Do Česka zamířil archiv Československé školy ve Velké Británii

Místopředseda Senátu Edvard Outrata
0:00
/
0:00

Do Česka byla tento týden přepravena další část archivu Československé státní školy, kterou ve Velké Británii za 2. světové války zřídila čs. exilová vláda. Bedny s osobními dokumenty na pražském ruzyňském letišti převzal jeden z bývalých žáků školy - nynější místopředseda Senátu Edvard Outrata. Milena Štráfeldová ho požádala o podrobnosti:

"Škola vznikla v zárodku v roce 1939 a naplno pak v roce 1940, když se vytvořila československá vláda. Byla určena pro děti, které byly v exilu spolu s rodiči, nebo i jinak. Zpočátku se to snad týkalo hlavně dětí vojáků a taky Baťových zaměstnanců. Brzy se ale škola stala obecnou akcí pro to, aby mladá generace byla vychována česky. Dohromady nás tam muselo být několik set. Je zajímavé, že tam byly i Wintonovy děti, i když ne všechny. V mém konkrétním případě rodiče cítili vlastenecky a domnívali se, že mám mít od začátku pořádné české vzdělání. Tak mne tam poslali, když mi bylo šest let."

Jak ta škola fungovala?

"Byla tam obecná škola a gymnázium. V obojím škola fungovala víceméně tak, jak měla. Snažila se držet československých osnov, byť od starších žáků slyším, že si učitelé psali učebnice sami. A mám dojem, že to všeobecně mělo úroveň. Dostal jsem vysvědčení, která tady byla platná, a pokračoval jsem pak normálně tady."

Kdo na té škole učil?

"Kvalifikovaní učitelé. Ze začátku to prý byli učitelé, kteří byli v naší armádě. Já ovšem jsem zažil učitelky, které tam přijely stejně jako my. Byly prostě v exilu."

Co je vlastně součástí toho archivu, těch třech beden, které jste převzal?

"To, co jsem převzal, jsou věci, které dodatečně shromáždili starší kolegové, bývalí studenti gymnázia, které si původně z té školy nechali. Mají tam být čísla školního časopisu, který si vydávali, jsou tam různé osobní poznámky, básničky, které psali jako gymnazisti, a také hodně fotografií."

Jaká bude budoucnost této části archivu?

"Státní archiv o ni projevil už dávno zájem, takže jim ji předáme a necháme je to zorganizovat. Nějakým způsobem by se to mělo připojit k archivu, který tady už existuje a který byl součástí archivu Benešovy vlády v Londýně."

Pamatujete si něco konkrétního z Vašeho pobytu ve škole? Jak dlouho jste vlastně do té školy chodil?

"Do školy jsem chodil dva a půl roku. Od poloviny první třídy, a skončil jsem těsně před koncem školního roku v červnu 1945. Bylo to v tom směru idylické, že to bylo mimo hlavní pás bombardování. Bylo to tak schválně umístěno. Původně ta škola byla v Londýně, pak ji ale při příšerných náletech brzy evakuovali. Pak byla na severu Anglie a gymnázium později přestěhovali do Walesu. Tam žili ti gymnazisti a to se také stalo jádrem celé školy."

Žije v Anglii ještě hodně absolventu této školy?

"Jsou všude po světě, většinou v anglicky mluvících zemích, několik je jich ale tady zpátky. To centrum je samozřejmě v Anglii. Tam zůstala většina z těch, co neměli rodiče, anebo s rodiči zůstali venku."

Absolventi Československé státní školy ve Velké Británii se pravidelně scházejí. Letos v červnu se vypraví i do Prahy, aby se tu zúčastnili předání svého archivu českým archivářům.