Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Zemanova inaugurace bude 8. března, zazní i čestné salvy

Svůj druhý prezidentský slib Miloš Zeman podepíše 8. března na Pražském hradě u stolu, který používal Tomáš Garrigue Masaryk. Na zhruba hodinový ceremoniál ve Vladislavském sále bylo pozváno na 700 hostů včetně poslanců, senátorů, diplomatů a dalších osobností veřejného života. Inaugurace začne ve 14:00, Zeman se po ní se svou ženou odejde poklonit ostatkům sv. Václava do svatovítské katedrály. Slavnostní akt budou moct lidé sledovat na velkoplošné obrazovce na Hradčanském náměstí, zvuk bude přenášen i na třetí nádvoří. ČTK to řekl ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš.

ČSSD bude chtít po ANO záruku, že ji ve vládě nepřehlasuje

Sociální demokraté budou pro svou případnou účast ve vládě po ANO požadovat písemnou záruku, že je větší koaliční partner nebude v kabinetu přehlasovávat. Jednání o vládní spolupráci by chtěli uzavřít do konce března. Po jednání vedení ANO s ČSSD to novinářům řekl místopředseda sociální demokracie Jiří Zimola. Mezi cíle ČSSD patří například boj proti lichvě a exekucím či rozvoj chudých lokalit v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Jak uvedl šéf ČSSD Jan Hamáček, shoda s ANO nepanuje třeba na sektorových daních či zvyšování spoluúčasti pacientů. Příští týden budou o jednotlivých bodech jednat expertní skupiny. Zimola zopakoval, že si dovede představit i pokračování bývalé koalice ANO, ČSSD a lidovců.

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na zdanění peněžitých náhrad církvím

Stát možná bude zdaňovat peněžité náhrady, které posílá každoročně církvím za majetek nevydaný v restitucích. Sněmovna předlohu KSČM v prvním kole navzdory odporu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podpořila. Kritici tvrdí, že by se danila náhrada za ukradený majetek a že návrh je protiústavní. Předlohu nyní projedná rozpočtový a ústavně-právní výbor. Komunisté uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo podle nich asi o 11 miliard korun. Podle vedení katolické církve není rozhodnutí Sněmovny dobrou zprávou o stavu právního státu v ČR.

"Náhrada není příjem. Zdaňovat náhradu daní z příjmu je naprosto protismyslné a mimo zákon," prohlásil předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Připomněl, že stát na základě restitučního zákona podepsal s církvemi smlouvy, které jsou nedotknutelné. Za ohavnost označil Kalousek to, že vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi předlohu KSČM podpořila, ač si je vědoma možného sporu u Ústavního soudu. Poslanec ODS Marek Benda soudí, že postoj jednobarevné vlády ANO k novele je zpolitizovaný a absurdní. "Je to jenom snaha naklonit si komunisty," řekl. Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka byl zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi kompromisem a nápravou křivdy.

Babiš svolá kvůli Murínovi jednání Bezpečnostní rady státu

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) svolá kvůli nespokojenosti s šéfem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalem Murínem Bezpečnostní radu státu a 15. března navštíví bezpečnostní výbor Sněmovny. Plánuje i schůzku s Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. V Murína nemá důvěru, pochybuje o jeho morální a profesionální integritě, řekl Babiš novinářům. Babiš svou nedůvěru v ředitele inspekce zdůvodnil dokumenty z olomouckého vrchního státního zastupitelství, které nemůže zveřejnit. Tvrdí, že z nich vyplývají Murínova pochybení, která měla být potrestána kázeňsky. Babiš odmítl jakoukoli spojitost záměru odvolat Murína s kauzou Čapí hnízdo, ve které je stíhán kvůli podezření z dotačního podvodu.

Již v úterý GIBS informovala o tom, že Babiš v únoru dvakrát vyzval Murína, aby se funkce vzdal. Ředitele GIBS lze odvolat, pokud je obviněn z trestného činu nebo po uplynutí pětiletého funkčního období. GIBS funguje od roku 2012 a Murín je druhým ředitelem této instituce. Murín rezignovat nehodlá a nadále zůstává ve své funkci, sdělil ČTK mluvčí GIBS Ivo Mitáček.

Lidovci, TOP 09 a STAN podpoří růst penzí, ne pokles zásluhovosti

Opoziční strany souhlasí s výraznějším zvyšováním důchodů, které slibuje jednobarevná vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi. Důchodovou novelu kabinetu ale všechny ve Sněmovně nepodpoří. Lidovci, STAN a TOP 09 jsou proti plánovanému poklesu zásluhovosti penzí. ODS je připravena o nastavení zásluhovosti debatovat a ČSSD chce na podobě normy hledat kompromis. Komunisté požadovali, aby se všem důchodcům přidávalo stejně, proto navrhované změny vítají. Zástupci většiny stran vyzvali vládu k přípravě důchodové reformy. Chtějí se na ní podílet. Podle nich jsou reformní změny jediná cesta k dlouhodobé udržitelnosti a fungování systému penzí.

Novela má změnit složení důchodů, což oslabí zásluhovost. Víc než dosud by se tak přidávalo lidem s malými penzemi, ostatním by se růst důchodů zpomalil. Na nízkou zásluhovost penzí v Česku poukazoval v minulosti i Ústavní soud. Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové novela boří základní princip zásluhovosti. Oslabování zásluh a nivelizace penzí jsou pro stranu nepřijatelné, návrh proto ve Sněmovně nepodpoří. ČSSD novelu podpoří. Předseda strany Jan Hamáček sice podotkl, že Česko má "jeden z nejrovnostářštějších systémů na světě" a do práv lidí na vyšší důchod by se nemělo zasahovat, současně ale řekl, že při jeho setkáních s voliči senioři s nízkými důchody žádali navyšování o stejnou částku.

Většina účastnických fondů loni nepřekonala inflaci

Celkem 16 z 27 účastnických fondů nedokázalo v roce 2017 svou výkonností překonat inflaci, která činila v průměru 2,5 procenta. Na 14 fondů skončilo dokonce v záporných hodnotách. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla Asociace penzijních společností. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, mělo koncem roku 763.332 lidí, o 42 procent více než o rok dříve. Z pohledu zhodnocení si nejlépe vedly dynamické fondy, které investují převážně do akcií. Ty připisovaly zhodnocení nejčastěji mezi pěti až devíti procenty, výjimkou nebyla ani dvouciferná čísla. Vyvážené fondy, kde už je akciový podíl nižší a dluhopisový vyšší, vykazovaly nižší zhodnocení, stále ale většinou nad inflací, v některých případech dokonce okolo čtyř procent. Povinné konzervativní fondy loni kvůli poklesu cen dluhopisů vesměs připsaly záporné zhodnocení, přesto udržely dlouhodobé celkové kladné zhodnocení.

Premiéři řešili prodej ČEZ v Bulharsku, Babiš dokumenty neposlal

Premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO) v úterý kvůli odchodu energetické skupiny ČEZ z Bulharska volal předseda vlády Bojko Borisov. Babiš to řekl novinářům. Odmítl ale, že by svému protějšku poslal k věci nějaké dokumenty. Borisov podle agentury Reuters řekl, že dostal od Babiše důvěrné dokumenty ukazující, že v transakci se angažují rusko-gruzínské společnosti se sídlem v daňových rájích, jakož i ruské a bulharské banky. Skupina ČEZ v pátek podepsala smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv, včetně distributora elektřiny pro více než tři miliony lidí, se společností Inercom, malým výrobcem solární energie. Transakce vyvolala napříč bulharským politickým spektrem obavy, že strategická energetická aktiva v členské zemi EU přecházejí do rukou vlastníků, o nichž se mnoho neví.

Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. "Prodej se nám od počátku moc nelíbil, prostřednictvím ministerstva financí jsme byli ale několikrát ubezpečeni, že ta firma je transparentní, že peníze jsou transparentní a na základě toho dozorčí rada ČEZ prodej odhlasovala," podotkl Babiš. Uvedl, že takové ubezpečení několikrát přišlo ze strany představenstva ČEZ.

Eurostat: Praha byla v roce 2016 sedmým nejbohatším regionem v EU

Praha byla v roce 2016 sedmým nejbohatším regionem v Evropské unii, hned za Bratislavským krajem. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat. Nejbohatší byl podle Eurostatu Londýn, kde hrubý domácí produkt (HDP) v přepočtu na hlavu představoval 611 procent celounijního průměru. Praha v žebříčku Eurostatu postupuje vzhůru, například v roce 2013 byla devátým nejbohatším regionem. V roce 2016 její HDP v přepočtu na hlavu představovalo 182 procent unijního průměru. Bratislava a okolí měla tento údaj ještě o dvě procenta vyšší. Tím úplně nejchudším regionem v EU bylo v roce 2016 Severozápadní Bulharsko, jehož ekonomika pracovala v přepočtu na hlavu jen na 29 procent průměru bloku.

Kromě Prahy v Česku unijního průměru nedosahuje ani jedna oblast. Nejlépe jsou na tom s 81 a 80 procenty regiony Jihovýchod (tvořený Jihomoravským a krajem a krajem Vysočina) a Střední Čechy, tedy Středočeský kraj. Nejhůř s 63 procenty celoevropského průměrného HDP v přepočtu na hlavu region Severozápad, tedy Karlovarský a Ústecký kraj.

Podnikatelem roku majitel Agrostroje Pelhřimov Lubomír Stoklásek

Vítězem ocenění EY Podnikatel roku se za loňský rok stal generální ředitel a majitel společnosti Agrostroj Pelhřimov Lubomír Stoklásek. Titul technologického podnikatele získali majitelé společnosti JHV - Engineering Jaromír a Jan Hvížďalovi a titul začínajícího podnikatele obdržel Oliver Dlouhý ze společnosti Kiwi.com. ČTK o tom informovali pořadatelé soutěže. Dlouhému v letošním historicky nejdramatičtějším hlasování poroty uniklo celkové vítězství o jediný hlas.

Stoklásek začal podnikat v roce 1992 a nyní je majitelem pěti firem. Do Agrostroje Pelhřimov, jedné z nejstarších strojírenských firem v Evropě vyrábějících zemědělskou techniku, zásadně vstoupil v roce 1997, kdy vyhrál výběrové řízení na odkup majoritního podílu. Pod jeho vedením prošla firma restrukturalizací, obrat se znásobil o stovky procent. Agrostroj dodává do 36 závodů po celém světě. Skupina Agrostroj zaměstnává okolo 2600 lidí a předloni měla obrat 4,62 miliardy Kč. Nejlepší podnikatel ČR bude reprezentovat zemi na celosvětovém finále soutěže v polovině června v Monaku a bojovat o titul EY Světový podnikatel roku.

Za posledního půl roku změnilo práci 18 % lidí

V uplynulých šesti měsících změnilo práci 18 % Čechů a zhruba pětina lidí si aktuálně novou práci buď aktivně hledá, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží. Nejčastěji měnili zaměstnavatele lidé pracující v sektoru hotelnictví a stravování, který je již tradičně oborem s nejvyšší mírou fluktuace zaměstnanců. Vyplynulo to z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad.

Se stávajícím zaměstnavatelem je spokojeno 65 % českých zaměstnanců, z toho 16 % je spokojeno velmi. Nespokojenost vyjádřilo 8 % respondentů a velmi nespokojených je pouze 1 % zaměstnanců. Aktuálně si novou práci hledá 5 % dotazovaných a dalších 15 % po nových pracovních nabídkách a příležitostech pokukuje. Téměř 80 % Čechů je přesvědčeno, že pokud by si museli hledat jinou práci, najdou bez větších problémů srovnatelnou práci u jiného zaměstnavatele. To jsou vůbec nejvyšší míry důvěry ve vlastní uplatnění se na pracovním trhu od počátku dotazování v rámci pravidelných čtvrtletních průzkumů Workmonitor od roku 2014.

Exnáměstek ministra financí žaluje vládu kvůli svému odvolání

Bývalý náměstek na ministerstvu financí Ondřej Závodský žaluje vládu kvůli svému odvolání z funkce. Uvedl to server Seznam Zprávy. Důvodem výpovědi bylo podle Závodského to, že nařídil prověřování holdingu Agrofert a služebního bytu nynější ministryně Aleny Schillerové (za ANO). Ministerstvo to nechtělo komentovat. Na postu náměstka byl Závodský zhruba od začátku roku 2014 do konce loňského roku, na funkci ho navrhli lidovci. Důvodem odvolání z funkce bylo podle Závodského například to, že jako náměstek zahájil prověrku hospodaření Agrofertu na státních pozemcích. Dalším důvodem bylo podle něj to, že nechal prověřit, zda tehdejší náměstkyně ministra financí a nyní ministryně Schillerová platila adekvátní nájemné za pronájem státního bytu v centru Prahy. Podobné žaloby podali podle Info.cz i bývalí náměstci z ministerstev zemědělství a práce Jiří Jirsa a Petr Hejduk.

Student Ševcov zažaloval stát, jako odškodné žádá 1,3 milionu Kč

Ruský student Igor Ševcov, který v minulosti čelil trestnímu stíhání mimo jiné za údajný útok na dům současného ministra zahraničí Martina Stropnického (ANO), podal žalobu na ministerstvo spravedlnosti. Z justiční databáze Infosoud vyplývá, že mladík požaduje celkem 1,3 milionu korun. Ministerstvo mu loni přiznalo 360.000 Kč. Student, který se hlásí k anarchistům, byl obžalován z útoku zápalnými lahvemi na Stropnického dům a také z pomoci při posprejování vězeňské zdi. Justice mu ale nakonec žádný trestný čin neprokázala a záležitost ohledně pomalování zdi úřady uzavřely, že Ševcovova přítomnost na místě nebyla ani přestupkem. Předtím se ho však musel zastat Nejvyšší soud, protože původně byl mladík pravomocně odsouzen k tříletému zákazu účasti na demonstracích. Po svém zatčení v roce 2015 strávil student pražské filozofické fakulty tři měsíce ve vazbě.

Ministerstvo vnitra Ševcovovi po jeho odsouzení zamítlo žádost o pracovní kartu s odůvodněním, že mladík nesplňuje podmínku trestní zachovalosti. Studenta se následně zastal rektor Univerzity Karlovy i děkanka Filozofické fakulty UK. V otevřeném dopise napsali, že vyhoštění z Česka by Ševcova kvůli jeho občanským postojům ohrozilo na životě.

Herec Simonischek předal dcerám Menzela cenu Berlinale Kamera

Přední rakouský herec Peter Simonischek v pražském kině Lucerna po neveřejné projekci filmu Tlumočník předal malým dcerám režiséra Jiřího Menzela cenu Berlinale Kamera. Menzel ocenění obdržel 23. února v rámci mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. Český režisér se vzhledem ke svému zdravotnímu stavu festivalu nezúčastnil. Za ocenění poděkoval v předtočeném videu. V den Menzelových osmdesátin se v Berlíně také konala světová premiéra filmu Tlumočník. Simonischek a Menzel v něm hrají hlavní role. V tuzemských kinech bude mít snímek režiséra a producenta Martina Šulíka premiéru 15. března.

Snímek Tlumočník se zabývá vztahem syna pachatele a syna oběti holokaustu. Podle Simonischeka se i přes vážné a těžké téma jedná o film humorný a lehký. Simonischek ztvárnil úlohu rakouského učitele, bonvivána se slabostí pro ženy a alkohol. Jeho protiklad hraje Menzel v roli asketického tlumočníka Aliho.

Počasí

Oblačno až polojasno, místy slabé sněžení. Nejvyšší teploty -9 až -5 °C, v 1000 m na horách kolem -14 °C.

Máchovo jezero zamrzlo, v přístavišti musí rozbíjet led kolem zakotvených lodí. Mráz zůstane v Česku i v dalších dnech. Na severovýchodě republiky bude o nadcházejících dvou nocích místy kolem minus 19 stupňů. Mráz trápí Česko od víkendu a v pořadí třetí noc za sebou byly na řadě měřicích stanic překonány teplotní rekordy. Na severu Moravy podle dostupných informací připravil mráz o život zřejmě i šest lidí, příčinu jejich úmrtí ale musí ještě potvrdit pitva.