Do Česka prý míří stále více pochybných "ojetin"

Česko se pohybuje mezi evropskou elitou v počtu dovezených ojetých osobních automobilů. V Evropské unii Česku možná náleží primát. Před lety někteří analytici varovali, že země se postupně změní ve vrakoviště Evropy. Jaký je současný stav, to zjišťoval Zdeněk Vališ.

Ještě vloni převažovala z celkového počtu nově registrovaných automobilů nová vozidla nad ojetými. I když jen mírně. Jak ale řekl Radiu Praha ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek, letošní rok se zřejmě zapíše do statistik jako rok rekordního dovozu ojetých aut.

"Na celkovém trhu prvních registrací, což jsou vlastně prodeje nových vozidel a dovozy ojetých, činí ojetá vozidla přes 51 procent."

Podívejme se ale na celou věc z širšího pohledu. Automobilový průmysl se na celkové průmyslové výrobě podílí více než 16 procenty. Tuto provázanost kondice automobilovému průmyslu s celkovou situací národního hospodářství ale nevyčerpává jen tohle samo o sobě už úctyhodné číslo. Připočteme-li oblast prodeje a servisu vytváří autoprůmysl asi 400 000 pracovních míst, tedy šanci pro obživu přibližně osmi až devíti procent práceschopného obyvatelstva České republiky. Občané, i pracovníci autoprůmyslu, jsou ovšem na druhé straně také spotřebitelé. A je zřejmé, že hodně z nich na nové auto kvůli ceně nedosáhne. Proto si Češi jako spotřebitelé určitě rádi zachovávají možnost koupit si finančně dostupnější ojeté vozidlo. Podle majitele firmy Autopoint Jana Kupce to je případ zejména fandů mnoha kultovních zahraničních značek.

"Stále více Čechů, kteří mají rádi určitý luxus, raději investuje do ojetých vozů, které jsou v kategorii 150 - 250 tisíc. Přitom ani méně luxusní nové vozy v této cenové kategorii prakticky nenajdeme." Myslím, že to je hlavní důvod, proč Češi kupují ojeté vozy."

Ceny ojetin jsou přitom v Česku nižší než ve starých zemích Evropské unie a jak připomíná Antonín Šípek, tato relace platí i pro nová auta.

"Ta jsou u nás podstatně levnější, než jinde v zahraničí, respektive ve starých zemích Evropské unie. To je dáno tím, že každý obchodník přizpůsobuje ceny kupní síle v té které zemi. Samozřejmě to má určité limity. Není možné ceny aut zcela přizpůsobovat našim platům."

Zvýšení dovozu ojetin samozřejmě ovlivnil vstup země do Evropské unie. Neplatí se například clo, dovozní formality se zjednodušily. Odborníci ale zároveň upozorňují na některá nová rizika. Ozývají se hlasy, že stále více ojetých vozů dovážených do Česka je pochybného původu. Uvádí se u nich o několik let nižší stáří a auta prý často mají i velmi nebezpečné skryté závady způsobené nekvalitní opravou po havárii.

"Lepší je někdy nakoupit i poškozené vozidlo. Víme totiž, jak je poškozené. To nevíme u vozů opravených. Tam mohou vznikat další problémy."

Říká Jan Kupec z Autopointu. Podle údajů společnosti Cesia, která se zabývá mimo jiné ověřováním původu vozidel, je takto "omlazen" každý čtvrtý vůz. Výkupní oddělení společnosti AAA, největšího prodejce ojetých vozů ve střední Evropě, potvrdilo deníku Právo, že kvůli pochybnému původu a závažným technickým závadám musí odmítat stále více vozů, prý o polovinu víc než vloni. S problémy se setkává i Autopoint.

"Samozřejmě se nám to objevuje. Dovozci se třeba snaží omladit vozidlo tím, že trochu změní vizáž, což dnes není takový problém, protože automobilky vozy poměrně rychle obnovují. Malá kosmetická změna třeba v masce vozidla může ihned znamenat novou vizáž. Co se týče falšování dokladů, také se to může objevit. Nemyslím si ale, že je to tak rozšířené. Dovozci se snaží spíše omlazovat vozy přes zmíněnou vizáž."

Omlazování vozu zvyšuje jeho cenu o desítky tisíc korun. Podvodníci neváhají ani změnit číslo u karosérie, jež obsahuje zakódovaný rok výroby. Odborníci proto radí pozorně kontrolovat například neporušenost celé přilehlé části karosérie a zjistit čísla roku výroby podle různých identifikačních znaků v dalších částech vozu. Podle Sdružení na ochranu vlastníků automobilů se po vstupu Česka do Evropské unie značně zmenšily možnosti státu kontrolovat kvalitu a původ ojetých automobilů. Ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek to nevidí až tak černě.

"Dá se s tím samozřejmě dělat řada věcí. Chtěl bych předeslat, že nemáme nic proti dovozu ojetin. Ojetá auta ale musí odpovídat platným předpisům. Předně je nutné, aby řádně fungovaly stanice technické kontroly. Tam se může eliminovat celá řada aut, které by v provozu neměly vůbec co dělat. Činnost stanic technické kontroly je věcí mínisterstva dopravy a krajských dopravních úřadů, které je zřizují. Stát by tedy měl mít nad těmito stanicemi kontrolní dohled."

Problém ojetin má ale ještě jednu rovinu. Čas od času můžeme v médiích zaznamenat povzdech, že v porovnání se západní Evropou by se české silnice daly označit za muzeum. Asi 60 procent všech aut, která jsou v Česku přihlášena, totiž už jezdí déle než deset let. V sousedním Německu přitom je takto starých vozů asi 25 procent, v Rakousku přes 30 a v Irsku ani ne 20 procent. Jak připomíná Antonín Šípek, vysoký dovoz ojetin nepřispívá k obnově vozového parku, ale konzervuje současný stav.

"Někdo namítá, že když doveze sedmiletou ojetinu, tak je to pořád lepší, než když tu máme třináct a půl roku starý vozový park. To je sice pravda, jenže muselo by zároveň vždy docházet k vyřazení jednoho auta staršího patnácti let, čili takříkajíc kus za kus. Samozřejmě auta stará rok, půl roku přispějí k obnově vozového parku mnohem víc než běžně dovážené sedmi, osmileté ojetiny."

Průměrný věk vozového parku 13 a půl roku se nemění už pět let. Došlo alespoň k poklesu proti devadesátým letům?

"Dalo by se říci, že k určitému poklesu došlo. Nejde ale o nic významného. Před rokem 2000 byl průměrný věk 14 let."

Možná ale právě proto, že obnova vozového parku probíhá tak pomalu, se nenaplňují chmurné vize některých prognostiků, že Česko se stane vrakovištěm Evropy.