude to ale zřejmě, jak sám říkáte, ten majetek, který původně církev vlastnila. Zřejmě bude muset docházet k různým směnám. Máte už představy, kde třeba ty majetky budou?

"Samozřejmě největší podíl bude mít Římskokatolická církev, tam to možná bude přes 95 procent. Tak to taky bylo v r. 1948, kdy většinu majetku vlastnila Římskokatolická církev. Co se týče těch území a katastrů, to se v téhle chvíli neřeší, i když si myslím, že se to ví a že na odboru církví už existují seznamy toho, co je možné vrátit. To bylo nejdůležitější - zjistit, jestli na tom nejsou nějaké závazky a blokace, a v této hodnotě je přesný počet hektarů lesů a půd. To bych ale musel najít v dokumentech, to nevím."

Jak to bude vypadat s financováním církví v tom přechodném období, než bude moci dojít k odluce církví od státu?

"Vládní návrh toto nechal otevřené, takže bylo na církvích, aby jednaly o přechodném období. V této chvíli to vypadá, že by církve navrhovaly státu, aby přechodné období trvalo dvacet let. To znamená, že třicet let se bude nahrazovat majetek, který bývalý režim zabavil, a paralelně s ním jde dvacetileté období, kdy by myslím prvních pět let zůstávalo financování ve stávající výši a pak by postupně klesalo, aby mohlo najíždět financování z těch zdrojů, které přijdou z náhrady."

Co vám stát bude muset během těch prvních let všechno uhradit?

"To jsou především platy duchovních. Ti jsou placeni ze státního rozpočtu. Tenkrát to tak bylo dohodnuto, že stát bude platit duchovní. Co se týče současného financování, tak myslím 98 procent státní dotace jde na platy duchovních a zbývají dvě až tři procenta jsou na provoz církví. Podle zákona 218 by stát měl platit daleko víc. Měl by platit třeba i cestovní náklady, měl by platit stěhovací náklady, tohle se ale už vůbec neděje, takže se jedná hlavně o platy duchovních."

A jde na platy duchovních zhruba půl druhé miliardy ročně?

"Asi tak."

Kolika duchovních se to zhruba týká?

"Já mám dojem, že celkový počet je tři až čtyři tisíce osob."

Říkal jste, že zhruba 95 procent majetku, který by se měl vracet, by mělo připadnout Římskokatolické církvi. Pokud jsem ale dobře četla, tak katolická církev je ochotna určitou část vyrovnání přepustit ostatním církvím. Je to tak?

"O tomhle se stále jedná. Tam se spíš jedná o to, že - pokud by nebylo možné společné vlastnictví nějakého naturálního majetku - je tam klauzule o kompenzaci. Církve, které majetek nedostanou nebo ho nechtějí, by byly nějakým způsobem finančně odškodněny. A žádný majetek by už nedostávaly ani nenárokovaly. A poté by deklarovaly, že majetkové záležitosti jsou vyřízeny."

Jak dalece úspěšné vidíte toto kolo jednání? Už to předchozí vypadalo velmi nadějně a pak se to zadrhlo na přepočtu úroků...

"No, koalice se zdá být přesvědčená, že se to povede. I když je pravda, že koalice není až tak kompaktní."

Věci veřejné dohodu zase začínají zpochybňovat...

"Taky jsem to už zaznamenal. Ale důležité je a bude, ve chvíli, kdy se vládní komise a církevní komise dohodnou, aby se jednalo i se sociální demokracií. Vysvětlit tento princip, tento postup a požádat o podporu. Vláda zatím deklaruje, že to hodlá činit. I církve jsou připraveny nějakým způsobem vysvětlit svůj vztah k tomuto postupu a nakonec i popsat, jak se vzájemně domluvily."

Probíhá podle vás jednání mezi státem a církvemi i mezi církvemi navzájem korektně?

"Já myslím, že ano. Jsou věci, které zatím nevypadají moc kompaktně, jsou věci, o kterých se diskutuje, jsou věci, ve kterých ještě shoda nenastala, ale pořád se mi zdá, že to je férové."

Co si od narovnání státu a církví slibuje právě vaše církev, Českobratrská církev evangelická?

"Českobratrská církev evangelická si slibuje nanejvýš to, že se tato kapitola v podstatě ukončí. To neplatí jenom o naší církvi, to myslím platí o všech ostatních, kromě Římskokatolické. Pro nás je toto narovnání spíš problematickou záležitostí, protože podle všech propočtů a očekávání nebudeme schopni z toho, co dostaneme, schopni připravit takovou hospodářskou základnu, aby po třiceti letech dávala veškeré prostředky, které nyní dostáváme na svůj život. Pro nás to bude znamenat, že na tom budeme hůř, než jsme teď, a že bude muset dojít k vážnému a serioznímu sebeuvědomění členů církve, abychom společně to, co bude chybět, zvýšenou obětavostí uhradili."

Dojde k tomu? Věříte tomu?

"Od toho jsem duchovní, farář, abych věřil tomu, že jsme schopni se o církev tak starat, že bychom to měli dokázat. Ale uvidíme..."