Divadelní řada v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro

Jiří Nekvasil

Doprovodnými akcemi klasického koncertního programu mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bývají už tradičně společenská setkání, besedy s umělci, výstavy, pocty jubilantům, televizní i rozhlasové pořady - mimochodem Česká televize a Český rozhlas patří každoročně mezi přední mediální partnery - a samozřejmě, jak podotýká kolegyně Evelina Himalová, chybět nemůže jako specifická součást ani divadelní řada.

Celkem se v průběhu letošního ročníku jedná o devět představení. Šest mělo předfestivalové premiéry zcela nedávno a Pražské jaro je uvede znovu, např. 21. května Státní opera Praha Leoncavallovu "Bohému", 28. Národní divadlo "Příhody lišky Bystoušky" Leoše Janáčka a 30. Mozartova "Dona Giovanniho", a ve dnech 1., 2. a 3. června první česká scéna i triptych zapadlých oper předsmetanovského období - "Marie Potocká" Leopolda Měchury, "Der Meergeuse" Františka Škroupa a "Bianca und Giuseppe" Jana Bedřicha Kittla. Krátce o nich Radiu Praha pověděl umělecký šéf opery pražského Národního divadla Jiří Nekvasil:

"Kittlova opera (s námětem protihabsburského odboje - děj se odehrává v Nizozemsku za bojů 'mořských gézů', povstalců proti Španělům - pozn. red.) zazní v Praze po 42 letech, Škroupova po 152 letech a opera Leopolda Eugena Měchury po 132 letech. My tím vlastně chceme představit zdroje české hudby 19. století - raně romantická díla, která vznikala ve vlivu a v sousedství tak velkých autorů, jako třeba raná díla Richarda Wagnera nebo Carla Marii von Webbera. Navíc není bez zajímavosti, že libreto k opeře Jana Bedřicha Kittla napsal přímo Richard Wagner."

...uvedl Jiří Nekvasil k operám autorů předsmetanovské generace. Vedle zmíněných projektů bude mít v rámci divadelní řady Pražského jara 22. května v Národním divadle českou premiéru minimalistická opera Johna Adamse "Smrt Klinghoffera", reflektující největší společenský problém současnosti - mezinárodní terorismus. Příběh vychází ze skutečné události únosu luxusního italského parníku Achille Lauro v říjnu 1985 a zabití jednoho z cestujících-rukojmích, Leona Klinghoffera, který je upoután na invalidní vozík.

Přínosem padesátému osmému ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro má být i původní dětská opera "Bylo nás pět" od Pavla Trojana, inspirovaná stejnojmenným slavným románem Karla Poláčka. Toto dnes již klasicistní dílo - příběh pěti kluků, vyprávěný nádherně šroubovanou a rádoby spisovnou češtinou dětského hrdiny Petra Bajzy, v hudebně-dramatické podobě přivádí na jeviště Laterny Magiky právě tuto neděli Dětská opera Praha, jejíž zakladatelkou a uměleckou vedoucí je známá česká operní pěvkyně a profesorka pražské konzervatoře Jiřina Marková-Krystlíková.

A konečně, abychom byli co nejvíce aktuální, musím se zmínit i o české premiéře opery "krále ragtimu", černošského autora Scotta Joplina "Treemonisha", která se v rámci probíhajícího Pražského jara uskutečnila v sobotu 17. května ve Státní opeře Praha. Děj se odehrává na plantáži v Arkansasu v roce 1884. Osmnáctiletá dívka Treemonisha, kterou před lety našli bývalí otroci Ned a Monisha pod svatým stromem a vzali si ji za vlastní, se stane vůdčí osobností černošské komunity díky tomu, že je vzdělaná. Poselství díla je jednoznačné a na svou dobu revoluční, i když až dojemně naivní ve svém libretu, které si Joplin psal sám - o kouzelnících a síle vzdělání, jenž samo postačí, aby vyvedlo černošský lid ze zajetí pověr k plné rovnoprávnosti s bílými Američany.