Démonizovaný generátor

r_2100x1400_radio_praha.png

Atomová elektrárna Temelín zastavila prý minimálně na dva měsíce svůj zkušební provoz. Je tedy zřejmé, že nebude splněn termín komerčního spuštění, plánovaný na konec června. Jak uvádí Zdeněk Vališ, nic dramatického se nestalo, pouze se dál takříkajíc vychytávají mouchy.

Prastará technická moudrost praví, že pravděpodobnost poruchy libovolného zařízení je přímo úměrná počtu součástek. Proto také nikdo neočekává, že u věcí tak složitých, jak je velkokapacitní letadlo či technologická linka na výrobu nových počítačových mikroprocesorů se prostě někde zmáčkne knoflík a vše poběží na stoprocentní plný výkon. K tomu, aby do letadla mohli nastoupit první cestující, musí výrobek teprve dozrát v období, jemuž se říká zkušební provoz, jinými slovy vychytávání much. Také na prestižních autosalonech se veřejnost setkává až s hotovým nablýskaným výrobkem. O tom, že to může být třeba až dvacátá verze, nemá kromě odborníků nikdo ani tušení. Předchozí verze prostě jako by neexistovaly. Nikoho nezajímá, kolik poruch bylo nutné odstranit. A každá z nich byla pro konstruktéry zdrojem poučení.

Jaderná elektrárna je ovšem zařízení tisícinásobně složitější. Nároky na bezpečnost jsou o několik řádů vyšší. Na rozdíl od nového vystavovaného automobilu však nelze postavit několik prototypů a otestovat je předem v tichosti na zkušebním polygonu. V Temelínu se naopak uvádí do provozu nesériový výrobek, zcela nový typ českého turbogenerátoru, postaveného na míru, a přitom všechny jeho testy probíhají pod tím nejbedlivějším dohledem široké veřejnosti a politiků. Takový turbogenerátor je přitom "drobeček" zvíci stovek tun, který ovšem musí být současně jemný jako švýcarské hodinky. Na sebemenší vibrace si prostě nepotrpí a dokud se je nepodaří definitivně odstranit, nelze pomýšlet na plný výkon. I v elektrárnách dodávaných jinými renomovanými výrobci v Německu, Francii či v USA měli při uvádění do provozu podobné problémy. Jsou známy případy, kdy řešení problémů sekundárního, tedy nejaderného okruhu, zabralo i dva roky.

Na celém humbuku kolem Temelína ale nejvíce zaráží to, jak málo se veřejnost dozvěděla o naprosto úspěšných zkouškách provozu hlavního zařízení, tedy samotné jaderné základny elektrárny. Tam se žádné podstatné chyby ani po těch nejnáročnějších testech neobjevily. A pokud se někdy ozval povyk, bylo to proto, že takzvané poruchy způsobila příliš jemně nastavená citlivost bezpečnostních čidel. Ale zaplaťpánbůh za to, že ta čidla jsou možná až přehnaně citlivá. Jestliže se tedy opět vrátíme k příkladu nového automobilu, zjistíme, že motor, volant i brzdy, celé šasi fungují zcela spolehlivě. Pouze sedačky pro cestující jsou zatím nevyhovující. Automobil je ale určen přece k tomu, aby se v něm lidé vozili, proto je nutné ony závadyještě konstrukčně dořešit. Stejně jako v případě atomové elektrárny Temelín je na konstruktérech, aby dořešili poslání elektrárny, tedy výrobu elektrické energie, což má na starosti právě onen démonizovaný generátor.