Do Česka zamířil archiv Československé školy ve Velké Británii
Do Česka byla tento týden přepravena další část archivu Československé státní školy, kterou ve Velké Británii za 2. světové války zřídila čs. exilová vláda. Bedny s osobními dokumenty na pražském ruzyňském letišti převzal jeden z bývalých žáků školy - nynější místopředseda Senátu Edvard Outrata. Milena Štráfeldová ho požádala o podrobnosti:
"Škola vznikla v zárodku v roce 1939 a naplno pak v roce 1940, když se vytvořila československá vláda. Byla určena pro děti, které byly v exilu spolu s rodiči, nebo i jinak. Zpočátku se to snad týkalo hlavně dětí vojáků a taky Baťových zaměstnanců. Brzy se ale škola stala obecnou akcí pro to, aby mladá generace byla vychována česky. Dohromady nás tam muselo být několik set. Je zajímavé, že tam byly i Wintonovy děti, i když ne všechny. V mém konkrétním případě rodiče cítili vlastenecky a domnívali se, že mám mít od začátku pořádné české vzdělání. Tak mne tam poslali, když mi bylo šest let."
Jak ta škola fungovala?
"Byla tam obecná škola a gymnázium. V obojím škola fungovala víceméně tak, jak měla. Snažila se držet československých osnov, byť od starších žáků slyším, že si učitelé psali učebnice sami. A mám dojem, že to všeobecně mělo úroveň. Dostal jsem vysvědčení, která tady byla platná, a pokračoval jsem pak normálně tady."
Kdo na té škole učil?
"Kvalifikovaní učitelé. Ze začátku to prý byli učitelé, kteří byli v naší armádě. Já ovšem jsem zažil učitelky, které tam přijely stejně jako my. Byly prostě v exilu."
Co je vlastně součástí toho archivu, těch třech beden, které jste převzal?
"To, co jsem převzal, jsou věci, které dodatečně shromáždili starší kolegové, bývalí studenti gymnázia, které si původně z té školy nechali. Mají tam být čísla školního časopisu, který si vydávali, jsou tam různé osobní poznámky, básničky, které psali jako gymnazisti, a také hodně fotografií."
Jaká bude budoucnost této části archivu?
"Státní archiv o ni projevil už dávno zájem, takže jim ji předáme a necháme je to zorganizovat. Nějakým způsobem by se to mělo připojit k archivu, který tady už existuje a který byl součástí archivu Benešovy vlády v Londýně."
Pamatujete si něco konkrétního z Vašeho pobytu ve škole? Jak dlouho jste vlastně do té školy chodil?
"Do školy jsem chodil dva a půl roku. Od poloviny první třídy, a skončil jsem těsně před koncem školního roku v červnu 1945. Bylo to v tom směru idylické, že to bylo mimo hlavní pás bombardování. Bylo to tak schválně umístěno. Původně ta škola byla v Londýně, pak ji ale při příšerných náletech brzy evakuovali. Pak byla na severu Anglie a gymnázium později přestěhovali do Walesu. Tam žili ti gymnazisti a to se také stalo jádrem celé školy."
Žije v Anglii ještě hodně absolventu této školy?
"Jsou všude po světě, většinou v anglicky mluvících zemích, několik je jich ale tady zpátky. To centrum je samozřejmě v Anglii. Tam zůstala většina z těch, co neměli rodiče, anebo s rodiči zůstali venku."
Absolventi Československé státní školy ve Velké Británii se pravidelně scházejí. Letos v červnu se vypraví i do Prahy, aby se tu zúčastnili předání svého archivu českým archivářům.