Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Uhlí by se na Karvinsku mohlo těžit až do roku 2030, řekl Babiš

Černé uhlí by se v dolech na Karvinsku mohlo těžit až do roku 2030. O dalších konkrétních krocích se rozhodne do konce roku. Po jednání s vedením těžební společnosti OKD to v Karviné řekl předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Původní předpoklady v reorganizačním plánu hovořily o roce 2023. Majitelem firmy OKD je od letošního dubna znovu stát. Vlastníkem se po letech stal prostřednictvím státního podniku Prisko, za akcie společnosti zaplatil téměř 80 milionů korun. Skončila tím reorganizace podniku, který se v roce 2016 dostal do úpadku. Ve firmě nyní pracuje i se zaměstnanci dodavatelských firem přes 9500 lidí.

V Praze se sešli krajané z 15 zemí

Česká diplomacie by chtěla zapojit krajany v zahraničí do spolupráce s českými firmami, které tam chtějí podnikat. Na pravidelném setkání Čechů žijících v zahraničí to v Praze řekl státní tajemník ministerstva zahraničí Miloslav Stašek. Ocenil také dosavadní spolupráci s krajany, podle něj pomáhají šířit dobré jméno Česka. Připomněl rovněž, že krajanské spolky měly významný podíl i na vzniku Československa v roce 1918. Předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů Eliška Hašková Coolidge na úvod setkání apelovala na soudržnost mezi krajany i mezi všemi Čechy, která podle ní nebyla v minulosti samozřejmá. Setkání krajanů v Praze se koná pravidelně jednou za dva roky. Letos se koná v nové budově Národního muzea a účastní se ho zástupci zahraničních Čechů z 15 zemí. Tématem setkání je udržení krajanského života, zvyků i českého jazyka v době globalizace.

ČR popřela, že chce v Zakarpatské oblasti vydávat české pasy

Česká republika uvažuje o poskytování občanství bývalým občanům Československa v ukrajinské Zakarpatské oblasti. Ve večerním diskusním pořadu ukrajinského televizního kanálu 112 to v úterý prohlásil šéf oblasti Hennadij Moskal. Na údajný záměr Česka poukázal v souvislosti s udělováním maďarského občanství příslušníkům maďarské menšiny v Zakarpatí. České ministerstvo zahraničí ale Moskalovo tvrzení odmítlo. Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová ČTK řekla, že tvrzení šéfa Zakarpatské oblasti je dezinformace. Odkázala přitom na vyjádření Centra boje proti hybridním hrozbám a terorismu, které funguje na ministerstvu vnitra.

Moskal připomněl, že region byl do roku 1939 jako Podkarpatská Ukrajina součástí Československa, poté byl obsazen Maďarskem a po válce připojen k Sovětskému svazu. Po nástupu sovětské moci si podle Moskala mnozí obyvatelé oblasti ponechali československé a maďarské pasy. Budapešť už v roce 2011 umožnila krajanům v cizině získat maďarské občanství, aniž mají trvalý pobyt v Maďarsku. Ukrajina ale dvojí občanství neumožňuje.

Vepřové ze států s morem prasat se bude kontrolovat, rozhodl stát

Příjemci vepřového ze států, kde se vyskytuje africký mor prasat, budou muset nechat zkontrolovat maso na tuto nemoc. Opatření začne platit v úterý, mimořádná veterinární opatření vyhlásí stát v pondělí, informovala ČTK Státní veterinární správa (SVS). Choroba se vyskytuje například v Belgii nebo Polsku, tyto státy jsou třetím a čtvrtým největším dovozcem vepřového do ČR. Povinnost se bude vztahovat na všechny tuzemské provozovatele potravinářských podniků dovážející produkty z Belgie, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska nebo Rumunska. Za nesplnění povinností bude hrozit až dvoumilionová pokuta. Veterináři letos odebrali na testování afrického moru prasat přes sto vzorků, ani v jednom ho nezjistili.

V Česku se africký mor prasat, který není nebezpečný pro člověka, objevil poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města dosud veterináři potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat. Do konce srpna bylo v Evropě nahlášeno 4800 případů nákazy divoce žijících prasat a jedinců žijících v domácích chovech.

Počet učňů přijatých do 1. ročníků klesl za deset let o čtvrtinu

Počet žáků, kteří byli přijati na učiliště, za posledních deset let klesl zhruba o čtvrtinu. Zatímco ve školním roce 2007/2008 jich bylo 42.619, loni jen 31.376. Úbytek učňů v prvních ročnících zhruba odpovídá celkovému poklesu počtu dětí, kteří přichází na střední školy. Je jich méně zejména v důsledku demografického vývoje. Řada učňovských oborů se potýká s nedostatkem uchazečů. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství a Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV). Nejvíce žáků devátých tříd přijala loni učiliště do oboru kuchař-číšník, a to zhruba 4200. Hodně uchazečů se přihlásilo rovněž na obory kadeřník a cukrář, jejichž absolventi však zůstávají podle analytika NÚV Jiřího Vojtěcha v současnosti často nezaměstnaní. Naopak jiné obory se již několik let daří naplňovat jen stěží a po jejich absolventech je velká poptávka. Loni se neotevřel například obor slévač, který má připravit učně na výrobu odlitků z rozžhaveného kovu. Málo dětí se hlásí i do oborů hutník, kameník, kamnář, sklenář nebo výrobce obuvi. Chybí čalouníci a řezníci. Podobné je to s kováři, modeláři, vodaři nebo uměleckými pozlacovači.

Na svatého Václava začnou národní oslavy 100 let Československa

Po rekonstrukci bude v pátek odpoledne spuštěn staroměstský orloj a začnou tak měsíční národní oslavy 100 let Československa, které vyvrcholí 27. a 28. října. Vznik státu budou v pátek připomínat také dny otevřených dveří ve státních institucích, začíná několik výstav. Na Pražském hradě se za účasti prezidenta Miloše Zemana uskuteční oslavy 100 let českého sportu. Blížící se výročí vyhlášení republiky vzpomenou lidé v den svatováclavského svátku také v regionech. Ke stému výročí státu se v pátek odehraje také slavnostní představení opery Bedřicha Smetany Libuše v titulní roli s Evou Urbanovou v divadle v Ústí nad Labem. Oslavy vyvrcholí v posledních říjnových dnech. Konat se bude velká vojenská přehlídka, pieta na Vítkově nebo přísaha a složení slibu vojáků, policistů a hasičů. Slavnostně se otevře opravené Národní muzeum. Završením bude 28. října tradiční udělování státních vyznamenání na Pražském hradě.

Kolumbijská univerzita odhalila Havlovu bustu

Při příležitosti 100. výročí vzniku Československa dnes byla na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku odhalena busta někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla. Ceremoniálu se zúčastnili mimo jiné bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, ekonom Jan Švejnar, který byl na Kolumbijské univerzitě v roce 2012 jmenován profesorem, a prezident Kolumbijské univerzity Lee Bollinger.

Odhalení busty v Lowově pamětní knihovně a následná diskuse o Havlově odkazu dnešku byly součástí každoročního sympozia World Leaders Forum, na které Kolumbijská univerzita zve státníky, intelektuály a další vlivné osobnosti z celého světa, aby hovořili o globálních výzvách a perspektivách. Albrightová navíc na Kolumbijské univerzitě získala v roce 1975 doktorát, když obhájila práci o Pražském jaru. Bronzová busta od sochařky Marie Šeborové bude v budově zvané Rotunda umístěna dočasně. Švejnar dnes ČTK řekl, že v budoucnu by měla zdobit průčelí nové univerzitní budovy, která je nyní ve výstavbě.

Výzkum vědců potvrzuje hypotézu o kráteru pod ledem Antarktidy

Výsledky výzkumného týmu Astronomického ústavu Akademie věd ČR potvrzují hypotézu, že se pod ledem Antarktidy nachází patrně největší impaktní kráter na Zemi s průměrem zhruba 550 kilometrů. Impaktní krátery jsou objekty vzniklé nárazem jiného tělesa. S hypotézou přišel americký geofyzik Ralph von Frese v roce 2006. Tým vedený Jaroslavem Klokočníkem publikoval výsledky v časopise Earth, Planets and Space.

Útvar se nachází ve východní části Antarktidy pod oblastí označovanou jako Wilkesova země. Kráter má podle vědců pokračování v jižní Austrálii. Na Zemi je potvrzeno přes 170 impaktních kráterů a zhruba 600 objektů, které by jimi být mohly. Kráter s průměrem nad 500 kilometrů bývá označován jako pánev a mívá anomální oblast v kůře spojenou s podpovrchovou koncentrací hmoty. Takové útvary byly dosud známé na Měsíci, nikoli na Zemi.

Aktuálně: Zemřel spisovatel a propagátor kosmonautiky P. Toufar

Ve věku 70 let po těžké nemoci zemřel propagátor kosmonautiky, spisovatel a novinář Pavel Toufar. Psal především literaturu faktu, napsal i několik prací science-fiction a několik desítek populárně naučných prací. V roce 1997 obdržel literární Cenu Egona Erwina Kische za knihu Smrt číhá mezi hvězdami. Toufar podle serveru v roce 1969 napsal například největší počet článků v různých československých časopisech, v nichž popularizoval americký vesmírný program Apollo a hlavně historický let sondy Apollo 11 k Měsíci.

V 70. letech se stal jako velmi mladý právník a publicista členem Mezinárodního institutu kosmického práva (IISL) při Mezinárodní astronautické federaci. Toufar působil jako aktivní účastník některých experimentů spjatých s kosmickým výzkumem, například zkoumání sociální izolace a senzorické deprivace skupiny výzkumníků. Od roku 2008 se aktivně podílel na podpoře české vědecké účasti v mezinárodním experimentu Mars 500, který měl připravit posádku na dlouhý let k rudé planetě.

Prahou projde procesí s obrázkem staroboleslavské madony

Dnes v předvečer svátku svatého Václava projde Prahou procesí s obrázkem staroboleslavské madony, takzvaným palladiem země české, které je jedním ze symbolů české státnosti. Procesí předznamená páteční Národní svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi. Po mši na Pražském hradě projde průvod městem a zastaví se nejen v několika kostelích, ale také ve Sněmovně nebo na magistrátu.

Palladium země české, kovový reliéf zobrazující Pannu Marii s Kristem, podle legendy darovala sv. Václavu jeho babička sv. Ludmila, která ho prý dala zhotovit na radu sv. Cyrila a Metoděje. Český kníže jej nosil celý život na prsou až do své smrti. Reliéfu je připisována ochranná moc nad českými zeměmi.

Počasí

Jasno, zpočátku až polojasno. Nejvyšší teploty 18 až 22 °C, v Čechách ojediněle až 24 °C, v 1000 m na horách kolem 16 °C.