Denní souhrn zpráv

Šéf BIS: Neříkáme, co učit, ale že je třeba znát moderní historii

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle svého ředitele Michala Koudelky nikdy neříkala, co se má nebo nemá učit na českých školách ani nechtěla přepisovat osnovy či učebnice. Ve své veřejné výroční zprávě za rok 2017 jen upozornila, že mladí lidé by měli opouštět školu s mnohem širšími znalostmi moderních dějin, protože jen takový občan bude podle civilní kontrarozvědky schopen čelit informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality. Koudelka to uvedl v článku pro deník Právo, který zveřejnil na webu Bezpečnostní informační služby. Prezident Miloš Zeman minulý týden vytkl ministru školství Robertu Plagovi (ANO), že se kvůli výuce moderní historie s Koudelkou sešel.

Pojistných podvodů bylo loni podobně jako v předchozích letech

Objem odhalených pojistných podvodů v roce 2018 dosáhl stovek milionů korun a byl na podobné úrovni jako v předchozích letech. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími tuzemskými pojišťovnami. Stále se nejvíce podvádí v pojištění vozidel, ubylo jich v pojištění osob. V roce 2018 odhalili detektivové České pojišťovny pojistné podvody za 378 milionů Kč. V posledních dvou třech letech se objem odhalených pojistných podvodů drží stabilně na hranici kolem 400 milionů Kč, řekla ČTK mluvčí pojišťovny Ivana Buriánková. Loni bylo podle ní nejvíce podvodů tradičně v Praze, kde detektivové odhalili podvody za 86 milionů Kč. Naopak Vysočina se dlouhodobě umisťuje mezi kraji, kde je podvodů nejméně.

Například vyšetřovatelé Kooperativy loni měli 1013 podezřelých pojistných událostí, což je výrazně méně než v roce 2017, kdy to bylo 1625 případů. "Pojistný podvod se podařilo prokázat v 623 případech. Celková uchráněná hodnota dosáhla částky 190 milionů Kč, tedy obdobné úrovně jako v roce 2017," uvedl ředitel úseku bezpečnosti v pojišťovně Zdeněk Macháček. Proti předchozím letům, kdy mezi podvody kralovalo pojištění osob, se podle něj do popředí opět dostává pojištění vozidel. Pojistný podvod je trestný čin, za který soudy v ČR každým rokem odsoudí stovky pachatelů. Výše trestu se odvíjí od výše škody, maximální je desetiletý trest odnětí svobody.

Nejúspěšnějšími ženami v anketě jsou Pešková, Kijonková a Šimáčková

Nejúspěšnější manažerkou je podle ankety TOP ženy Česka 2018 členka představenstva České spořitelny Daniela Pešková. V kategorii Podnikatelka zvítězila zakladatelka společnosti Zásilkovna Simona Kijonková. V kategorii Veřejná sféra vyhrála soudkyně Ústavního soudu České republiky Kateřina Šimáčková. Výsledky 14. ročníku ankety vyhlásilo pořádající vydavatelství Economia. Vítězky vybírala odborná dvacetičlenná porota složená z osobností českého byznysu a veřejné sféry. Hodnotila nominované ženy v hlavních kategoriích zejména podle jejich vlivu, výkonu, podnikatelského příběhu a společenského přínosu.

Polovina občanů v zemích EU vnímá antisemitismus jako problém

Polovina občanů Evropské unie vnímá antisemitismus ve své vlastní zemi jako problém, vyplývá z nejnovějších zjištění Eurobarometru. Je to výrazně méně ve srovnání s prosincovým průzkumem Agentury EU pro základní práva (FRA), podle které má antisemitismus za největší sociální a politický problém ve své domovské zemi 85 procent evropských Židů. V České republice antisemitismus jako problém vidí 28 procent dotázaných, ukázal průzkum Eurobarometru. Jak v bruselském muzeu holokaustu upozornila komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, platí, že čím nižší úroveň vzdělání dotázaných, tím nižší míra povědomí právě o tragickém osudu šesti milionů evropských Židů za druhé světové války. Skutečnost, že nárůst antisemitismu nyní pociťuje devět desetin židovské populace v unii je podle Jourové "ostudou Evropy".

Antisemitismus pokládají podle Eurobarometru za problém hlavně lidé ve Švédsku (81 procent), ve Francii (72 procent), v Německu (66 procent), v Nizozemsku (65 procent), v Británii (62 procent) a v Itálii (58 procent). V Belgii či v Rakousku byli respondenti v této otázce rozděleni přibližně na poloviny. Autoři průzkumu oslovili 27.643 lidí ve všech 28 zemích EU.

Číňané vybudují u Pasohlávek lázně, koupili pozemky za 380 mil.

Zástupci firmy Thermal Pasohlávky, kterou vlastní kraj a obec Pasohlávky, podepsali s čínskými partnery ze společnosti RiseSun smlouvy na prodej pozemků skoro za 380 milionů bez DPH. U Pasohlávek by na nich měly vzniknou lázně za více než miliardu korun. Hotové mají být do sedmi let. Kraj tam zároveň postaví menší léčebný ústav se 160 lůžky. Jednání s Číňany ohledně lázní začala už v minulém volebním období za vedení ČSSD a KDU-ČSL. Nové vedení kraje v čele s hnutím ANO pak zvažovalo dvě varianty, a to vznik společného podniku a pak následná stavba, nebo prodej pozemků investorovi. Nakonec dostala přednost druhá možnost.

V argentinské Patagonii zahynul český horolezec

Sedmatřicetiletý český horolezec zahynul v pátek při sestupu ze známé hory Fitz Roy v argentinské části Patagonie. Patrně zabloudil a zemřel na podchlazení. Současně se pohřešují dva alpinisté z Brazílie, kteří podnikli výstup ve stejný den, informovala v pondělí místní média. Carolina Codóová, koordinátorka záchranných operací ve městečku El Chaltén, uvedla, že Čech byl na hoře se spolulezcem. Ten sestup přežil a potvrdil, že jeho lezecký partner zahynul a že tělo leží ve velké výšce v jižní stěně hory. Záchranářka řekla, že tělo není možné z místa dopravit ani za pomoci vrtulníku. "Čekáme, až se spojíme s rodinou, abychom rozhodli, jak dál pokračovat," dodala.

iDnes: Za výbuch v Kralupech může dělník, který odstranil záslepku

Za loňský březnový výbuch nádrže v distribučním terminálu před areálem rafinerie v Kralupech nad Vltavou může podle hasičů dělník, který odstranil záslepku, kvůli čemuž se do nádrže dostaly benzinové páry. S odvoláním na krajského vyšetřovatele hasičů Libora Pospíšila to uvedl portál iDNES.cz. Při neštěstí zahynulo šest lidí, pět z nich bylo z Rumunska. Další dva lidé se těžce zranili. Výbuch v Kralupech je jednou z největších tragédií v průmyslových provozech v Česku za posledních 50 let. Škodu Unipetrol odhadl na 30 milionů korun. Výbuch nastal v nádrži, která byla několik let mimo provoz. Sloužila ke skladování pohonných hmot vyrobených v rafinerii. Externí dodavatelé pracovali na jejím opětovném uvedení do provozu.

Pražské noclehárny pro bezdomovce se vlivem mrazu plní

Noclehárny pro lidi bez domova v hlavním městě se kvůli mrazivým dnům plní, stále však zůstávají volná místa. Pokud by se zaplnila, poskytovatelé služeb mají připravené další možnosti. ČTK to na dotaz sdělili poskytovatelé služeb pro lidi bez domova. V Praze fungují od konce listopadu do března zimní opatření, díky kterým rozšířila služby denní centra a terénní programy. Hlavním koordinátorem zimních služeb je Centrum sociálních služeb Praha (CSSP), které spolupracuje s neziskovými organizacemi, jakými jsou Naděje, Armáda spásy či Arcidiecézní charita. Pokud by se zaplnily noclehárny, existují další možnosti, kde by mohli lidé bez domova přenocovat v teple. V Praze je zhruba 4000 až 4500 lidí bez domova, z nichž asi 1600 žije na ulici, na zimu sem ale kvůli dobré kvalitě služeb přijíždí i lidé bez domova z jiných měst.

O speciální iglú z polyetylenové pěny pro lidi bez domova je v Ostravě obrovský zájem. Armáda spásy v nejbližších dnech rozdá poslední z deseti kusů, které dostala darem od zakladatelů projektu. Kvůli značné poptávce ale není vyloučeno, že bude usilovat o získání dalších provizorních přístřešků. ČTK to řekla sociální terénní pracovnice Armády spásy Michaela Davidová. Přístřešek nazvaný Iglou se zahřívá lidským teplem a teplota v něm se udržuje termální izolací. Oproti venkovní teplotě je v něm zhruba o 15 až 18 stupňů tepleji. Je odolný proti ohni a jeho výhodou je i jednoduchý systém složení. První přístřešky začala Armáda spásy rozdávat před několika dny, jen krátce na to přišly mrazivé noci.

Na veletrhu vzdělávání je 289 institucí z 15 zemí

Na 289 vzdělávacích institucí z 15 zemí se představuje na veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus, který byl zahájen v pražských Letňanech. Ze zahraničních škol jsou nejvíce zastoupeny britské, nejvzdálenější vystavující instituce je singapurská. Cílovou skupinu veletrhu tvoří zejména studenti posledních ročníků středních škol, kteří uvažují o dalším vzdělání, uvedl organizátor Pavel Mikula. U vstupu do veletržní haly je koutek s laptopy, kde si studenti, kteří si nejsou jisti, co chtějí studovat, mohou vyplnit kvíz. Po zodpovězení všech otázek se student dozví, do jaké typové kategorie spadá, zda je například spíše technický typ, nebo se hodí na humanitní studium. Po rozkliknutí se studentovi zobrazí podrobnější seznam oborů, které by ho mohly zajímat, a příslušný seznam vysokých škol.

Veletrh nabízí rovněž doprovodný program, včetně interaktivních koutků. České vysoké učení technické například připravilo roboty, letecký simulátor či vědecko-technický koutek pro dívky. Univerzita Karlova nabízí různé zajímavosti, od simulovaného soudního jednání, přes možnost vyzkoušet si první pomoc a chirurgické šití, moderování zpráv s pomocí čtecího zařízení či vědecké experimenty.

Neočkované děti nejspíš nebudou moci ani do dětských skupin

Neočkované děti starší tří let nejspíš nebudou moci navštěvovat vedle státních školek ani dětské skupiny a podobná soukromá zařízení. Návrh je součástí připravované novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který chce ministerstvo zdravotnictví předložit vládě ve třetím čtvrtletí letošního roku. Někteří rodiče návrh kritizují. V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Povinnost očkování a vysokou míru očkování dětí vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě proočkovanosti na hranici 95 procent chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. U některých nemocí už se Česko ale podle lékařů pohybuje pod touto hranicí.

Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10.000 korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Podle vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) patří neochota k očkování mezi největší hrozby pro zdraví lidí. Podle ní je nebezpečí, že přijde vniveč pokrok v potírání nemocí, kterým se dá vakcinací předejít.

Nejvíce nominací na Českého lva získal film Toman

Politický thriller Toman režiséra a producenta Ondřeje Trojana o muži, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, získal 13 nominací na Českého lva. O tři méně mají snímky Hastrman v režii Ondřeje Havelky a Všechno bude, jehož režisérem je Olmo Omerzu. Film Jan Palach režiséra Roberta Sedláčka byl nominován v osmi kategoriích. Výsledek prvního kola hlasování svých členů oznámila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Laureáti převezmou ocenění 23. března v pražském Rudolfinu. Celkem 143 hlasujících akademiků vybíralo z 40 celovečerních hraných a animovaných filmů a z 29 dokumentů uvedených do distribuce v roce 2018.

Nejstarší Češka cvičila jógu a četla diplomové práce

Nejstarší Češka Květoslava Hranošová, která zemřela v neděli krátce před 109. narozeninami, se věnovala józe, předcvičovala v televizi, sepsala knihu a ve stáří pročítala diplomové práce studentů, ve kterých často objevila rukopis jiných autorů. Životopis sepsaný dcerou Šárkou Štenclovou poskytla ČTK Eva Kalhousová, ředitelka Domova pro seniory Elišky Purkyňové. Květoslava Hranošová byla na Ostravsku zhruba 30 let učitelkou. Celý život cvičila v Sokole a od svých 60 let, kdy nastoupila do penze, se věnovala józe. V době socialismu zhruba čtyři roky předcvičovala v Československé televizi s profesorem Rajko Dolečkem v pořadu Dejte léta životu. Do Prahy se přestěhovala za dcerou v roce 1997. "Prahu se učila poznávat dlouhými cestami tramvají s mapou v ruce. Četla také diplomové práce studentů a často v nich odhalila jiný rukopis, tedy pomocí internetu. Poznávala také nové přátele, vedla čilý společenský život," popsala pozitivní vliv dcera. Podle ní byla i přes sluchový handicap velmi čilá a měla výbornou paměť. S dcerou napsala knížku Maminčiny paměti, ve které se prolíná historie republiky s jejími osobními prožitky.

V Orlických horách startuje extrémní závod musherů

V Deštném v Orlických horách odstartuje extrémní závod psích spřežení Šediváčkův long. Nejdelší pětietapová trasa měří přes 300 kilometrů, kratší trasa má 200 kilometrů a skládá se ze čtyř etap. Do cíle 23. ročníku závodu musheři se svými psy dorazí v sobotu. Klání patří k nejtěžší závodům psích spřežení v Evropě. Do závodu se letos přihlásilo přes 100 závodníků s asi 700 psy. Na trať 300 kilometrů vyrazí 17 spřežení, na kratší distanci se utká 98 spřežení. Kromě české musherské špičky se na start postaví závodníci z dalších osmi evropských zemí. Počasí by závodům mělo přát. Sněhové podmínky jsou výborné, na hřebenech Orlických hor je až 120 centimetrů sněhu.

Sport

Petra Kvitová je v semifinále tenisového Australian Open. Australanku Ashleigh Bartyovou porazila 6:1 a 6:4. Čeká ji Američanka Danielle Collinsová. Na letošním Australian Open ještě Kvitová neztratila set a bude favoritkou i v semifinále proti Collinsové. Na začátku této sezony v Brisbane ji ale udolala až v třísetové bitvě.

Nejvýše nasazený pár Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková vypadl na Australian Open ve čtvrtfinále. České tenistky prohrály ve dvou tie-breacích s australsko-čínskou dvojicí Samantha Stosurová, Čang Šuaj. Do semifinále naopak postoupily Markéta Vondroušová s Barborou Strýcovou, které porazily dvakrát 6:4 turnajové pětky Slovinku Andreju Klepačovou a Španělku Mariu José Martínezovou.

Počasí

Jasno až polojasno. Ojediněle mrznoucí mlhy. Nejvyšší teploty -4 až 0 °C, v 1000 m na horách kolem -6 °C. Na šumavské stanici Jezerní slať - Perla naměřili v noci meteorologové minus 29,2 stupně Celsia. Byla to nejnižší teplota v Jihočeském kraji.