Denní souhrn zpráv

ČR si letos udržela vysoký rating, je nejlepší v regionu

Česká republika si i v letošním roce udržela vysoké hodnocení schopnosti splácet své závazky, tzv. rating. Mezi zeměmi regionu je tak Česko nejlépe hodnocené a několik let se již pohybuje také nad průměrným ratingovým hodnocením členských zemí eurozóny. Vyplývá to z údajů ministerstva financí a vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Důvodem příznivého hodnocení je mimo jiné stav veřejných financí a ekonomický růst.

"Základním stavebním kamenem solidního ratingu je dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Při současném nastavení měnové politiky by měl vládní dluh v poměru k HDP zvolna klesat. Důležitá je také makroekonomická a finanční stabilita. K lepšímu ratingu bude ale potřeba pokročit v přibližování ekonomické výkonnosti k vyspělejším zemím," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dodal, že ve střední a východní Evropě není země s vyšším kreditním ratingem, než má Česká republika. Stejné hodnocení má například Francie, Belgie či Velká Británie.

"Česká republika v letošním roce dosahuje svého vůbec nejlepšího hodnocení v historii země od roku 1993," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Úvěrový rating je důležitý pro investory, protože jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Z celosvětového pohledu je ČR podle Kovandy stále dlužníkem druhé kategorie, když nedosahuje hodnocení zemí typu Německa, Nizozemska, Švýcarska nebo třeba Austrálie. "Veřejné finance ČR jsou ale v lepším stavu než veřejné finance většiny zemí, které vykazují lepší hodnocení. Ratingové agentury do hodnocení totiž promítají i jiné než ryze ekonomické aspekty, například kvalitu a stabilitu institucí nebo geopolitickou pozici," dodal Kovanda.

Ministr Petříček chce na Ukrajině mluvit o zákoně o banderovcích

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) chce v příštím roce při své plánované návštěvě Ukrajiny se svými protějšky mluvit o ukrajinském zákoně, který rozšiřuje řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Stepana Bandery, lidově zvané banderovci. Petříček to uvedl na twitteru. Příslušníci UPA měli na svědomí také vyvražďování volyňských Čechů. Ukrajina se bude muset vypořádat s bolavými místy své historie, napsal Petříček. Uvedl také, že chce věc řešit osobně, ne něco vzkazovat přes média. Ministerstvo zahraničí ve vyjádření pro deník Právo uvedlo, že hodnotit nebo zkoumat historii je záležitostí historiků, nikoliv diplomatů.

Zákon, který rozšiřuje řady ukrajinských válečných veteránů o někdejší banderovce, nedávno podepsal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy následně uvedl, že by nebyl proti, aby se proti tomu Česko oficiálně ozvalo. Banderovce pokládá za válečné zločince, řekl také. Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech. UPA mezitím na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Po obratu ve válce se hlavním soupeřem UPA stala Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.

Zahraniční pracovníci poslali z ČR domů 84 mld. Kč

Zahraniční pracovníci poslali v loňském roce z Česka domů 47,6 miliardy korun, což bylo o 7,1 miliardy více než o rok dřív. Téměř třetina peněz putovala na Ukrajinu, deset miliard směřovalo na Slovensko. Rostl i objem peněz posílaných domů Čechy pracujícími v cizině. Loni poslali 83,8 miliardy korun, tedy meziročně o devět procent víc. Šlo především o peníze z Německa, ale také z Rakouska a Británie. Vyplývá to z údajů, které Český statistický úřad zveřejnil v časopise Statistika&My.

Většina takzvaných remitencí, což jsou peníze zasílané migranty ze země zaměstnání domů, šla loni z Česka do zemí mimo Evropskou unii. Na čele pomyslného žebříčku je Ukrajina, kam loni z Česka putovalo 15,2 miliardy korun. Češi posílali peníze domů především z Německa, odkud loni přišlo 38,7 miliardy korun. Remitence v Česku tvoří 1,7 procenta hrubého domácího produktu. Podle statistiků jde o poměrně malý vliv, který ale dlouhodobě roste. Třeba na Ukrajině remitence tvoří 10,9 procenta HDP. V Česku loni žilo 648,400 cizinců a jejich počet od roku 2014 rostl výrazně zrychlujícím se tempem. Čechů působících v zahraničí přibývá od roku 2013, loni jich bylo 466.900, uvádějí statistici.

Ministerstvo chce příští rok měnit zákony o zdravotním pojištění

Ministerstvo zdravotnictví chce příští rok měnit hlavně zákony o zdravotním pojištění. Úpravy čekají také určování cen léků, elektronické recepty nebo kompetence praktických lékařů. Vyplývá to z legislativního plánu resortu na příští rok. Ministerstvo chce zavést pravidelnou valorizaci plateb za děti, seniory či nezaměstnané, za něž platí pojistné stát. Podle jeho návrhu by se mělo pojistné počítat ze čtvrtiny průměrné mzdy, která pro něj bude vyměřovacím základem. Změna by v prvním roce stála 14 miliard korun navíc, poté každý rok meziročně o 3,5 miliardy víc.

Další změny se příští rok budou týkat léků. Ministerstvo před koncem roku vydalo po šesti letech nový cenový předpis, který upravuje, které skupiny léků budou plně a které částečně hrazené ze zdravotního pojištění, zároveň určuje ty, které budou mít stanovenou maximální cenu. Na ceny a úhrady léků se chce resort zaměřit, systém podle ministra Vojtěcha nefunguje správně. Změna, která urychlí vstup nových léků na trh, by měla platit od roku 2020.

Vítkovice připravily haldu v Ostravě-Hrabůvce pro další využití

Skupina Vítkovice nechala s pomocí státu revitalizovat svou haldu v Ostravě-Hrabůvce. Prostor o rozloze zhruba 100 hektarů je nyní připraven na další využití. Může tam vzniknout průmyslová zóna, ale také nová městská čtvrť. ČTK to řekl většinový vlastník Vítkovic Jan Světlík. Halda (odval) je v nejvyšším bodě vysoká asi 27 metrů. Jde vlastně o obrovskou hromadu hlušiny nebo strusky vzniklé při hutnické a hornické činnosti. Primátor Tomáš Macura (ANO) řekl, že město bezprostředně žádný projekt týkající se haldy nechystá.

Před časem byla ještě uvnitř haldy na některých místech zvýšená teplota. To už podle Světlíka Vítkovice vyřešily, na haldě udělali odborníci ekologickou sanaci. K ochlazení napomohlo jezero, které bylo vytvořeno uprostřed haldy. Úprava podle něj byla poměrně složitá. "Dneska je to krásná zelená část Ostravy," řekl Světlík. Vítkovice nyní jednají s několika potenciálními investory o dalším využití revitalizované oblasti. Z haldy by podle Světlíka mohla být moderní část Ostravy, kde by bylo mimo jiné třeba 10.000 bytů.

Policisté každý rok vykáží kvůli domácímu násilí přes tisíc lidí

Každý rok policisté kvůli domácímu násilí vykážou z domu nebo bytu přes tisíc lidí. A letos to nebude jinak. Jenom mezi lednem a říjnem muselo domácnost nuceně opustit 1060 agresorů - vyplývá to ze statistik organizace Bílý kruh bezpečí. Možnost vykázání policisté mají od roku 2007. Od té doby ji využili skoro ve čtrnácti tisících případech. Nejčastěji vykazují muže, kterým je mezi 25 a 40 lety. Pokud policisté přijdou do bytu a zjistí, že tam někdo někoho napadal, můžou sami rozhodnout o tom, že násilník musí odejít. Nesmí se vrátit 10 dní.

Klíšťovou encefalitidou se letos nakazilo 690 lidí, nejvíc za posledních 7 let

Klíšťovou encefalitidou a boreliozou se letos nakazilo nejvíc lidí od roku 2011 - ukazují to data Státního zdravotního ústavu. Ten u encefalitidy eviduje 690 případů, u boreliózy asi 4 a půl tisíce. Obě nemoci můžou mít vážné následky. Proti klíšťové encefalitidě je přitom možné nechat se očkovat, zájem je ale nízký. Zatímco třeba v Rakousku je očkovaných 90 % lidí, u nás je to necelá čtvrtina. Ministerstvo zdravotnictví proto zvažuje, že vakcínu zařadí mezi ty hrazené pojišťovnami. Nárok by na ni ale měly jen vybrané věkové skupiny.

Koncert italských neonacistů věnovaný Palachovi vyvolal polemiku

Koncert neonacistických skupin věnovaný 50. výročí úmrtí Jana Palacha, který se má 19. ledna odehrát pod záštitou místních úřadů v italské Veroně, vyvolal polemiku v Itálii a ohradil se proti němu i předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. "Dnes budu po starostovi italské Verony požadovat minimálně vysvětlení," reagoval na zprávu Pospíšil. "Jan Palach je českým symbolem, který odsuzuje agresi v jakékoliv formě. Je pro mě nepředstavitelné, že jeho odkaz využívají neonacistické skupiny pod záštitou místních úřadů, jak uvedla ČTK," citovala Pospíšila mluvčí TOP 09 Lenka Brandtová.

Cestovní kanceláře očekávají rekordní rok pro cestovní ruch

Chuť Čechů cestovat bude v příštím roce rekordní, očekávají cestovní kanceláře. Trh se zájezdy by mohl vzrůst v řádu jednotek procent, většina destinací zdraží. Mezi nejoblíbenějšími destinacemi by podle cestovních kanceláří měl růst zájem především o Turecko, které má nejlepší poměr ceny a kvality. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci zájezdů. Trh se zájezdy by podle Jana Šrámka z cestovní kanceláře Neckermann mohl vzrůst o pět procent. "Důvodem je zejména růst cen hotelů, paliva a s tím související dražší lety," uvedl Šrámek.

Pokračuje i zájem o další tradiční destinace - Řecko, Bulharsko, Španělsko. Nově jsme přidali Albánii, která bude lákat obrovsky výhodným poměrem cena - výkon," uvedl Marketingový ředitel CK Alexandria Petr Šatný. "Hitem roku bude (pro pobytové zájezdy) Jordánsko, kam bude možnost poprvé letět přímým letem. Zájem o tuto destinaci je obrovský," uvedla Eva Němečková z cestovní kanceláře Firo-tour. CK Exim tours očekává vyšší zájem o zájezdy pro věkovou kategorii lidí starších 50 let. Češi loni vyjeli na 4,9 milionu cest do zahraničí. Kratších výletů, do tří přenocování, bylo 1,3 milionu. Více cestovaly ženy.

V České mincovně dokončují pro ČNB zlaťák za sto milionů korun

Zlatou minci v nominální hodnotě sto milionů korun dokončují pro Českou národní banku (ČNB) v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Zlaťák vážící 130 kilogramů má průměr více než půl metru a veřejnost ho bude moci obdivovat od 1. února do 28. dubna na výstavě 100 let česko-slovenské koruny v prostorách Císařské konírny Pražského hradu. Na prodej zlatá mince není, z výstavy unikát poputuje do trezoru národní banky, řekl ČTK v Jablonci Jaroslav Moravec z ČNB, který na dokončování mince dohlíží.

Obří mince se vyrábí v jediném exempláři, i když švýcarská slévárna firmy Metalor Technologies v říjnu vyrobila dva odlitky z ryzího zlata o hmotnosti 270 kilogramů. Vybrán byl jeden, z něhož ve vídeňské mincovně více než polovinu hmotnosti ubraly frézy. V jablonecké České mincovně teď dokončují cizelérské a rytecké úpravy, na minci se vystřídá více než desítka nejzkušenějších lidí. K tomu, aby těžký kus zlata obrátili, potřebují malý jeřáb. Autorem unikátní mince, která je druhou největší na světě, je akademický sochař Vladimír Opl. Větší než český zlaťák je v současné době na celém světě jen australská mince z roku 2011 s průměrem 78 centimetrů, váží přes tunu.

Koudelka zahájil Turné 11. místem v Oberstdorfu, vyhrál Kobajaši

Roman Koudelka vstoupil do 67. ročníku skokanského Turné čtyř můstků jedenáctým místem v Oberstdorfu. Zvítězil lídr Světového poháru Rjoju Kobajaši z Japonska těsně před domácím Němcem Markusem Eisenbichlerem. Spolu s Koudelkou bodoval v úvodním závodu Turné ještě Viktor Polášek, jenž obsadil 28. místo. Lukáš Hlava do druhého kola nepostoupil a Čestmír Kožíšek vypadl v sobotní kvalifikaci. Dvaadvacetiletý Kobajaši potvrdil roli největšího favorita, ale druhého Eisenbichlera porazil jen o čtyři desetiny bodu. Velký odstup

Počasí

Zataženo s občasným deštěm. Nad 800m srážky sněhové. Nejvyšší teploty 3 až 7 °C.