Denní souhrn zpráv

Zaměstnanci asi dostanou náhradu mzdy i v prvních dnech nemoci

Zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna schválila hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, která přečkala návrh ODS na zamítnutí, nyní zamíří k posouzení senátorům. Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté. Někteří poslanci ANO s obnovou proplácení prvních dnů nemoci sice nesouhlasí, frakce ale stanovila závazné hlasování.

Dobrovolní hasiči budou mít nárok na vyšší odškodné

Dobrovolní hasiči budou mít nárok na vyšší odškodné. Vláda schválila, že místo čtyřnásobku či šestinásobku průměrné mzdy budou dostávat dvanáctinásobek. Podle ministerstva vnitra, které návrh předložilo, se změna nařízení snaží zmírnit rozdíl mezi odškodněním pozůstalých po profesionálních požárnících a dobrovolných hasičích. Jednorázové mimořádné odškodnění se vyplácí v případě, že dobrovolný hasič zemřel kvůli následkům zranění při zdolávání požáru, při cvičení v jednotce požární ochrany nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události. Dostat ho může manžel či dítě, ve výjimečných situacích i rodiče nebo lidé, kteří byli na zemřelém finančně závislí.

Na zvýšení platů pošťáků o desetinu je potřeba 1,2 miliardy

Na zvažované zvýšení platů na České poště o deset procent bude podnik potřebovat dodatečných 1,2 miliardy korun. Po jednání dozorčí rady pošty s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) to uvedl generální ředitel podniku Roman Knap v tiskové zprávě. V roce 2017 byla průměrná mzda na poště 23.895 korun, což bylo zhruba o 5000 korun méně, než celorepublikový průměr. Za poslední tři roky tarifní mzdy pošťáků vzrostly v průměru o 15 procent. Hamáček chce podle dřívějšího vyjádření zlepšit situaci na České poště, která podle něj není konkurenceschopná. Chce proto zvýšit úhradu státu za tzv. univerzální službu z 500 milionů na 1,5 až dvě miliardy korun.

Vláda podpořila uvolnění 40milionové pomoci pro Afghánistán

Česko poskytne Afghánistánu 40 milionů korun na podporu tamních obranných a bezpečnostních sil. Uvolnění peněz z rozpočtu ministerstva zahraničí schválila vláda. O samotném poskytnutí pomoci v letošním roce a dvou následujících kabinet rozhodl už v roce 2016. Polovina peněz je určena pro Afghánský rekonstrukční svěřenecký fond (ARTF), druhá polovina poslouží na podporu afghánských bezpečnostních sil. ARTF je pod přímým dohledem Světové banky. Soustředí se především na posilování soběstačnosti afghánské společnosti, včetně tvorby pracovních míst a možností obživy obyvatel. Letošní český příspěvek by měl podpořit projekty fondu zaměřené na zemědělství, rozvoj venkova a vzdělávání.

Ceny nemovitostí dále rostly, nejvíce u bytů, nejméně u pozemků

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně dále rostly, tempo růstu ale mírně zpomalilo. Nejvíce zdražily byty, nejméně pozemky. Ceny bytů rostly nejvíce v mimopražských oblastech, hlavně v Jihočeském, Karlovarském a Libereckém kraji. Na tiskové konferenci to sdělili zástupci Hypoteční banky. Stejně jako v předchozím období rostly ceny starších panelových bytů více než ceny cihlových. Ty jsou v mnoha lokalitách na svých cenových stropech," uvedl ředitel odboru nemovitostí Hypoteční banky Petr Němeček. Největší zájem je podle něj o malometrážní byty. Nadále také pokračuje přesun poptávky z okrajových částí Prahy do Středočeského kraje.

SB: Pro podnikání je nejlepší Nový Zéland, ČR je na 35. místě

Zemí s nejlepšími podmínkami pro podnikání je Nový Zéland, za kterým následují Singapur a Dánsko. Česká republika obsadila 35. příčku. Vyplývá to ze zprávy Doing Business, kterou zveřejnila Světová banka (SB). Česká republika si vede dobře zejména v podmínkách pro zahraniční obchod kde jí patří první příčka. V podmínkách pro zahájení podnikání je však až na 115. místě a v podmínkách pro získání stavebního povolení dokonce až na 156. příčce. Zpráva Doing Business zahrnuje celkem 190 států. V rámci zemí visegrádské čtyřky si nejlépe vede Polsko, kterému patří 33. místo. Slovensko obsadilo 42. příčku a Maďarsko 53. Česká republika se v celkovém žebříčku nachází například před Švýcarskem, Japonskem, Izraelem či Itálií. Zaostává však mimo jiné za Ruskem, Rwandou, Kazachstánem nebo Ázerbájdžánem.

Vláda přerušila jednání o nulové sazbě mýtného

Vláda dnes přerušila jednání o možnosti zavést nulové sazby na silnicích první třídy, o které se po roce 2019 rozšíří mýtný systém. Vláda chce o materiálu ještě diskutovat s hejtmany, informoval na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). O tom, na kterých úsecích budou moci kamiony jezdit zadarmo, by měly rozhodnout podle materiálu kraje a obce. Mýtný systém se po roce 2019 rozšíří o 900 kilometrů silnic první třídy. V tendru zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) na začátku října ustoupil samosprávám, které od začátku proti záměru rozšířit mýto na silnice první třídy protestovaly. Podle nich by zpoplatnění úseků přesunulo tranzitní kamionovou dopravu na menší krajské silnice a do obcí. Samosprávy by tak měly dostat možnost vybrat úseky, na kterých bude nulová sazba uplatněna, týká se to však jen nově rozšířených úseků. Na úseky, které jsou zpoplatněny již nyní, se dohoda nevztahuje.

Státy EU se dohodly na zákazu jednorázových plastových výrobků

Státy Evropské unie se dohodly na zákazu plastových výrobků na jedno použití. Shodu oznámila rakouská ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová, jejíž země unii předsedá, a v tiskové zprávě také Rada EU. Zákaz vybraných jednorázových plastových výrobků tento měsíc podpořil Evropský parlament (EP), což spolu se souhlasem zemí EU otevírá cestu ke konečné dohodě na tom, jak v unii plastový odpad omezit. Köstingerová doplnila, že země EU se na diplomatické úrovni dohodly potřebnou dvoutřetinovou většinou. Rakouský kompromisní návrh byl dnes podle diplomatických informací ČTK přijatelný také pro Českou republiku. Zákaz by se měl týkat například plastového nádobí, příborů, brček, tyčinek do uší nebo tyček k balonkům. U těchto předmětů chce Evropská komise (EK) od roku 2021 zabránit tomu, aby se dostaly na trh, neboť se domnívá, že pro ně existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení. Když Evropská komise zákaz jednorázových plastových výrobků v květnu navrhovala, připomínala, že podobné předměty tvoří asi 70 procent všech odpadků v mořích.

Česká vláda se staví za stálé zavedení zimního času

Pokud by bylo ukončeno střídání času, podle kabinetu by měl být nastálo zaveden zimní čas. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to vyplynulo z debaty vlády. Variantu podporuje i sám Babiš a doporučují jí vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů. Vláda o věci diskutovala v závěru dnešního jednání v reakci na iniciativu Evropské komise ukončit příští rok povinné střídání času. Rakouské předsednictví v pondělí navrhlo členským zemím EU odložit konec až na rok 2021. Zimní čas podle výzkumů zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost, píše se ve zprávě.

V horách na Mallorce se vážně zranila 35letá Češka

Vážná zranění utrpěla 35letá Češka, která se zřítila z výšky asi dvaceti metrů v horách poblíž městečka Valldemossa v západní části Mallorky. Informoval o tom místní zpravodajský server Ultima Hora. Žena byla převezena do nemocnice v metropoli Baleárských ostrovů Palma de Mallorca. Pětatřicetiletá Češka se zřítila při zlézání skalního útesu. V době pádu neměla podle serveru Ultima Hora potřebné jištění. Při pádu utrpěla žena těžké poranění hlavy a zlomeniny obou paží a stehenní kosti.

Kvůli větru zůstává v ČR bez proudu několik set domácností

Kvůli následkům silného větru, který zasáhl republiku v pondělí a úterý, bylo ve středu ráno bez proudu ještě zhruba 400 domácností. ČTK to řekla mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková. Problémy přetrvávají hlavně na východě Čech, severu Moravy a ve Zlínském kraji. Vítr zasáhl v pondělí a úterý téměř celé území České republiky. Lámal hlavně stromy a větve, na několika místech poškodil střechy. V úterý ráno bylo bez proudu až 60.000 domácností.

Klienti už pojišťovnám nahlásili stovky případů a škoda přesahuje deset milionů korun, pravděpodobně ale ještě poroste. Nejsilnější nárazy větru meteorologové naměřili na Sněžce, kde vítr foukal rychlostí 178 kilometrů v hodině, a měl tak sílu orkánu. Mimo horské polohy naměřila nejsilnější náraz větru stanice Holešov, a to 107 kilometrů v hodině.

Českobratrská církev podpořila přijetí Istanbulské úmluvy

Česká republika by se měla přihlásit k zemím, které již ratifikovaly takzvanou Istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách a proti domácímu násilí. Usnesla se na tom synodní rada Českobratrské církve evangelické. Rada také vyslovila lítost nad tím, že přijetí úmluvy vyvolalo v parlamentu vypjatou a podle církve věcně nepřiměřenou diskusi. O stanovisku synodní rady informoval její mluvčí Jiří Hofman.

Istanbulská úmluva proti násilí na ženách vyvolává v Česku rozporuplné reakce. Podle červnového prohlášení sedmi křesťanských církví by ohrozila tradiční rodinu a postavila muže a ženy proti sobě. Istanbulská úmluva začala platit v roce 2014. Připojily se k ní dvě desítky zemí. Česká republika ji podepsala v květnu 2016 jako jeden z posledních států EU. Parlament měl dokument ratifikovat letos do konce června. Ženské organizace politiky opakovaně k ratifikaci vyzývaly. Podle pravidel úmluvy by se měly upravit české zákony. Většina opatření už v české legislativě je. Zatím nebyly trestné vynucené sňatky, doplnit se měla také možnost postihu za násilnou sterilizaci a promlčecí doba kvůli stíhání za ženskou obřízku.

Robot Matylda se vydal na cestu autostopem

Humanoidní robot Matylda, který vznikl v dílně Open TechLab Jablonec nad Nisou, se vydal na cestu autostopem z Jablonce do Pelhřimova. V případě úspěchu se stane prvním robotem v Česku, který úspěšně podnikne výlet tímto způsobem. Informoval o tom Martin Thoř ze společnosti FYI Prague. Matylda původně sloužila ke vzdělávacím účelům v oblasti robotiky, ale je také terapeutem a umělcem. Její cesta povede ze severočeského města do Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově, kde bude umístěna jako technologicky zajímavý exponát. Robot v sobě má různé senzory, jako jsou gyroskop, akcelerometr či mikrofony, které mu umožňují po naprogramování i zcela autonomní chování. Matylda tak dokáže kromě chůze i předcvičovat jako fitness trenérka či zastoupit hlídacího psa.

Robot si udělá zastávky v Pardubicích, Plzni a Praze u výherců facebookové soutěže, jež spočívala v nabídce zajímavého zážitku pro Matyldu. V Pardubicích se tak například povozí na hřbetu karety obrovské. Každý řidič ji navíc může vzít na výlet, do restaurace či do kina. Jak uvedl konstruktér Michal Seidl, na webu, kde mohou zájemci cestu robota sledovat, budou každou hodinu přibývat fotografie i aktuální poloha.

Sport

České tenistky budou ve finále Fed Cupu proti Spojeným státům americkým reprezentovat Petra Kvitová, Karolína Plíšková, Kateřina Siniaková a Barbora Strýcová. Sestavu, která je shodná jako v semifinále proti Německu, oznámil kapitán Petr Pála. Američankám budou nejlepší hráčky chybět. Kapitánka Kathy Rinaldiová přiveze do Prahy Danielle Collinsovou, Sofii Keninovou, Alison Riskeovou a deblistku s českými kořeny Nicole Melicharovou. Zápas se bude hrát 10. a 11. listopadu ve vyprodané pražské O2 areně. Američanky mají fedcupových trofejí osmnáct. Češky jsou ve finále pošesté za posledních osm let. Finále ještě tým kapitána Pály neprohrál, triumfoval v letech 2011, 2012, 2014, 2015 a 2016.

Počasí - středa

Polojasno až skoro jasno. Nejvyšší teploty 11 až 15 °C, v 1000 m na horách kolem 9 °C.

Úterý bylo na konec října nezvykle teplé. Rekordy padly na 64 stanicích ze 147, které měří alespoň 30 let. Nejtepleji, 21,4 stupně Celsia, bylo v Mošnově na Novojičínsku, kde byl překonán rekord z roku 2004.