Davidova Předběžná retrospektiva ukazuje souvislosti

Časopis Reflex požádal 90 osobností z oblasti výtvarného umění, aby označili nejvlivnější osobnost. Zvítězil Jiří David, výtvarník a vysokoškolský pedagog, který je vedle svého uměleckého díla známý i svým glosováním galerijního provozu a kulturní politiky. Na druhé místo hlasující vyzdvihli Adrienu Šimotovou, které dali devět hlasů, a třetí příčka patří Jiřímu Kovandovi s osmi hlasy. Jiří David právě vystavuje reprezentativní průřez svou dosavadní tvorbou.

Foto: ČTK

Výstava probíhá v rozsáhlých výstavních prostorách Městské knihovny v Praze a jmenuje se Předběžná retrospektiva. Letos třiapadesátiletý umělec patří ke spoluzakladatelům umělecké skupiny Tvrdohlaví. Dnes je známý více svými díly ve veřejném prostoru, zejména neonovým srdcem nad Pražským Hradem a neonovou trnovou korunou nad budovou Rudolfina. Vytvořil také cyklus počítačově upravených fotografií slzících státníků. Před několika dny přivítal na výstavě Předběžná retrospektiva návštěvníky k osobní komentované prohlídce.

"Vybírali jsme spolu s kurátorem Markem Pokorným, ředitelem Moravské galerie v Brně a chětli jsme udělat trošku intimnější pohled, než jak mě lidi mají zařazeného přes mé veřejné projekty, jako je Srdce nad Hradem nebo Trnová koruna. Tak jsme chtěli udělat něco bližšího, jednoduššího a zároveň iniciačního ve vztahu k mé práci. Jsou tady věci od roku 1983 do současnosti a ten výběr byl velmi ostrý, protože jsme z toho nechtěli dělat vytapetovaný salon."

Jsou tu v nějaké podobě přítomny i ty veřejné práce?

"Jenom jedna, replika té mé Hole pro nevidomé, který byla ukradena z Václaváku v centru Prahy. A ty druhé dvě jsou jenom na xeroxu u šatny."

Jiří David

V jakém smyslu jste myslel iniciační?

"Protože moje výstavy vždycky byly v menších prostorách, v privátních galeriích jako MXM a podobně, a na základě toho lidé, kteří žijí dnes, už neměli možnost mé věci dost dobře vidět. Vidí věci, které vyznikaly následně, a často se zapomíná, že ty věci vznikaly už v dříve. Vlastně se tady poprvé objevuje, že ty věci jsou velmi kontinuální, ačkoliv jsou formálně hodně odlišné."

Myslíte, že je nutné, aby výtvarník neustále interpetoval svoje předchozí dílo? Právě takovým způsobem, jako to děláte při téhle výstavě, že vybíráte, chcete někoho uvádět do svého způsobu myšlení.

"Samozřejmě interpretace umělce může být stejně hodnotná jako diváka a stejně nesmyslná jako diváka. Já se snažím jen ex post po vzniku mé práce ty věci sebereflektovat a zjistit, jestli moje původní myšlenka nebo tušení, jestli se opravdu podařilo je naplnit."

Řekl jste, že jste věci vybírali s kolegou z brněnské galerie. Proč je výstava v Praze a ne v Brně?

"Galerie v Brně to pak přebírá a bude to tam někdy od června do podzimu. A pak to běží na Slovensko do Trnavy. Prostě Moravská galerie o tu retrospektivu o to od začátku měla zájem a spolupracovala s Galerií Hl. m. Prahy, která jí - a jmenovitě Karel Srp - vyšla vstříc a ta spolupráce se tím naplnila."