Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Rusnok: Příští rok lze očekávat zpomalení růstu mezd v ČR

Příští rok lze očekávat zpomalení růstu mezd v České republice. V pořadu České televize to řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Ideální by podle něj bylo, kdyby mzdy rostly podobně jako reálné HDP země, tedy rámcově kolem čtyř procent. Průměrná hrubá mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2017 poprvé překonala 30.000 korun, meziročně vzrostla o osm procent na 31.646 korun. Reálně po zahrnutí inflace měsíční výdělek vzrostl o 5,3 procenta. Tuzemská ekonomika ve stejném období zrychlila růst na 5,2 procenta.

Růst mezd v Česku je nyní nejrychlejší od roku 2008, podle analytiků je dán napjatou situací na trhu práce, firmy se přetahují o pracovníky, kterých je nedostatek. Od března například zvýšily o pětinu na 28.000 Kč nástupní mzdu pokladních a prodavaček diskonty Lidl. V Praze a okolí stoupla na více než 29.000 korun. Stejným tempem se zvýšily také platy současných zaměstnanců. Rusnok tento týden uvedl, že česká ekonomika roste poměrně robustně na svoje možnosti, je nad takzvaným potenciálem a do jisté míry se přehřívá. Dnes uvedl, že Česko by ale mělo přehřívání "vcelku v pohodě" zvládnout.

Silný vítr lámal stromy, tisíce domácností byly bez elektřiny

Zejména Moravu a východní Čechy zasáhl silný nárazový vítr, který místy dosahoval síly vichřice. Hasiči už od noci vyjížděli ke stovkám případů, odstraňovali hlavně stromy popadané na silnice, železniční tratě i na sloupy elektrického vedení. Bez elektřiny se dopoledne ocitlo zhruba 10.000 domácností, hlavně v Královéhradeckém kraji, odpoledne bylo bez proudu ještě asi 3500 míst. Vítr zastavil také některé lanovky v horských střediscích. Největší problémy byly na Olomoucku, Přerovsku, v okolí Rychnova nad Kněžnou a Náchoda. Nejčastější příčinou poruch byl silný vítr, těžký sníh či pád stromů a větví do vedení. Na řadu míst byl problém se kvůli popadaným stromům dostat.

Zemřel spisovatel a scenárista Zdeněk Mahler, bylo mu 89 let

V 89 letech zemřel v sobotu v pražské Ústřední vojenské nemocnici spisovatel a scenárista Zdeněk Mahler. Je autorem desítek knih, filmových i televizních scénářů. Zdeněk Mahler se narodil 7. prosince 1928. Po získání doktorátu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracoval krátce v rozhlase a na ministerstvu školství a kultury. V té době byl současně dramaturgem Laterny magiky a podílel se na její prezentaci při Expo 58 v Bruselu. Od roku 1960 měl svobodné povolání.

Napsal řadu knih o významných osobnostech domácí i světové kultury, jakým byli Dvořák, Smetana, Mozart, Masaryk či Havlíček. Jako autor či spolupracovník je podepsán pod mnoha filmovými či televizními scénáři, mezi jinými Svatba jako řemen, Nebeští jezdci, Božská Ema, Den sedmý, osmá noc, Amadeus nebo Lidice. Za trvalý přínos pro českou kulturu obdržel roku 2003 od ministra kultury medaili Artis Bohemiae Amicis a v roce 2011 cenu Unie českých spisovatelů.

Osobnost Zdeňka Mahlera nechávala jen málokoho lhostejným. Do povědomí široké veřejnosti dostal v roce 1994 jako průvodce třídílného pořadu Katedrála o třech dějstvích. Seriál a kniha, ve kterých Mahler podal svůj pohled na historii chrámu sv. Víta na Pražském hradě, se objevily právě v době, kdy soudy poprvé rozhodovaly o vrácení katedrály církvi. Není proto divu, že vyvolaly vlnu zájmu, ale i nesouhlasu. Mahler se od té doby už nezbavil nálepky člověka, zaměřeného proti katolické církvi. Od začátku 90. let se stále více zaměřoval na historická témata. Věnoval se životním osudům Alfonse Muchy, Karla Havlíčka Borovského, Antonína Dvořáka či Tomáše Garrigua Masaryka. Televizní pořad obvykle následovala kniha na podobné téma, někdy tomu bylo i naopak. Od části historiků se ale Mahlerovi dostávalo výtek, že je příliš emocionální, on však svůj rozmáchlý rétorický styl zdůvodňoval tím, že televiznímu divákovi jde nejen o suchá fakta, ale i o zábavu.

Vláda posoudí nová pravidla zpracování osobních údajů

Porušení ochrany soukromí zřejmě budou projednávána jako přestupky. Malým obcím a jejich organizacím se maximální pokuta za tato provinění sníží na 15.000 korun, v případě ostatních orgánů veřejné moci však zůstane na deseti milionech korun. Změny má přinést nový zákon o zpracování osobních údajů, jehož návrh ve středu projedná vláda. Norma vychází z nových unijních pravidel ochrany soukromí (GDPR).

Ministerstvo v návrhu navzdory námitkám trvá také na tom, aby souhlas se zpracováním svých osobních údajů mohly dávat bez schválení rodiči už třináctileté děti. Odbory i zaměstnavatelské svazy naopak trvaly na zachování 16 let věku. Ministerstvo ale označilo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci nebo využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné.

Jourová vyzve USA ke jmenování ombudsmana kvůli ochraně dat

Evropská komise chce, aby Spojené státy do konce května obsadily pozici ombudsmana, v jehož pracovní náplni je přijímat a řešit případné stížnosti evropských občanů na způsob, jakým USA nakládají s jejich osobními daty. S požadavkem seznámí v pondělí ve Washingtonu své americké partnery komisařka pro spravedlnost Věra Jourová. "Chci mít partnera k jednání," zdůraznila před cestou do USA v rozhovoru s novináři komisařka, která má ochranu osobních dat na starosti. Připomněla, že na obsazení funkce se čeká už přes rok.

Ke zřízení a především k obsazení funkce tohoto ombudsmana se Spojené státy zavázaly v roce 2016, v dohodě označované jako Štít EU-USA na ochranu soukromí. Smlouva nahradila starší dohodu, kterou v roce 2015 zrušil unijní soud, neboť podle jeho názoru umožňovala americkým tajným službám nadměrný přístup k datům lidí, umístěným na komerčních serverech v USA. "Já si potřebuji ověřit, že záruky, které z americké strany máme, fungují," podotkla komisařka před americkou cestou. "Vidíme určité tendence ke stagnaci či podceňování ochrany soukromí," poznamenala komisařka.

Izraelská TV: ČR začíná zvažovat přesun velvyslanectví z Tel Avivu

Česká republika začala zjišťovat možnosti pro přesun svého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Oznámila to v sobotu izraelská televize Channel 10, podle níž na ČR tlačí Izrael. Letos v květnu chtějí své velvyslanectví v Jeruzalémě otevřít USA, jejichž prezident Donald Trump v prosinci uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. V ČR byl podle izraelské televize pro přesun velvyslanectví zatím prezident Miloš Zeman, ale nikoli premiér Andrej Babiš. Podle izraelských sdělovacích prostředků minulý týden izraelský velvyslanec v Praze Daniel Meron v tajném vzkazu izraelskému ministerstvu zahraničí napsal, že ČR zahájila vnitřní vyhodnocování možností a rizik spojených s přesunem ambasády.

Irena Valentová z tiskového oddělení českého ministerstva zahraničních věcí (MZV) ČTK řekla, že MZV není adresátem zmíněné korespondence, a proto se nemůže vyjadřovat k jejímu obsahu, protože ji nemá k dispozici. Ohledně otázky stěhování ambasády do Jeruzaléma připomněla vyjádření ministra zahraničí Martina Stropnického z konce února, kdy uvedl, že nějakou formu diplomatického zastoupení v Jeruzalémě v rozumné budoucnosti Česká republika zvažuje. "ČR přistupuje k otázce Jeruzaléma otevřeně a nebude ho tabuizovat. Zároveň nechceme rozmělňovat pozici EU ani blokovat dialog s Palestinou," poznamenala Valentová. "Vše bude také záležet na vývoji mírového procesu a na situaci u dalších zemí, které mohou časem přistoupit k otevírání velvyslanectví v Jeruzalémě," dodala.

Pilný: Dát peníze na důchody z privatizačních účtů nic nevyřeší

Financovat plánované zvýšení důchodů od příštího roku z peněz na privatizačních účtech nic nevyřeší, je třeba reforma celého důchodového systému. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekl bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi nedávno schválila novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku ČR, která mimo jiné usnadňuje převod peněz mezi tzv. Fondem privatizace a státním rozpočtem. Od ledna 2019 by měly stoupnout důchody seniorům nad 85 let o 1000 korun měsíčně. Státní pokladnu by mělo zvýšení důchodů stát zhruba 14,5 miliardy korun. Ve fondu bylo ke konci loňského roku 21,96 miliardy korun. Novelu, kterou ještě musí schválit Parlament a podepsat prezident, kritizuje opozice.

Návštěvnost lázeňských měst Karlovarského kraje loni rostla

Návštěvnost lázeňských měst v Karlovarském kraji roste. Podle statistických údajů infocenter Karlových Varů a Mariánských Lázní jsou nejčastějšími hosty Němci, po propadu v minulých letech se vracejí Rusové. Mírně přibylo i českých návštěvníků. Do hotelů a lázeňských domů v Karlových Varech přijelo loni 370.438 hostů, což je 13 procent více než v roce 2016. Podobný vývoj zaznamenaly i Mariánské Lázně. Přibývá i hostů z Číny nebo Tchaj-wanu, čínské provincie. Na rozdíl od ruských hostů, kteří v lázních zůstávají delší dobu, Číňané omezují pobyt většinou na jeden až dva dny. Rostoucím trhem pro lázeňská města z Karlovarského kraje se stává Izrael. Hostů z této země loni v Karlových Varech přibylo o 11 procent, v Mariánských Lázních o 19 procent.

Velké skiareály si končící sezonu chválí, v podhůří chyběl sníh

Končící zimní sezona na horách byla podle provozovatelů většiny velkých středisek vydařená. Některé areály v Krkonoších či na Šumavě hodnotí zimu i přes mimořádně teplý leden jako nadprůměrnou. Výkyvy počasí poznamenaly lyžování v Beskydech, Krušných či Jizerských horách. V níže položených místech zůstaly často sjezdovky zavřené, chyběl tam přírodní sníh a na zasněžování málo mrzlo. Lyžaři mohou na hory vyrazit i po astronomickém začátku jara, hlavní střediska budou v provozu minimálně do Velikonoc, některé do půlky dubna. Horská služba měla v končící zimní sezoně v meziročním porovnání jen mírně víc zásahů než o rok dřív.

Sport

Barbora Strýcová vyhrála s Tchajwankou Sie Šu-wej čtyřhru na tenisovém turnaji v Indian Wells a získala nejcennější deblový titul v kariéře. Ve finále porazily nejvýše nasazenou ruskou dvojici Jekatěrina Makarovová, Jelena Vesninová dvakrát 6:4. Strýcová a bývalá světová jednička Sie Šu-wej vytvořily pár na poslední chvíli, původně měly na kalifornském turnaji hrát každá s někým jiným. Nakonec došly až k titulu, který se jednatřicetileté české tenistce povedlo získat poprvé od září 2016.

Rychlobruslařka Karolína Erbanová dojela čtvrtá v závěrečném závodu Světového poháru na 500 metrů a celkově skončila druhá. Z celkového triumfu se v Minsku radovala druhá Rakušanka Vanessa Herzogová, s kterou česká reprezentantka bojovala v závěrečné rozjížďce a prohrála o 18 setin sekundy. O tři setiny zvítězila Ruska Angelina Golikovová. Celkové druhé místo je pro Erbanovou, svěřenkyni nizozemského trenéra Dennise van der Guna nejlepším výsledkem v SP v kariéře. Jejím dosavadním maximem byla čtvrtá pozice na trati 1000 metrů v sezoně 2014/15. Loni skončila Erbanová na pětistovce i na kilometru pátá. Nikola Zdráhalová obsadila ve finále SP v Minsku sedmé místo v závodu na 1500 metrů. Lepší v této disciplíně ještě nikdy nebyla.

Biatlonistka Veronika Vítková se ve stíhacím závodě Světového poháru v Oslu navzdory dvěma střeleckým chybám posunula z jedenáctého místa na deváté. Vyhrála Běloruska Darja Domračevová, která v posledním kole předstihla vítězku sprintu a vedoucí ženu SP Anastasii Kuzminovou. Další česká reprezentantka Eva Puskarčíková musela na tři trestná kola, a když se k tomu přidal podprůměrný běh, klesla z 18. příčky na 34. místo.

Hokejisté Komety Brno porazili ve třetím čtvrtfinále play off extraligy Vítkovice 4:0 a v sérii na čtyři vítězství už vedou 3:0. O jasné výhře obhájců titulu rozhodla hned úvodní třetina, ve které získali Brňané tříbrankový náskok. Brno doma desetkrát za sebou neprohrálo v základní hrací době. Osmkrát vyhrálo a dvakrát prohrálo v nastavení.

Pardubice snížily v sérii s Třincem na 1:2, když na vlastním ledě zdolaly Oceláře 3:2. Pardubice udělaly před 10.077 diváky největší krok k úspěchu rovněž v první třetině.

Jakub Kornfeil zahájil sezonu mistrovství světa silničních motocyklů devátým místem ve Velké ceně Kataru. Závod nejslabší třídy Moto3 vyhrál španělský závodník Jorge Martín. Kornfeil odstartoval do úvodní Grand Prix šampionátu z jedenáctého místa a začátek se mu vydařil. Čtyřiadvacetiletý český jezdec se propracoval až na třetí pozici a držel se i nadále v popředí. V průběhu závodu se z početné vedoucí skupiny odpoutali Martín a jeho krajan Arón Canet, kteří jeli vstříc duelu o vítězství.

Počasí

Zataženo až oblačno. Nejvyšší teploty -5 až -1 °C, v 1000 m na horách kolem -9 °C. Čerstvý severovýchodní vítr.

Velmi mrazivé ráno zaznamenali meteorologové krátce před příchodem astronomického jara v celé zemi. Teplotní rekordy padly na 35 ze 146 stanic, které měří alespoň 30 let. Nejnižší teplotu zaznamenali na Labské boudě v Krkonoších, kde teploměr ukázal minus 15,9 stupně Celsia. Rekordy padaly ale také ve velkých městech a níže položených místech. Naopak před týdnem v republice zavládlo mimořádně teplé počasí, řada míst hlásila překonání teplotních rekordů. Nejvyšší hodnotu, 19,5 stupně Celsia, naměřili meteorologové minulou neděli v Praze - Karlově. S víkendem se ale do země dostal arktický vzduch, začalo sněžit a mrzne i přes den. Silný vítr navíc snižuje takzvanou pocitovou teplotu hluboko pod bod mrazu. Oteplovat se bude jen velmi pomalu a příjemné jarní počasí zavládne zřejmě až v druhé polovině dubna.