Denní souhrn zpráv

Orbána uvítali čeští politici, návštěvu ovlivnil spor o ambasádu

S přátelským přijetím se v Česku setkal maďarský premiér Viktor Orbán, který ze strany Evropské unie čelí kritice kvůli omezování nezávislosti soudů nebo svobodných médií. S českým premiérem Andrejem Babišem (ANO) se shodli na potřebě posílení spolupráce v obranném průmyslu i na odmítavé pozici k přijímání migrantů. Kritizovali Evropskou komisi, která je podle nich příliš politickým orgánem. Prezident Miloš Zeman na schůzce mluvil o spolupráci v jaderné energetice, Babiš ale vyloučil, že by se Česko vydalo maďarskou cestou a rozhodlo o stavbě nových jaderných bloků na základě mezivládní dohody. Zeman se Orbánovi omluvil za to, že ministerstvo zahraničí změnilo kategorii ambasády v Budapešti a stejně jako u několika dalších zemí ji už nebude řadit do kategorie "země s nejvyšší politickou důležitostí".

Petříček se brání kritice Zemana, jde o rozpočet, nikoli priority

Změny v kategorizaci ambasád, jak o nich ve čtvrtek informovala některá média, souvisejí s rozpočtem, uvedl Černínský palác. Nejde o vyjádření priorit zahraniční politiky, brání se diplomacie vedená Tomášem Petříčkem (ČSSD) kritice prezidenta Miloše Zemana. Ministerstvo uvažuje o zrušení termínu "země s nejvyšší politickou důležitostí". Kategorizace vyjadřuje změnu v platových třídách vedoucích diplomatů, není to žádný politický signál z hlediska bilaterálních vztahů nebo priorit české zahraniční politiky, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Informaci, že z takzvaných klíčových ambasád vypadlo Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán přijel do Prahy, kritizoval prezident Miloš Zeman. Uvedl, že se Orbánovi omluví. Prezident v pořadu televize Barrandov uvedl, že na plánované lednové schůzce ústavních činitelů navrhne zrušení Petříčkova rozhodnutí. Kritizoval také vyřazení Itálie ze seznamu top ambasád, vypuštění Ukrajiny a Turecka mu nevadí.

Ministerstvo také uvedlo, že v souladu se zadáním vlády má více zaměřit svoji pozornost na Afriku. Z úspor, které vzniknou snížením platů diplomatů, bude částečně financováno rozšíření sítě zastupitelských úřadů v zahraničí, například ambasáda v Mali.

Vedení sociální demokracie se postavilo proti výtkám prezidenta Miloše Zemana a komunistů na adresu ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Podle předsedy ČSSD, vicepremiéra Jana Hamáčka konstatovalo, že ministerstvo pod Petříčkovým vedením naplňuje dlouhodobou koncepci zahraniční politiky, hájí zájmy Česka a udržuje orientaci země. Už dříve Hamáček ČTK řekl, že kritiku Hradu pokládá za bouři ve sklenici vody. Komunistům se nelíbí postoj ministra zahraničí k rusko-ukrajinskému konfliktu v Azovském moři. Česká diplomacie je příliš podbízivá cizím zahraničním zájmům a zájem České republiky ji příliš nezajímá, uvedlo v prohlášení širší vedení KSČM. Hamáček zdůraznil, že právě na stanovisko KSČM sociální demokraté reagovali. "Z našeho pohledu by mělo platit to, co říkal i předseda vlády, že KSČM vládu toleruje, tudíž ale nebude mít vliv na její zahraniční politiku," řekl novinářům po jednání grémia.

Ministři zahraničí z V4 potvrdili finanční pomoc Libyi

Ministři zahraničí takzvané visegrádské skupiny se v Bratislavě shodli, že jejich příspěvek do trustového fondu pro Afriku bude použit na podporu budování kapacit libyjské pobřežní stráže či posílení jižní hranice Libye. Ministři dále hovořili například o východním partnerství a dotkli se aktuální situace na Ukrajině. Schůzky ministrů zahraničních věcí Slovenska, České republiky, Maďarska a Polska se za Česko zúčastnil ministr Tomáš Petříček.

Slovenský šéf diplomacie Miroslav Lajčák potvrdil, že státy V4 poskytnou 35 milionů eur (přes 908 milionů korun) mimo jiné na posílení kapacity pobřežní stráže Libye, včetně nákupu čtyř lodí a jejich údržby, a také na námořní koordinační záchranné centrum. Část rozpočtu zvláštního fondu půjde na budování kapacit na západní a jižní hranici Libye. "Tento náš příspěvek slovenské předsednictví sdělí Evropské komisi," potvrdil Lajčák za předsednickou zemi V4.

Toyota po převzetí kolínské TPCA bude vyrábět i vozy od PSA

Automobilky PSA Group a Toyota ukončily spekulace, co bude se společnou kolínskou automobilkou TPCA, kterou od ledna 2021 Toyota kompletně převezme. Toyota v ní bude dál vyrábět vozy pro obě společnosti. ČTK to sdělil mluvčí TPCA Tomáš Paroubek. Automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) je nyní společným závodem Toyoty a francouzské skupiny PSA. Ve francouzském tisku se před časem objevily informace o plánovaném ukončení spolupráce PSA a Toyoty ve výrobě malých vozů v jejich společném kolínském závodě. Žádná z firem je tehdy nepotvrdila. Mluvčí PSA tehdy v reakci jen sdělil, že původní dohoda o společném podniku v Kolíně podepsaná v lednu 2002 zahrnuje klauzuli, která umožňuje každému z partnerů přehodnotit své postavení v daném okamžiku. Klauzuli nyní zmínil i Paroubek. Podle něj se kolínská TPCA po převzetí Toyotou stane součástí společnosti Toyota Motor Europe (TME) a připojí se k dalším sedmi závodům, které firma provozuje v Evropě. PSA a Toyota se podle mluvčího rovněž dohodly, že PSA od konce roku 2019 rozšíří vozový park, který dodává Toyota na evropské trhy, o nový C-Van. PSA ho bude vyrábět ve Španělsku.

TPCA vyrábí malé vozy značky Peugeot, Citroën a Toyota. Kapacita závodu je 330.000 aut ročně, což je strop, kterého závod dosáhl v roce 2009. Ve společnosti pracuje zhruba 2700 lidí a firma je jedním z největších exportérů v České republice a zároveň největším zaměstnavatelem v kolínském regionu. Starosta Vít Rakušan (Změna pro Kolín) pokládá za důležité, že výroba v Kolíně bude, byť pod značkou Toyoty, pokračovat. Také odboráři to označili za dobrou zprávu.

Data o HDP podle analytiků ukazují na celoroční růst pod 3 pct.

Celoroční růst hrubého domácího produktu bude lehce pod třemi procenty. Naznačují to podle analytiků zpřesněná data o růstu ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Ve čtvrtém čtvrtletí by měl růst mírně zrychlit, sdělili ČTK ekonomové. Růst HDP stále považují za poměrně dobrý. Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu stagnoval na 2,4 procenta. "V každém případě lze současný růst stále považovat za solidní. Česká ekonomika dosáhla na přelomu roku vrcholu svého hospodářského cyklu a v novém roce začala postupně zpomalovat," uvedl analytik Raiffeisenbank František Táborský. Celoroční růst ekonomiky skončí podle něj pod třemi procenty. "Je zřejmé, že období nejsilnějšího růstu ve stávajícím hospodářském cyklu má česká ekonomika již za sebou. Za celý rok 2018 očekávám růst HDP na úrovni 2,8 procenta, což bude znamenat výrazné zpomalení oproti roku 2017, zároveň ale půjde o návrat k dlouhodoběji udržitelnějšímu tempu," uvedl i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Těžba na Dole Lazy má skončit příští rok v říjnu

Těžba na Dole Lazy na Karvinsku bude ukončena k 31. říjnu příštího roku. Rozhodlo o tom představenstvo těžební společnosti OKD. Hlavním důvodem je skutečnost, že důlní pole bude po vytěžení posledních porubů považováno za vydobyté. Vedení OKD nepočítá s hromadným propouštěním. Po uzavření Dolu Lazy by měli zaměstnanci najít uplatnění v dalších lokalitách OKD v karvinské části revíru. ČTK to dnes sdělil mluvčí společnosti Ivo Čelechovský. Majitelem OKD je od letošního dubna znovu stát. Podle podnikatelského záměru se uhlí na Karvinsku bude těžit minimálně do roku 2024, během zářijové návštěvy firmy ale premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o možném prodloužení těžby o dalších šest let.

Novým policejním prezidentem bude Jan Švejdar

Novým policejním prezidentem bude od soboty Jan Švejdar, dosavadní ředitel pardubické krajské policie. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Řídil se doporučením výběrové komise, která volila mezi Švejdarem a ředitelem ústecké krajské policie Jaromírem Knížetem. Za své hlavní priority označil nový šéf českých policistů boj proti drogové kriminalitě a zlepšení bezpečnosti na silnicích. Švejdar nahradí Tomáše Tuhého, který se stal tento týden velvyslancem na Slovensku.

Vědec Lukeš jako jediný Čech získal prestižní americké ocenění

Parazitolog Julius Lukeš letos jako jediný Čech získal ocenění Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS). Většina z 416 laureátů, které letos AAAS vybrala, pochází z prestižních amerických univerzit. Na toto ocenění jej navrhli jeho američtí spolupracovníci. Lukeš je ředitelem Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a profesorem na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Více než 20 let se zabývá molekulární biologií parazitických prvoků, kteří způsobují řadu závažných onemocnění.

Pěvkyně Červená vystoupí ve Foru Karlín, na Vánoce chce být sama

Třiadevadesátiletá pěvkyně Soňa Červená vystoupí na vánočních koncertech 17. a 18. prosince ve Foru Karlín, na Vánoce však chce být sama. Udělá "mrtvého brouka", nebude telefonovat ani mailovat a zamyslí se nad uplynulým i nad příštím rokem. Mezzosopranistka, která v 60. letech emigrovala za dramatických okolností z totalitního Československa a po roce 1989 se vrátila zpět, to uvedla v rozhovoru s ČTK.

Červená zpívala v nejvýznamnějších operních domech, v San Francisku byla rekordních 11 sezon. Mimořádné výkony podávala v operách Richarda Wagnera a Leoše Janáčka. Její nejslavnější rolí byla Carmen.

Charitativní projekt Ježíškova vnoučata získal první cenu Fóra dárců

Ježíškova vnoučata, charitativní projekt Českého rozhlasu, který pomáhá obdarovávat vánočními dárky seniory po celé České republice, ovládl první příčku Cen Fóra dárců v kategorii Integrovaná kampaň. Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo na Dárcovském summitu v Praze. „Posláním Ježíškových vnoučat není pouze darovat vánoční dárky, ale především upozornit na to, kolika seniorům chybí pomoc a čas strávený ve společnosti někoho jiného. Tím nejcennějším, co mohou senioři získat, je tak kontakt s dárcem, se kterým mají mnohdy možnost navázat trvalý vztah,“ řekl šéfredaktor Zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu a vedoucí projektu Ježíškova vnoučata Martin Ondráček.

Další ročník Ježíškových vnoučat odstartoval v polovině listopadu a již splnil vánoční přání více jak deseti tisícům seniorů a dalších sedm tisíc je zarezervováno a čeká na splnění. Kromě hmotných dárků umožňuje splnit také zážitková přání, jakými jsou výlety do krajů dětství, doprovod na koncert nebo uspořádání zábavného odpoledne přímo v domově.

Na trh se dostává známka prezidenta Emila Háchy

Na trh se dostává nová poštovní známka s portrétem prezidenta druhé republiky a následně protektorátu Emila Háchy. Limitovanou edici 15.000 kusů sice vydala Česká pošta, ale nejde o její emisi. Je to takzvaná vlastní známka, kterou připravil a zaplatil jiný subjekt. Náklady na výrobu edice byly přibližně 400.000 korun, peníze mezi sebou vybrali příznivci Emila Háchy. Novinářům to řekl autor projektu a publicista Radek Gális. Hácha, považovaný za jednu z nejkontroverznějších a nejtragičtějších postav moderních českých dějin, byl dosud jediným československým či českým prezidentem, který známku neměl. Známka vychází v den 80. výročí Háchova zvolení prezidentem druhé republiky. Projekt musela schválit komise České pošty, která posuzovala, zda je motiv v souladu s českými zákony a zda nepodporuje zakázanou organizaci. Lidé mohou známku používat při posílání dopisů po území ČR.

Hácha, který pochází z Trhových Svinů na Českobudějovicku, kde zástupci města a autoři projektu známku představili, patří podle odborníků k nejopomíjenějším postavám českých dějin. Hácha se stal politikem až v šestašedesáti letech, před nástupem do nejvyšší ústavní funkce byl prezidentem Nejvyššího správního soudu a expertem na anglosaské právo, které přednášel na Univerzitě Karlově. V polovině března 1939 byl předvolán do Berlína na jednání s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem a byl za použití hrubého nátlaku přinucen podepsat souhlas "s ochranou území Čech a Moravy Velkoněmeckou říší". Den po okupaci se pak stal Hácha státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava, tzv. nedílné součásti Velkoněmecké říše. Po osvobození v květnu 1945 strávil Hácha poslední dny života ve vězeňské nemocnici na Pankráci, kde 27. června 1945 zemřel. Přestože Hácha musel spolupracovat s nacistickým Německem a byl ve špatné zdravotní kondici, zachránil podle Gálise životy řady Čechů.

Restaurátoři začali rozebírat pyramidu v kutnohorské kostnici

Restaurátoři v kutnohorské kostnici začali rozebírat jednu ze čtyř velkých pyramid složených z lidských kostí. Po renovaci by měla být unikátní věž uvedena do původního stavu. Práce jsou součástí celkové rekonstrukce, která začala v roce 2014 a má trvat až deset let. S demontáží kostí, pocházejících od obětí moru a husitských válek, začal restaurátor Tomáš Král. K věži oddělené od zbytku kaple dřevotřískovou stěnou vstupoval v ochranném obleku a s respirátorem kvůli sporům plísní.

Kosti v někdejší hřbitovní kapli ze 14. století, která je jednou z nejnavštěvovanějších památek středních Čech, srovnal do nynější podoby řezbář František Rint. Ve čtyřech věžích a další výzdobě podél stěn je podle odhadů uloženo 56.000 až 60.000 lebek a 420.000 až 450.000 dlouhých kostí.

Sport

Dvojnásobná olympijská medailistka ve snowboardcrossu Eva Samková proměnila druhý start v sezoně v Evropském poháru ve vítězství. Na rakouském ledovci Pitztal, kde byla ve středu po pádu ve finále čtvrtá, nyná rozhodující jízdu i přes horší start vyhrála s velkým náskokem.

Počasí - k silnému větru se přidá ledovka

Zataženo až oblačno, ojediněle slabé sněžení nebo mrznoucí mrholení. Na východě místy skoro jasno. Nejvyšší teploty -3 až +1 °C.

K silnému větru, který fouká na řadě míst České republiky, se přidá ledovka. Vlivem mrznoucích srážek bude vznikat zejména v západní polovině Čech. Vítr měl dosáhnout na Českomoravské vrchovině a na severu republiky rychlosti až 70 kilometrů v hodině, na hřebenech hor mohla být rychlost ještě vyšší, v nárazech mohl mít vítr sílu vichřice.