Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Česko i svět si připomínají srpen 1968, Babiše na pietě vypískali

V demonstraci proti premiéru Andreji Babišovi (ANO) a jeho vládnímu hnutí se proměnil dopolední pietní akt před budovou Českého rozhlasu k připomenutí obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, od které dnes uplynulo 50 let. Babiš za hlasitého pískotu mluvil o tom, že svoboda v Česku není ohrožena. Každý si může říkat, co chce, založit stranu nebo hnutí a cokoliv kritizovat. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) odsoudil útoky na veřejnoprávní média a zdůraznil nutnost jejich ochrany. Mluvil o ohrožení společnosti záplavou informací. Na příkladu srpna 1968 ilustroval klíčovou roli veřejnoprávních médií pro objektivní informování občanů. Pokusy o diskreditaci České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře jsou podle něj nepřijatelné.

Andreje Babiše před Českým rozhlasem vypískalo několik stovek lidí už při příchodu. Poukazovali na jeho údajnou spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Projevy nesouhlasu doprovázely i proslov šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Ten si postěžoval, že si lidé pietu pletou s demonstrací. Některé z transparentů kritizovaly i prezidenta Miloše Zemana, mimo jiné za rozhodnutí výročí nekomentovat. Vyjádření naopak chystá slovenský prezident Andrej Kiska, jeho proslov večer odvysílá i ČT.

Srpnové události roku 1968 připomíná v celé republice řada pietních a vzpomínkových akcí, výstav či koncertů, věnují se jim i zahraniční politici a média. Zmínky o 50. výročí srpna 1968 se dostaly do řady světových listů, například na titulní stránku The New York Times (NYT), který uvádí, že pro miliony Čechů a Slováků byl přechod od naděje k beznaději po srpnové invazi "stejně rychlý, jako byl šokující". Ze zahraničních politiků připomněl výročí například předseda Evropské rady Donald Tusk, podle kterého invaze zlikvidovala pražské jaro, ale touha po svobodě a demokracii přežila a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu. Události srpna 1968 připomněli také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani.

Liberec si dnes připomněl devět obětí srpnové okupace 1968

Minutou ticha a položením květin si dnes dopoledne Liberec připomněl devět obětí srpnové okupace 1968. Lidé u památníku tvořeného tankovým pásem se jmény obětí zapalovali svíčky. Liberec byl před 50 lety po Praze druhým nejcitelněji postiženým městem. Okupanti po sobě zanechali devět mrtvých a 45 zraněných. Události toho dne dokumentuje výstava dobových fotografií na náměstí před libereckou radnicí, atmosféru té doby připomíná i tank. Mezi těmi, kdo dnes na náměstí přišli, byl i Václav Toužimský, autor slavné fotografie tanku, který pobořil podloubí na hlavním náměstí. I dnes měl v ruce fotoaparát. "Bylo to pro mě tak silné, že si to pamatuju minutu po minutě," řekl dnes ČTK náměstek hejtmana Přemysl Sobotka, který před 50 lety jako čerstvě dostudovaný chirurg sloužil v liberecké nemocnici na příjmu. "Hned ráno nám tam začali vozit zraněné ze střelby. Válečnou chirurgii nás nikdo pořádně nenaučil, ani jsme o to neměli zájem, takže musím říct, že to bylo děsivé," vzpomínal dnes lékař.

Ruský komentátor interpretuje pražské jaro jako převrat

Pražské jaro bylo první z "barevných převratů" zosnovaných Spojenými státy, a vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 jen reagoval na lynčování komunistů a další zvěrstva a odehrál se na žádost Alexandra Dubčeka, tvrdí se v článku, který dnes otiskl ruský list Izvestija. "Měl Sovětský svaz jinou možnost? Vždyť rozhodnutí o vstupu vojsk se přijímalo na pozadí masového trestání komunistů v ČSSR: lidi prostě chytali na ulici a lynčovali. Tato zvěrstva dobře zorganizovaného davu bylo nezbytné zastavit. A to také udělala vojska zemí Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968," uvádí politolog Alexandr Vedrussov. List Izvestija článek doprovodil slovy, že názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce. Vedrussov podle dostupných údajů působil jako asistent komunistického poslance, anebo vystupoval ve jménu Stalinova protikorupčního výboru. Nyní se tituluje jako ředitel analytického centra StrategPro.

V ruských médiích zaznívá i liberálnější pohled na 50. výročí vstupu vojsk Sovětského svazu a jeho spojenců do tehdejšího Československa. Například deník Kommersant připravil interaktivní přílohu, připomínající demokratické přeměny za pražského jara a podrobně rekapitulující invazi dobovými snímky, dokumenty a vzpomínkami z obou stran. Liberální média - listy Vedomosti či Gazeta.ru - se také pozastavují nad průzkumy veřejného mínění, podle kterých sovětský zásah dvakrát více Rusů schvaluje než odsuzuje - a to podle komentátorů spíše vypovídá o stavu současného Ruska, než o minulých událostech. "Pokud v 80. letech považovalo sovětskou operaci proti Československu za nezbytnou většina obyvatel Sovětského svazu, tak teď je to jen třetina z těch Rusů, kteří o ní vědí. To je jasný pokrok. Ale i tak je to hodně. Vypovídá to ale o tom, že debata o roku 1968 a Československu je ve skutečnosti o současném Rusku. Pro ty, kdo je vidí jako agresivní impérium, je vstup vojsk triumfem SSSR a pomocí Čechům. Pro ty, jimž je cizí imperiální třeštění a agrese, je to strašné neštěstí pro obě země. A na tom, jaké stanovisko převládne ve společnosti, závisí její budoucnost. Tento spor ještě neskončil," napsala Gazeta.ru.

Holešovští výsadkáři Sověty v roce 1968 do kasáren nevpustili

Když se 21. srpna 1968 objevily brzy ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli dovnitř vpustit. Gardový tankový prapor se do kasáren, ve kterých sloužilo zhruba 700 členů sedmého výsadkového pluku zvláštního určení, nedostal ani v následujících dnech. V celém Československu šlo při srpnových událostech o zcela ojedinělý čin. "Myslím si, že jsme byli jediný útvar v republice, který je nepustil vůbec," řekl dnes ČTK při setkání bývalých členů útvaru v Holešově někdejší výsadkář Josef Bartošek. Sověti podle něj záhy po svém příjezdu otočili hlavně tanků, kterých do Holešova dorazily desítky, směrem na kasárna. "Byla to dosti napjatá chvíle, kdy se brnkalo na nervy. Nakonec jim naši velitelé museli pohrozit tím, že pokud s těmi tanky neodejdou, tak že máme dostatek pancéřových pěstí a munice k tomu, abychom jim ty tanky zničili," uvedl Bartošek.

Za svůj postoj byli výsadkáři poměrně záhy potrestáni. V roce 1969 přišel elitní holešovský útvar o zástavu a byl rozpuštěn. Zbytky útvaru převelelo vedení armády do Prostějova, velitelský sbor rozptýlilo po celém Československu. Na 50 let staré události dnes v Holešově zavzpomínalo asi 200 někdejších členů výsadkového pluku.

Požár lesů na Plzeňsku je pod kontrolou, zasahovalo až 130 hasičů

Víc než deset hektarů lesa hořelo mezi Pňovany na Plzeňsku a Stříbrem na Tachovsku. Nikdo nebyl zraněn. V současnosti je požár, který zasáhl tři oddělené lokality, plně pod kontrolou a dohašuje se. Likvidovalo ho až 130 hasičů. Podle zástupce majitelky způsobil oheň škodu milion korun. Hasiči budou místa prolévat vodou a hlídat celou noc i ve středu. ČTK to řekl mluvčí krajských hasičů Petr Poncar. Příčina dosud největšího letošního požáru lesa v Plzeňském kraji zatím není známá. Kvůli leteckému hašení byla v místě vypnutá elektrická trakce na hlavní trati z Plzně na Cheb a do Německa. Hasiči vyhlásili nejvyšší stupeň pohotovosti. Ohniska hasil policejní vrtulník s vakem na vodu i letadlo hasičské letecké služby.

Zraněný český řidič kamionu byl propuštěn z nemocnice v Janově

Zraněný řidič kamionu pražské dopravní společnosti SPED-IT Martin Kučera byl dnes propuštěn z nemocnice v italském Janově. ČTK to řekl jednatel společnosti Václav Zázvůrek. Kamion spadl v úterý z Morandiho mostu na frekventované dálnici na severu Itálie poté, co se část mostu zřítila. Při neštěstí zemřelo 43 lidí. Řidič má zlomených pět žeber a pohmožděné plíce. "Jeho zdravotní stav se výrazně zlepšil. Už chodí. Jen při kašli ho bolí hrudník," uvedl Zázvůrek. Kamion se zřítil z výšky 45 metrů. Zázvůrek už dříve uvedl, že řidiče zachránil bezpečnostní pás a také to, že šlo o nový kamion. Řidič měl i štěstí, že se mu asi včas odpojil návěs.

Lidé z Horoměřic se zatím stěhovat nemusí, ÚS jim přiznal odklad

Lidé z družstva Svatopluk zatím nemusejí vyklidit své domovy v Horoměřicích u Prahy. Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost rozhodnutí Nejvyššího soudu do doby, než kauzu z podnětu družstva sám přezkoumá. Zdůraznil, že odkladem vykonatelnosti nepředjímá výsledek řízení, jen chce zabránit nevratným následkům. Členové družstva Svatopluk tvoří část poškozených z kauzy zkrachovalé stavební firmy H-System. Domky sami dostavěli, neměli ale souhlas konkurzního soudu. Podle sporného verdiktu Nejvyššího soudu má konkurzní správce H-Systemu Josef Monsport právo zpeněžit nemovitosti spadající do konkurzní podstaty ve prospěch všech věřitelů. Monsport sice avizoval, že nikoho do vyřešení případu vystěhovávat nebude, členové Svatopluku ale chtěli mít jistotu, proto požádali ÚS o odklad vykonatelnosti. Měsíční lhůta, kterou k vyklizení určil Nejvyšší soud, by jinak uplynula ve čtvrtek.

Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu o miliardu korun. Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení.

Sucho je na 92 pct území ČR, letos je dosud nejhorší

Rozloha Česka, kterou postihlo sucho, dosáhla v minulém týdnu svého dosavadního letošního maxima. Vysoké teploty v kombinaci s nedostatkem srážek způsobily, že na 63 procentech území je stav sucha extrémní či výjimečný, celkově je sucho na 92 procentech území, vyplývá ze zprávy vědeckého týmu InterSucho, kterou ČTK poskytl bioklimatolog Miroslav Trnka. Rozloha České republiky je 78.866 kilometrů čtverečních, sucho tedy postihlo přes 72.000 kilometrů. Minulý týden pršelo v pondělí jen v úzkém pásu od Jindřichova Hradce po Trutnov, v ostatních částech republiky byly úhrny zanedbatelné či nulové. Kvůli tomu se rozšířil stav sucha z 83 procent území na 92 procent v celém sledovaném půdním profilu 0 až 100 centimetrů. Nejhůře jsou na tom místa na severu jižní Moravy a Vysočiny, východní a severní Čechy. Sucho má pochopitelně dopad i na zemědělské výnosy. Nižší hlásí prakticky všichni zpravodajové z 64 okresů. Podobný stav je také v německém Braniborsku, v Belgii, Nizozemsku, Dánsku a částech Polska a Běloruska. Mírné zlepšení lze v Česku očekávat nejdříve koncem tohoto týdne při přechodu studené fronty, a to pouze ve vrchní vrstvě půdy do 40 centimetrů.

Rada postižených vyzvala poslance, aby přijali senátní návrh penzí

Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) vyzvala poslance, aby hlasovali pro senátní verzi důchodové novely, která zvyšuje penzi o tisíc korun po 25 letech v důchodu. Podle rady by tato úprava zlepšila situaci lidí, kteří jsou dlouho v invalidním důchodu, nemohli kvůli tomu vydělávat a spořit si a mají nízké penze. Týkat by se to mohlo asi 50.000 osob. Novinářům to dnes řekl předseda NRZP Václav Krása. Vládní návrh počítá s tisícikorunou navíc pro lidi nad 85 let. Podporují ho koaliční ANO a ČSSD, komunisté a také Piráti. "Jsme přesvědčeni o tom, že senátní verze zákona je podstatně spravedlivější. Zohledňuje situaci lidí, kteří jsou na tom ekonomicky nejhůře. Ti, co jsou dlouhodobě v invalidním důchodu, neměli možnosti si vytvořit úspory. Prakticky celý život žijí na hranici bídy," řekl Krása. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení je průměrná invalidní penze o víc než 1300 korun nižší než průměrný starobní důchod.

Praha chce zlevnit od září jízdné v MHD pro studenty a seniory

Pražský magistrát chce zlevnit od 1. září 2018 jízdné v MHD pro studenty a seniory. Nově budou platit 1280 korun ročně. Magistrát na slevě přijde ročně o asi 208,5 milionu Kč. Vyplývá to z materiálu, který nyní projednávají politici a úředníci a který má ČTK k dispozici. Nyní platí studenti 2400 korun za desetiměsíční kupon a senioři 1100 za pětiměsíční. Ztrátu bude krýt magistrát ze svých peněz. Slevu musí příští týden schválit pražští radní. Záměr navazuje na vládní slevy ve výši 75 procent z jízdného pro studenty a důchodce ve veřejné dopravě. Studenti i senioři si budou moci shodně koupit tři druhy kuponů. Prvním je měsíční za 130 korun, čtvrtletní za 360 korun nebo roční za zmíněných 1280 korun. Studentům tak bude platit kupon i o prázdninách. Dosud si mohli pořídit maximálně desetiměsíční.

Národní galerie zahájí tři výstavy k srpnovým událostem 1968

Národní galerie (NG) v Praze si připomíná 50. výročí událostí srpna 1968 trojicí výstav. Ve Veletržním paláci představí cyklus fotografií Josefa Koudelky Invaze 68, malby Jiřího Petrboka Hořící srdce a výstavu Záhada Čapkova koberce. Součástí vernisáží v rámci takzvaného Openingu 68 bude i hudební doprovod nebo projekce filmu Pelíšky. Novináře o tom dnes informoval generální ředitel NG Jiří Fajt. Slavný cyklus fotografií Josefa Koudelky Invaze 68 bude představen do 6. ledna společně s videoinstalací se záběry od režiséra Jana Němce. Koudelkovy snímky pořízené během dramatických srpnových dnů se staly symbolem boje za svobodu a patří ke klasickým dílům poválečné reportážní fotografie. "Na těch fotografiích není důležité, kdo je Rus a kdo je Čech. Důležité je to, že jeden má zbraň a druhý ji nemá," podotkl Koudelka.

Brit okupaci v roce 1968 fotil v Praze z převrácené dodávky

Chris Rooney z Liverpoolu se do Prahy vypravil v srpnu 1968 za kamarádkou. Dostal se tak zcela nečekaně do středu událostí, jaké mu naháněly strach. Přesto nezaváhal a začal fotografovat okupanty i barikády na Václavském náměstí. Při této činnosti ho zachytil fotograf ČTK Libor Hajský. Snímek, na kterém Rooney stojí na převrácené dodávce pod československou vlajkou, se stal jedním z nejznámějších zachycení událostí srpna 1968. K tomu, že právě on je mužem zachyceným na dodávce, se Rooney přihlásil těsně před 50. výročím okupace. ČTK poskytl i své dosud nepublikované fotografie a krátký rozhovor.

"Jednadvacátého srpna mě - stejně jako tisíce Pražanů - probudily děsivé zvuky ruských vojenských tryskáčů letících nízko nad městem vysokou rychlostí. Matka mé kamarádky nechtěla, abych odcházel z bytu, ale já jsem se stejně vydal ven. Chtěl jsem vidět barikády," popsal den okupace Rooney. On sám pořídil čtyři filmy, což znamená 48 fotografií. Jen málokteré z nich mu ale zůstaly. "Měl jsem tehdy velký strach, nikdy předtím jsem nic takového nezažil. Dva nebo tři Rusové se mi snažili vzít fotoaparát, ale nedal jsem jim ho," uvedl Rooney. Matka jeho kamarádky měla obavy, že snímky, které nafotil, by mohly rodině přinést komplikace. Požádala ho proto, ať jí filmy dá. "Řekla, že zná někoho, kdo mi je zdarma vyvolá. Měl jsem ale podezření, že fotky, které jí dám, už nikdy neuvidím. Dal jsem jí proto jen filmy z tábora v Rožňavě a nechal si tři z pražských protestů," uvedl fotograf.

NPÚ: Na fasádě NM zůstaly otisky střel i snahy po zamaskování

Jako důležitou součást Václavského náměstí, významnou stavbu české kulturní historie a také upomínku na těžké chvíle českého národa vnímali památkáři budovu Národního muzea při její několikaleté rekonstrukci. Fasáda proto i poté, co prokoukla do světlé barvy, nese stopy po střelách okupantů z léta 1968, byť nejsou tak patrné jako dříve. Záměrem památkářů bylo uchovat otisky po střelách i snahy o jejich zamaskování v následujících letech. Uvedl to Národní památkový ústav (NPÚ), který se na opravě podílel. Budova Národního muzea od architekta Josefa Schulze byla veřejnosti otevřena v roce 1891 a stala se dominantou Václavského náměstí. Události 20. století na ní zanechaly mnohé stopy. Za Pražského povstání byla 7. května 1945 pobořena leteckou pumou, 21. srpna 1968 sovětští vojáci střelbou těžce poškodili hlavní průčelí a při stavbě metra v roce 1978 se odtrhla a poklesla levá nárožní věž. Národní památkový ústav uvedl, že fasádu budovy poznamenaly i předchozí opravy a metody, jimiž byly provedeny.

Kriticky se k současné podobě fasády vyjádřil historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle něj stopy po kulkách okupačních armád ze srpna 1968 se komunističtí normalizátoři na prahu 70. let pokusili zamaskovat, ale restaurátoři provedli svou práci záměrně mizerně. "Otvory vyplnili plombami, které byly jednak ještě výraznější než původní díry, jednak se postupem času vydrolily," napsal Lukeš v sobotních Lidových novinách. Při nynější rekonstrukci tak podle Lukeše stačilo tato místa nakonzervovat a nechat být jako memento. Byla ale místo toho vyříznuta a nahrazena dokonalou kamennou plombou, uvedl historik. "Na fasádě se to pak projeví jako malé čtverečky nebo pásky, že maskují otvory po kulkách, však vůbec zřejmé není," podotkl Lukeš.

Počasí

Polojasno až oblačno. Nejvyšší teploty 25 až 29 °C, na jihu Moravy až 33 °C, v 1000 m na horách kolem 19 °C, na Šumava kolem 23 °C.