Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Okamura přečkal pokus o odvolání z funkce místopředsedy Sněmovny

Předseda SPD Tomio Okamura přečkal pokus o odvolání z funkce místopředsedy Sněmovny. Poslanci o něm hlasovat nebudou. Dolní komora program mimořádné schůze svolané k tomuto bodu kvůli Okamurovým výrokům o koncentračním táboru v Letech u Písku ve dvojím hlasování neschválila. Schůze se tak neuskutečnila. Hlasování předcházela zhruba hodinová diskuse. Podle Okamurových odpůrců předseda SPD zlehčil utrpení lidí při romském holokaustu a neměl by reprezentovat Česko ve vysoké ústavní funkci. Naopak místopředseda SPD Radim Fiala odmítl, že by jeho hnutí bylo popíračem holokaustu.

Šéf SPD v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Ohradil se proti vyjádřením, že zpochybňuje holokaust.

Pozvánku na Zemanovu inauguraci nakonec dostali všichni hejtmani a rektoři

Pozvánku na čtvrteční inauguraci prezidenta Miloše Zemana dostali nakonec všichni hejtmani a rektoři. Novinářům to řekl předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Dodatečně pozval rektory a hejtmany, kteří nedostali pozvánku od kanceláře prezidenta. Na seznamu hostů chyběly osobnosti, které měly se Zemanem spory, nebo při volbách podpořily jiného kandidáta. Chybějící pozvánky označil Vondráček za administrativní pochybení. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK na dotaz, zda je Zeman s postupem Vondráčka srozuměn, odpověděl, že zástupci Hradu se nyní "plně soustředí" na čtvrteční složení prezidentského slibu a "personálními otázkami se proto nerozptylují".

Vondráček jmenovitě potvrdil, že telefonicky kontaktoval rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, o němž je známo, že měl se Zemanem osobní spory. Pozvánku podle zjištění ČTK nedostalo kromě Beka ani pět hejtmanů, kteří v prezidentských volbách podpořili Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše. Na Hrad nebyl pozván ani brněnský primátor Petr Vokřál (ANO), který se rovněž hlásil k podpoře Drahoše. Do ostatních krajů přišli pozvánky pro primátory i hejtmany. Zatímco většina hejtmanů na Hradě bude, primátoři se omlouvali kvůli pracovním povinnostem nebo dovoleným. Vondráčka, který čelil kritice za nepozvání některých osobností, se zastal předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). "Je tady dlouholetou zvyklostí, že hosty zve kancelář prezidenta republiky," řekl Štěch. Vondráček podle něj postupoval podle této zvyklosti. Skutečnost, že nebyli pozváni všichni rektoři a hejtmani, považuje Štěch za chybu. Podle něj by měly pozvánku dostat všechny významné osobnosti.

EK: Ekonomika ČR roste, problém mohou znamenat výdaje na penze

České hospodářství roste a země má dobrou pozici k řešení svých zbývajících strukturálních problémů, uvádí ve zveřejněné analýze stavu české ekonomiky Evropská komise. Dlouhodobě je ale podle ní výzvou fiskální udržitelnost při rostoucích výdajích na penze a zdravotní péči, které souvisí se stárnutím populace. Analýza ovšem upozorňuje také na rostoucí složitost daňového systému a jeho časté změny. Zmíněna je také vysoká míra administrativní a regulační zátěže, nižší objem investic a vzrůstající nedostatek pracovní síly. Zprávu o situaci českého hospodářství komise publikovala společně s podobnými materiály o 27 členských zemích s výjimkou Řecka, které je stále v záchranném programu. Evropská komise v textu o ČR také upozornila na rychle rostoucí ceny bydlení, zvlášť v Praze. Ty podle dokumentu od roku 2013 rostou rychleji než nominální příjmy, jde o jeden z nejrychleji rostoucích trhů v EU. K růstu cen přispívá omezená nabídka způsobená vysokou mírou regulační zátěže.

Materiál uvádí, že v ČR je z EU obecně jeden z nejmenších počtů lidí ohrožených chudobou. Přesto některé lokality v zemi čelí rostoucímu počtu sociálně vyloučených osob především kvůli zadluženosti a nemožnosti sehnat bydlení. Zpráva také upozorňuje na přetrvávající nízkou atraktivitu učitelského povolání přes růst platů.

Petici za lepší podmínky zaměstnanců pošty podepsalo 14.000 lidí

Zlepšení pracovních a mzdových podmínek zaměstnanců České pošty požaduje petice, kterou podepsalo zhruba 14.000 lidí. Organizátoři z řad poštovních odborářů ji předali předsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD). Horní komora bude záležitost řešit mimo jiné na některé ze svých schůzí. Petice požaduje především "spravedlivou úhradu nákladů základních poštovních služeb", které poštu podle odborářů stojí dvě miliardy korun ročně, ale stát ze zákona hradí maximálně jejich čtvrtinu. Česká pošta tyto služby musí platit z velké části sama a řeší to úsporami. "Nejvíce nedostatek peněz pociťují zaměstnanci, kteří pracují za nízké mzdy a často ve špatných pracovních podmínkách," uvedla předsedkyně poštovních odborářů Jindřiška Budweiserová.

Mzdy většiny zaměstnanců České pošty jsou podle ní pod úrovní průměrné mzdy v národním hospodářství, přestože za poslední tři roky mzdy rostly o zhruba 13 procent. "Průměrná mzda v národním hospodářství v roce 2017 byla zhruba 28.500 Kč, zatímco u České pošty jen necelých 24 000 Kč. Nutno říci, že průměrné mzdy dosáhne jen málo zaměstnanců, a jejich převážná část pracuje za méně než 20.000 korun," uvedla odborářka.

Babiš chápe, že pro dopravce je zpětné vyplácení mezd likvidační

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chápe, že pro tuzemské dopravce by bylo případné zpětné doplacení mzdy řidičům na německou úroveň likvidační. Směrnice o vysílání pracovníků by se podle něho na dopravu proto neměla vztahovat. Podle návrhu obecných pravidel směrnice o vysílání pracovníků by řidiči kamionů měli v každé zemi splňovat obvyklé podmínky pro zaměstnávání, tedy alespoň minimální mzdu, další náhrady i smluvní podmínky. Jeden z českých řidičů už si v Německu vymohl doplacení mzdy na tamní úroveň. Podle Česmad se nyní o tuto možnost zajímají stovky řidičů, což prý může způsobit hromadný krach nejen dopravních firem. Babiš uvedl, že se minulý týden podařilo nalézt předběžnou shodu v EU na revizi směrnice, v níž se povedlo prosadit, aby doprava měla kvůli svojí specifické povaze a vysoké mobilitě řidičů vlastní pravidla.

Sněmovna v úvodním kole podpořila návrh zúžit EET pouze na plátce DPH

Sněmovna v úvodním kole projednávání i přes nesouhlas vlády podpořila návrh 66 poslanců z různých politických stran, aby se elektronická evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty. Podle návrhu by evidenci tržeb měly podléhat pouze takové osoby, jejichž obrat za předcházejících 12 měsíců přesáhl jeden milion korun, případně se k dani registrovaly dobrovolně. Vláda s návrhem již dříve vyslovila nesouhlas a nyní ho odmítla před poslanci i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vzneslo hnutí ANO. Podpořilo ji 77 poslanců. Podle vlády je navržené zúžení okruhu povinných subjektů příliš zužující s ohledem na efektivitu zákona.

Předkládající poslanci argumentují tím, že podoba zákona o EET není ani po nedávném zásahu Ústavního soudu přijatelná, když nepřiměřeným způsobem zasahuje zejména ty nejmenší podnikatele. Ústavní soud loni v prosinci například zrušil plánovaný start třetí a čtvrté etapy EET s odkazem na to, že je nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. Ministryně Schillerová řekla poslancům, že ministerstvo již připravilo novelu, která reaguje na rozhodnutí soudu.

MZV v pátek zpřístupní pietní místo připomínají smrt Masaryka

Ministerstvo zahraničí v pátek zpřístupní veřejnosti pietní místo připomínající smrt Jana Masaryka. Černínský palác to oznámil na webu. Syn prvního československého prezidenta a ministr zahraničí Masaryk zemřel před 70. lety. Okolnosti jeho úmrtí byly několikrát vyšetřovány. Původně bylo označeno za sebevraždu, dnes se však předpokládá, že Masaryk byl zavražděn. "V souvislosti se 70. výročím tragické smrti Jana Masaryka v noci z 9. na 10. března 1948 bude pro veřejnost zpřístupněno pietní místo v přízemním traktu Černínského paláce," oznámilo ministerstvo. Na smrt Masaryka upozorňuje kovová deska zapuštěná do dlažby v místě, kde bylo po pádu z okna nalezeno jeho tělo.

V Brně si připomněli 75 let od transportu 1000 Romů do Osvětimi

Muzeum romské kultury si pietním aktem připomnělo 75 let od prvního hromadného transportu více než 1000 Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Většina z nich už se nikdy nevrátila, řekla přítomným ředitelka muzea Jana Horváthová. Piety se zúčastnil i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Transport se za Protektorátu Čechy a Morava uskutečnil 7. března 1943 z Brna. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) uvedl, že se společnost umí snadno vypořádat se vzpomínkou na židovský holokaust. "Proč máme jako společnost tak velký problém se stejnou mírou důstojnosti pro romský holocaust, je dáno tím, že v naší společnosti je velmi mnoho protiromské nálady. Já věřím, že se to změní. My jako vláda máme povinnost o to usilovat," dodal Pelikán. Za pozůstalé promluvil Jan Hauer, kterému zemřeli členové rodiny v táboře v Letech na Písecku nebo v koncentračním táboře.

Na jihu Chile zemřel o víkendu český turista, spadl do rokle

V Chile o víkendu zemřel český turista, který spadl do rokliny v národním parku na jihu země. Informoval o tom v úterý místní deník El Pingüino. Podle listu šlo o třiapadesátiletého muže. "Viděl jsem ho, jak spadl do rokliny a padl hlavou ke skále. Byla tam i jeho manželka, snažili jsme se mu dát masáž srdce, ale nepomohlo to," řekl místnímu deníku turistický průvodce Hans Hechenleitner, který byl na místě nehody. Podle něj muž v silném větru stál na okraji kopce. Neštěstí se stalo v národním parku Torres del Paine na jihu Chile.

Poslední žijící český pilot RAF Boček pokřtil svou knihu

Emil Boček, poslední žijící český letec sloužící v Britském královském letectvu za druhé světové války, pokřtil knihu s názvem Strach jsem si nepřipouštěl, která vypráví jeho životní příběh. Vyšla k jeho únorovým 95. narozeninám. Boček v kapitulní síni brněnské Vojenské nemocnice prohlásil, že knihu dnes dočetl a je to věrně zapsané vyprávění. S chutí vzpomínal, jak se třikrát narodil, a vtipkoval, jak se jednou vrátil z Bruselu na domovské letiště, kde už ho považovali za mrtvého.

Boček sloužil nejprve jako mechanik u 312. stíhací perutě a v závěru války od října 1944 se stal pilotem-stíhačem u 310. stíhací perutě. Z domova odešel tajně v 16 letech v roce 1939. Dostal se do Bejrútu a zúčastnil se bojů ve Francii v létě 1940. V září téhož roku ve Velké Británii absolvoval pilotní výcvik a byl přijat k Royal Air Force. Další výcvik prodělal v Kanadě a do konce války měl na kontě 26 operačních letů. Z letectva odešel v roce 1946. Po válce si otevřel opravnu motocyklů a opravoval je i po únorovém převratu. Od roku 1958 dělal soustružníka ve Výzkumném ústavu Československé akademie věd. O jeho životě vznikl v roce 2012 film Nezlomní, v roce 2010 dostal od prezidenta Václava Klause Řád Bílého lva.

Remek s devíti kosmonauty otevřeli výstavu v muzeu v Brně

Vladimír Remek spolu s dalšími devíti kolegy kosmonauty otevřeli výstavu v Technickém muzeu v Brně s názvem Vladimír Remek - cesta ke hvězdám. Muzeum ji připravilo ke 40. výročí prvního letu československého kosmonauta do vesmíru, který se uskutečnil 2. března 1978. Šlo o prvního kosmonauta, který nebyl ze Sovětského svazu nebo z USA. Do Brna dorazil i Remkův kolega z výcviku Oldřich Pelčák, Jurij Romaněnko, který se s Remkem setkal na kosmické stanici Saljut 6, kde fungoval mezinárodní výzkumný program Interkosmos. Přiletěl také jeho syn Roman Romaněnko. Dalšími hosty byli polský kosmonaut Miroslaw Hermaszewski, Sigmund Jähn z tehdejší NDR či Maďar Bertalan Farkas a další, většinou první kosmonauti ve své zemi.

Remek letěl na stanici Saljut 6 v posádce s Alexejem Gubarevem na palubě lodi Sojuz 28, ve vesmíru strávil téměř osm dní. Remek v posledních pěti letech působil jako český velvyslanec v Rusku, letos na konci ledna jeho diplomatická mise skončila.

Loutkáři z Plzně jedou do Emirátů hrát, zpívat i vařit

Plzeňské Divadlo Alfa se během tří dubnových týdnů představí na festivalu Dny kulturního dědictví v Šardžá ve Spojených arabských emirátech. Velký kulturní festival navštíví každý rok zhruba 300.000 lidí. Více než 30 arabských zemí na něm prezentuje své kulturní tradice i současné umění. Každý rok je součástí přehlídky také jedna až dvě evropské země, letos padla volba na Českou republiku.

Alfa bude jedním z hlavních souborů české delegace, která čítá přes 60 členů, z Plzně jede asi 16 lidí. Na dva týdny bude Alfa v Emirátech hrát své už kultovní představení Tři mušketýři, které má v repertoáru od roku 2006. Na poslední týden si Alfa připravila speciální premiérovou koláž českého lidového loutkářství nazvanou Alfa letem světem. Vedle hraní divadelníci z Alfy obstarají také další program. "Předvedou ukázky řezby loutky, uspořádají výstavu. Dva naši lidé hrají na tahací harmoniku a na dudy, takže tam také ukážeme český folklor," řekl Hora. Další z divadelníků je zdatný kuchař, takže v Emirátech bude tři týdny připravovat ukázky tradiční české gastronomie.

Zemřel herec a vyhledávaný dabér Vlastimil Bedrna, bylo mu 89 let

Ve věku 89 let zemřel v úterý herec Vlastimil Bedrna. Spoluzakládal pražské divadlo Rokoko, kde zažil jeho nejslavnější éru. Byl rovněž zkušeným a vyhledávaným dabingovým hercem. V oblíbeném kresleném seriálu Simpsonovi například propůjčil hlas Homerovi Simpsonovi. Za celoživotní mistrovské působení v dabingu získal v roce 2005 Cenu Františka Filipovského. Bedrna před 15 lety prodělal mrtvici a na jeviště se už nevrátil.

Počasí

Oblačno až zataženo. Zpočátku v Čechách místy sněžení, postupně slabý déšť nebo mrholení. Nejvyšší teploty 4 až 8 °C, v 1000 m na horách kolem 2 °C.