Den české státnosti

Svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Čtvrteční státní svátek - Den české státnosti - připomněl patrona českých zemí, svatého Václava. Několik tisíc lidí se sjelo na národní svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi, kde byl 28. září roku 935 kníže Václav zavražděn ranami meče svého mladšího bratra Boleslava nebo jeho věrných. Na tamním náměstí sloužil mši kardinál Miloslav Vlk s dalšími českými a moravskými biskupy a desítkami kněží.

Kardinál M.Vlk s lebkou sv. Václava před slavnostní mší ve Staré Boleslavi, foto: ČTK
V římskokatolickém pojetí je Stará Boleslav jedním z nejstarších a nejvýznamnějších poutních míst u nás. "Svatý Václav už krátce po té vraždě začal být uctíván jako mučedník a patron země. Už první kostel zasvěcený tomuto světci byl postavený roku 972 v Proseku u Prahy,"říká Martina Jandlová, mluvčí biskupství v Brně.

Svatováclavská tradice je podle historika Jaroslava Šebka jak z hlediska duchovního, tak státotvorného, jednou z nejdéle udržovaných u nás. Jak zdůraznil, národní symboly jsou důležité i pro současnost:

Premiér Mirek Topolánek u sochy sv. Václava, foto: ČTK

"Svým způsobem může tato tradice hrát svoji roli i v současné době. Svatý Václav může sloužit jako vzor politika s morálními zásadami, politika, který dokáže klást výše národní nebo státní zájem než svoje partikulární a osobní zájmy."

V Praze politici položili věnce k soše svatého Václava na stejnojmenném náměstí. Historik Jaroslav Šebek připomněl, že autoritu svatého Václava Češi vždy hledali u této sochy v těžkých dobách:

Sv. Václav, foto: ČTK
"Ukázalo se to jednak v roce 1968, jednak v roce 1989, a domnívám se, že i v době klíčových zvratů by lidé znovu šli k svatému Václavu. A že to vlastně je určité magické centrum Čech, centrum, kde se odehrává zápas o českou duši."

V nejtěžších dobách se ke svatému Václavovi lidé modlili a věřili, že spasí náš národ. Páter Bohumír Vitásek z olomoucké katedrály svatého Václava nám řekl, co pro něj svatováclavský odkaz znamená:

"Pro mně to je život člověka, jenž v době, která vůbec nebyla křesťanství příznivá, opravdu objevil, kdo to je Ježíš Kristus, a objevil křesťanství jako svůj způsob života. Ve svých podmínkách i na postu tehdejšího vladaře opravdu upřímně a ryze ten ideál se snažil žít."

Život a odkaz českého knížete si lidé připomněli v mnoha městech republiky, třeba lidovou zábavou. Nechyběly středověké kostýmy, šermíři, muzikanti nebo stánky s koláči. V den naší státnosti se pro veřejnost otevřelo i tradiční sídlo předsedy vlády - Kramářova vila v Praze, letos včetně premiérského bytu.