Denní souhrn zpráv

Zaorálek bude v pátek mluvit s Junckerem o EU i migraci

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se v pátek sejde s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem k jednání o budoucnosti Evropské unie. Zaorálek to oznámil novinářům s tím, že chce s Junckerem mluvit o problému s nedostatečným sbližováním východní a západní části Evropské unie a chce mu také vysvětlit český nesouhlas s migrační politikou, kterou komise zastává. Politici se setkají v Praze v rámci mezinárodní bezpečnostní konference DESCOP. Česko nesouhlasí se systémem kvót na rozdělování migrantů mezi členské země EU a vláda v pondělí rozhodla, že země v rámci přerozdělovacího mechanismu nepřijme už žádné migranty z Itálie a Řecka.

Ústavní novela o zbraních je ve Sněmovně před schvalováním

Před schvalováním je ve Sněmovně ústavní novela, podle níž by majitelé legálně držených zbraní dostali právo zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti Česka. V druhém čtení nikdo z poslanců úpravy ani zamítnutí nenavrhl, výbory normu podpořily. Hlasování by se mohlo uskutečnit na příští schůzi na přelomu června a července. Aby platila, musela by se pro novelu v obou parlamentních komorách vyslovit třípětinová většina. Motivem pro sepsání novely byla i změna evropské směrnice, která vlastnictví zbraní zpřísní. Česko proti ní připravilo žalobu. Předkladatelé zdůrazňují, že novela nevybízí k hromadnému ozbrojování občanů a ani nemá vést ke zvýšení počtu případů reálného použití zbraně. Stát by se předlohou podle nich přihlásil ke spolupráci s legálními držiteli zbraní. Za příklad dávají autoři mimo jiné obranu proti teroristům.

Sněmovna zakázala kožešinové farmy v ČR od konce ledna 2019

Sněmovna schválila zákaz kožešinových farem v Česku. Skončit mají v závěru ledna 2019. Snahy o prodloužení této lhůty až do konce roku 2022 úspěšné nebyly. Provozovatelé farem budou moci zažádat o kompenzace. Výše příspěvku by neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. Přijaty nebyly návrhy podporované sněmovním zemědělským výborem, podle něhož by výše kompenzačního příspěvku měla být 3000 korun za norka a 6500 korun za lišku. Schvalování normy bylo bouřlivé i s ohledem na kampaň ochránců zvířat a petici za přijetí zákazu, kterou podepsalo zhruba 46.000 lidí. Normu nyní posoudí Senát. Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.

V Česku je podle poslanců devět aktivních kožešinových farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Pro majitele kožešinové farmy ve Vítějevsi na Svitavsku by znamenal zákaz chovu velké ztráty. Do jeho vybudování vložili několik milionů korun. Na venkově by také obtížně hledali jiné uplatnění. Kožešinová farma ve Vítějevsi chová asi 3000 norků a 500 až 600 lišek, což ji řadí k největším v zemi. Podle Františka Ducháčka v roce 2014 museli chovatelé kvůli požadavkům Evropské unie za několik milionů korun zvětšit klece a upravit chov. Dotace na farmu nikdy neměli. Náklady na likvidaci farmy odhaduje na 1,5 až dva miliony korun, odhad její hodnoty vyčíslili na čtyři miliony korun.

Čeští turisté by se do Vietnamu mohli dostat bez víz

Čeští turisté by se do Vietnamu mohli dostat bez krátkodobých víz. Na jejich jednostranném zrušení se domluvili český prezident Miloš Zeman a vietnamský prezident Tran Dai Quang. Zeman to řekl na tiskové konferenci. Pokud by se podařilo zavedení bezvízové výjimky dojednat, šlo by o jednostranný krok Vietnamu. Zrušení víz i pro Vietnamce by musela schválit Evropská unie. Zeman také poznamenal, že se prezidenti domluvili na zavedení přímého leteckého spojení mezi Ho Či Minovým Městem a Prahou. Pokud by letecká linka byla zřízena, ČR vyjádřila připravenost v Ho Či Minově Městě zřídit generální konzulát. Zeman pozval vietnamského prezidenta na návštěvu Prahy. Připomněl, že v úterý bylo během česko-vietnamského obchodního semináře podepsáno sedm dohod mezi českými a vietnamskými firmami. "Je tam i významná dohoda v hodnotě 20 milionů dolarů o výstavbě hotelového komplexu na mořském pobřeží," řekl Zeman.

Česká republika uzavřela ve Vietnamu smlouvy o vzájemném předávání odsouzených občanů a o policejní spolupráci. Díky takzvané readmisní dohodě si budou moci Češi, kteří budou ve Vietnamu odsouzeni, odpykat svůj trest v České republice a naopak. Podle mluvčí českého ministerstva spravedlnosti Terezy Schejbalové se jedná o třetí dvoustrannou smlouvu s asijskou zemí umožňující předávání odsouzených osob. Dosud byly uzavřeny jen s Thajskem a Hongkongem. Dohodu označila za významný úspěch, kterému předcházelo více než deset let expertních jednání. Ministerstvo spravedlnosti v posledních letech evidovalo několik žádostí Vietnamců, aby mohli trest vykonat ve Vietnamu. V českých věznicích je ve vazbě 146 Vietnamců, dalších 306, z toho 19 žen, jich je ve výkonu trestu. "Nejčastějším trestným činem je nedovolená výroba a jiné nakládání s psychotropními látkami a jedy," podotkla. Ve vietnamském vězení je podle informací českých úřadů jeden Čech.

Sněmovna navrhla na vyznamenání Vlka, Sáblíkovou nebo Šulákovou

Sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na seznamu, jenž čítá celkem 36 jmen a který dolní komora schválila, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Zeman už oznámil, že Sáblíkovou o státním svátku 28. října ocení. Sáblíková má na kontě pět olympijských medailí, včetně tří zlatých, 17 titulů mistryně světa či 11 celkových triumfů ve Světovém poháru. Naopak o vyznamenání pro Vlka prezident neuvažuje. Vlk podle něj udělal všechno pro to, aby spory mezi církví a státem byly co největší.

Sněmovní nominaci dostali váleční letci Josef Koukal a Václav Kopecký, střelec bombardovací perutě Jaroslav Hofrichter nebo další váleční veteráni Antonín Šubrt a Josef Balejka, všichni in memoriam. Na státní vyznamenání by mohli mít šanci také například pneumolog Boris Šťastný, hrudní chirurg a traumatolog Leopold Pleva, ekonom Milan Zelený, sochař a medailér Milan Knobloch, vědec Vladimír Mařík, skladatel Miloš Štědroň a bývalý motokrosový reprezentant Jaroslav Falta.

Sněmovna ocenila hrdinství legionářů z bitvy u Zborova

Sněmovna ocenila hrdinství československých legionářů z bitvy u Zborova, od níž uplyne začátkem července 100 let. V usnesení, které schválila, uvedla, že se zasloužili o stát. Bitva u ukrajinského Zborova byla součástí takzvané Kerenského ofenzivy za první světové války. Proti československým jednotkám tehdy stála rakousko-uherská armáda. Bitva u Zborova byla podle předsedy Sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) zásadní dějinná událost, jež předznamenala vznik samostatného státu. Připomněl, že mezi oběma světovými válkami se jednalo o druhý nejdůležitější svátek republiky po 28. říjnu. Bitva u Zborova byla prvním významným vystoupením československých legií na východní frontě. Uskutečnila se 1. a 2. července 1917. Sté výročí připomene i národní pouť na místo bojů, které by se měly zúčastnit stovky lidí. Součástí programu bude odhalení nově zrekonstruované mohyly, která byla postavena v roce 1927.

Tajné služby budou pod větší kontrolou, Sněmovna to schválila

Pod sněmovní kontrolu zřejmě budou spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců bude navíc dohlížet taky pětičlenný nezávislý orgán. Předpokládá to vládní novela zákona o zpravodajských službách, kterou schválila Sněmovna hlasy 127 ze 150 přítomných poslanců. Členy dohlížecího orgánu se budou moci stát výhradně čeští občané, kteří dosáhli 40 let věku a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání taky prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let. V kontrolním orgánu nebudou moci zasedat lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele.

Expert: Novela zákona o ČNB omezí přístup k vlastnímu bydlení

Novela, která dává České národní bance zákonnou pravomoc určovat limity úvěrů na bydlení, omezí přístup k vlastnímu bydlení pro širokou veřejnost. Zároveň vytvoří podmínky pro skupování nemovitostí spekulanty, pro lichváře a plošně srazí ceny nemovitostí. Novinářům to řekl ředitel poradenské firmy Chytrý Honza Jiří Paták. Poslanci v úterý druhé čtení předlohy novely zákona o ČNB nedokončili a není jasné, kdy se k němu vrátí. Někteří poslanci chtějí nově navrhovanou zákonnou pravomoc ČNB zmírnit. Regulace bonity spotřebitele sníží podle Patáka dostupnost bydlení až o 40 procent. Zatímco dosud dosáhl žadatel s průměrným příjmem na hypotéku 3,1 milionu Kč, nyní dosáhne pouze na 1,7 milionu korun, za což si v Praze nebo Brně byt nekoupí. Rodina se dvěma dětmi potřebovala dosud na koupi domu za pět milionů čistý příjem 47.000 Kč měsíčně, nově bude potřebovat minimálně 85.000 korun, vypočetl.

Vládní zpráva o menšině: Polovina Romů žije v sociálním vyloučení

Polovina Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny je to téměř 123.000 lidí. Na okraji společnosti se ocitlo dokonce zhruba 70 procent romských obyvatel Moravskoslezského kraje a asi 60 procent v Olomouckém a Ústeckém kraji. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, s níž by se brzy měla seznámit vláda. Proti roku 2015 se situace loni nezlepšila. Romové jsou nejpočetnější národnostní menšina v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v Česku žije 245.800. Tvoří tak téměř 2,3 procenta obyvatel republiky. V Evropě je kolem 11 milionů Romů. Například na Slovensku představují devět procent obyvatel.

Když se podaří odkup vepřína v Letech, plánuje ministerstvo jeho zbourání

Ministerstvo kultury plánuje zbourat vepřín v Letech u Písku z míst protektorátního koncentračního tábora pro Romy, pokud se státu podaří farmu od majitelů vykoupit. Návrh o odkupu a dalším postupu se resort chystá vládě předložit o letních prázdninách. Podle náměstkyně ministra pro lidská práva Martiny Štěpánkové je maximální snaha úspěšné dokončit jednání se společností AGPI, která výkrmnu provozuje. Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. Místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech deníku MF Dnes řekl, že se po předání posudků zástupci ministerstev a firmy zatím nesešli. Pokud kabinet podle Čecha neprojedná záměr v nejbližší době, nemusí se odkup kvůli blížícím se volbám už uskutečnit a také nová vláda může mít jiné plány. Podnik jednání s dalším kabinetem už začínat nechce, řekl Čech deníku.

Analytici: Průmysl si v dalších měsících udrží růstové tempo

Průmysl v dubnu sice zpomalil víc než trh očekával, podle analytiků si ale průmyslová výroba udrží v dalších měsících růstové tempo. Pomáhá jí rostoucí poptávka z eurozóny. Pokles průmyslové výroby v dubnu o 2,5 procenta, způsobený kalendářními vlivy, tak není nutné vnímat negativně, shodují se ekonomové. Průmyslová výroba byla v letošním dubnu výrazně ovlivněna rozdílným počtem pracovních dní a její propad do záporných hodnot tak není nutné podle hlavního ekonoma Jakuba Seidlera vnímat negativně. Duben letošního roku měl pouze 18 pracovních dní, o tři méně než obvykle. "Chybějící tři pracovní dny udělaly v číslech z průmyslu docela paseku, kterou ovšem nepochybně překryjí další měsíce s mnohem příznivějšími výsledky," potvrdil hlavní ekonom ČSOB Petr Dufek.

Výsledky odposlechů lze v kauze Rath použít jako důkazy

Výsledky odposlechů jsou v korupční kauze kolem Davida Ratha použitelné jako důkazy, rozhodl Nejvyšší soud (NS). Konstatoval, že Vrchní soud v Praze, který měl vážné výhrady k odůvodnění odposlechů, porušil zákon ve prospěch obžalovaných. Podle Ratha Nejvyšší soud podlehl nátlaku ministra spravedlnosti a prezidenta, a podvolil se tak politické objednávce. Je to jemnější forma 50. let, prohlásil Rath s poukazem na tehdejší politické procesy. NS Rathovo tvrzení odmítl. Prezident Miloš Zeman je s verdiktem podle svého mluvčího velmi spokojen. Dříve kritizoval soudce vrchního soudu, který v případu rozhodl o nezákonnosti odposlechů, zvažoval také kárnou žalobu. Také ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který stížnost k NS podával, považuje verdikt za klíčový nejen pro Rathův případ, ale i pro možnost účinně stíhat závažnou hospodářskou kriminalitu a korupci. Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení.

Policie rozbila gang, který v ČR stavěl velké varny pervitinu

Policie zadržela 17 lidí, kteří byli obviněni kvůli dodávkám chemikálií pro výrobu pervitinu a výstavbě velkých laboratoří k vaření této drogy v Česku. Laboratoře podle odhadů policie vyrobily několik tun pervitinu. Obviněným hrozí až 12 let vězení. Novinářům to řekl ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Podle policie jde o jednu z nejdůležitějších akcí proti výrobcům drog za posledních deset let. Policie je přesvědčena, že zločinecká síť stojí za provozem všech velkých tuzemských laboratoří na výrobu pervitinu od roku 2012. Převážnou část gangu podle Frydrycha tvořili občané vietnamské národnosti.

ÚS zrušil část zákona o veřejném zdravotním pojištění

Ústavní soud (ÚS) zrušil na základě návrhu dvacítky senátorů část zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká hrazení zdravotnických pomůcek pojišťovnami. Část zákona se ruší uplynutím dne 31. prosince 2018, řekl při vyhlášení předseda ÚS Pavel Rychetský. Senátoři kritizovali systém, jakým pojišťovny stanovují úhrady zdravotnických prostředků. Podle nich není průhledný a umožňuje zdravotním pojišťovnám, aby si fakticky samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Mezi zdravotnické prostředky se řadí například berle, vozíky nebo čočky. Každý rok se za ně z veřejného zdravotního pojištění pacientů platí miliardy korun.

Svazy vyzvaly premiéra, aby zajistil financování sportu

Sportovní svazy dopisem vyzvaly premiéra Bohuslava Sobotku, aby zajistil financování sportu. Podmínky nového programu pro dotace na činnost sportovních svazů, který vypsalo ministerstvo školství, považují zástupci sportovního prostředí za nesplnitelné. Kvůli ukončení komunikace ze strany ministerstva na svou funkci rezignovalo sedm členů Národní rady pro sport včetně všech tří místopředsedů, šéfa Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala, předsedy České unie sportu Miroslava Jansty a starostky České obce sokolské Hany Moučkové. Předsedové sportovních organizací poukázali na to, že stále nebyla svazům vyplacena ani koruna z programu V, který je zásadní pro jejich činnost.

Odcházející ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) vyzvala sportovní svazy, aby do pátku podaly žádosti o dotace. Pokud tak učiní, ministerstvo jim garantuje výplatu peněz z programu V do konce června. Valachová tak reagovala na prohlášení zástupců sportovních organizací. Uvedla, že se jedná o nedorozumění. Pravidlo třicetiprocentní spoluúčasti platí obecně, ale ministerstvo mimořádně umožní stoprocentní dotaci, tedy nulovou spoluúčast. Podle ní také není pravda, že sportovní svazy nebudou moct peníze posílat dál klubům. "Nejde o zákaz, naopak mohou přímo finanční prostředky na základě fakturace a různých úkonů posílat sportovním oddílům," uvedla.

Bývalý šéf fotbalové asociace Pelta byl propuštěn z vazby

Bývalý předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslav Pelta byl propuštěn z vazby. Pelta opustil brněnskou věznici na základě rozhodnutí pražského městského soudu, který vyhověl jeho stížnosti proti vzetí do vazby a nařídil jeho okamžité propuštění. Čelí obvinění v souvislosti s údajným zmanipulováním sportovních dotací, ve vazbě strávil měsíc. Do vazby ho poslal na počátku května Obvodní soud pro Prahu 1 kvůli obavám, že bude ovlivňovat svědky a opakovat trestnou činnost. Městský soud však dnes dospěl k závěru, že podmínky pro první z důvodů vůbec nebyly splněny a druhý důvod už pominul.

Muchovu Slovanskou epopej vidělo v Tokiu 662.000 návštěvníků

Slovanskou epopej Alfonse Muchy vidělo v Tokiu téměř 662.000 návštěvníků. ČTK to řekl pražský radní Jan Wolf (KDU-ČSL). V posledních šesti dnech před ukončením výstavy neklesla návštěvnost pod 12.000 lidí denně. Epopej byla v Japonsku vystavena od 8. března do 5. června. Zda bude zapůjčena do dalších měst, není jasné. Po příletu do Česka ji budou zkoumat odborníci, poté Praha rozhodne o dalším postupu. Všechna plátna by měla být zpět v ČR do 21. června. Cyklus maloval Mucha na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Tvoří jej 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa. Epopej je od roku 2010 zařazena na seznam kulturních památek.

Ženu, která ukrývala parašutistu Opálku, připomíná pamětní deska

Statečnost ženy, která během protektorátu ukrývala parašutistu Adolfa Opálku, připomíná pamětní deska v pražských Dejvicích. V domě na rohu dnešních ulic Buzulucká a Kafkova neváhala Božena Kropáčková nabídnout azyl veliteli výsadku Out Distance a shánět jídlo dalším výsadkářům, ačkoliv její muž byl tou dobou vězněn nacisty a měla dvě malé děti. Právě z tohoto bytu Opálka po atentátu na Heydricha odešel do krypty kostela v Resslově ulici, kde spolu s dalšími parašutisty po několikahodinovém boji s německou přesilou zemřel.

Když Opálka 5. června 1942 odcházel do úkrytu, dala mu Kropáčková s sebou kromě zásob jídla a cigaret také šedý vlněný svetr, který upletla svému muži ještě před válkou. Václav Kropáček, prvorepublikový důstojník československé armády a po okupaci příslušník domácího odboje, tento svetr nosil i během svého věznění na Pankráci. Opálka v něm prožil poslední dny svého života. Také Kropáček se nedožil osvobození, nacisté ho popravili v Drážďanech v prosinci 1943. Ze svetru, který je připomínkou hrdinství dvou mužů a jedné ženy, zbylo jen malé klubíčko vlny. Rodina Václava Kropáčka ho sedmdesát let uchovávala jako vzácnou relikvii. Šedočernou melírovanou vlnu před několika lety věnovala jeho snacha do sbírek Vojenského historického ústavu.

Loď na náplavce patří Karlu Gottovi a jeho kariéře

Na letní návštěvnický trhák aspiruje výstava o životě Karla Gotta, která bude od čtvrtka přístupná v Praze. Pořadatelé jako výstavní prostory zvolili loď, která kotví u náplavky na Výtoni a bude tam až do konce září. Na příběhu populárního zpěváka, jehož kariéra obsáhla již šest desetiletí, ukazuje i životní styl nedávné doby a historii české a československé pop music. "Očekáváme, že návštěvnost by minimálně mohla překročit 100.000 lidí," řekl podnikatel Richard Fuxa, jehož nadační fond stojí za myšlenkou výstavy i jejím financováním. Výstava nazvaná Gott My Life má podle něj navázat na podobné projekty ve světě, které za použití moderních audiovizuálních prostředků představili třeba Davida Bowieho nebo Rolling Stones. V Česku Fuxa navazuje i na své předchozí výstavní projekty, kdy jeho první takový počin, expozici plakátů Alfonse Muchy ze sbírky Ivana Lendla, vidělo 185.000 diváků, na výstavu v tuzemsku neobyčejně vysoký počet.

V Praze jsou vystaveny obrázky Boba Dylana

Slavného písničkáře Boba Dylana jako výtvarníka budou moci poznat návštěvníci výstavy, která bude od středy přístupná v Křížové chodbě Staroměstské radnice. Jmenuje se On the Road s podtitulem Neznámá tvář známého umělce a potrvá do konce srpna. V expozici je téměř 50 Dylanových obrázků z let 2008 až 2014, kolekce jeho gramofonových desek a fotografie Alana Pajera, které zachycují Václava Havla a Boba Dylana během jeho koncertu v Praze začátkem listopadu 2005.

Sport

Tenistka Karolína Plíšková postoupila premiérově do semifinále antukového French Open a jediná výhra ji dělí od postu světové jedničky. Turnajová dvojka ve čtvrtfinále v Paříži porazila domácí Caroline Garciaovou 7:6 a 6:4 za hodinu a jednapadesát minut.

Počasí

Jasno až polojasno. Na severozápadě přechodně až oblačno. Nejvyšší denní teploty 20 až 24 °C.