Bývalí žáci Čs. školy ve Velké Británii předali českým archivářům své osobní písemnosti
Školní časopisy, deníky, soukromé zápisky a fotografie - to všechno obsahovaly tři bedny dokumentů, které bývalí žáci exilové Československé školy ve Velké Británii předali minulý týden Národnímu archivu v Praze. Na neobvyklém "srazu spolužáků", kteří se do Prahy sjeli z celého světa, natáčela Milena Štráfeldová:
Československá škola ve Velké Británii vznikla v roce 1940 a navštěvovaly ji děti českých a slovenských uprchlíků, členů exilové vlády, baťováků, ale i židovské děti, které před plynovými komorami zachránil sir Nicolas Winton. Škola původně sídlila v Londýně, kvůli bombardování byla ale přestěhována do Walesu. Jedním z jejích žáků byl i současný místopředseda Senátu Edvard Outrata.
"Já jsem byl opravdický mrně, sedm let, když jsem nastoupil, a devět, když jsem školu opustil. Ostatně s mnohými s vás jsem se už sešel před několika lety v Abernantu, a spíš se chci pochlubit, že naše škola má zastoupení v Parlamentu České republiky. To je to, co já tady dělám,"
řekl minulou středu senátor Outrata na setkání v Národním archivu. Na pražský Chodovec se sjely dvě desítky bývalých žáků čs. exilové školy, kteří dnes žijí ve Velké Británii, Spojených státech, v Kanadě nebo ve Švýcarsku. Dnešní sedmdesátníci předali do rukou českých archivářů krabice se svými písemnostmi, které za poslední tři roky ve Spojených státech sebrala a uspořádala manželka jednoho z nich. V Národním archivu byly už v 60. letech minulého století uloženy oficiální archiválie čs. exilové školy ve Walesu. Soukromé dokumenty žáků nyní podle ředitelky Národního archivu Evy Drašarové rozšíří a oživí jeho dosavadní fondy.
"Jedná se o písemnosti, které shromáždili bývalí žáci mezi sebou. Je to dokumentace ze života studentského a veškeré písemnosti, které produkovali v okupačních dobách jako mladí."
"Další vzácnou věc, kterou přivezl Joe z New Yorku, je deník dívky, která se jmenovala Mariana Feiglová. A to je za rok a půl popsaný každý den, co jsme měli k obědu, jak já jsem zlobila, jak někdo propadl, jak jsme chodili nakupovat jablka a hrušky. Zkrátka krásný deník, jsou tam i obrázky,"
uvedla lady Milena, která je sama jedním z tzv. Wintonových dětí. Má velký podíl na propagaci české hudby, architektury i umění ve Velké Británii a je také jednou z organizátorek pravidelných setkání bývalých žáků čs. exilové školy ve Walesu. Na ubilejní setkání po šedesáti letem se tam nedávno sjeli spolužáci z desítky zemí. Dokumenty, které minulý týden předali Národnímu archivu v Praze, čeká nyní standardní zpracování, tak aby je čeští archiváři mohli dát k dispozici veřejnosti. Senátor Outrata na jejich adresu řekl:
"Děkujeme archivu, že se stará o tyto věci. Já od té doby, co jsem s vámi jednal, vidím, jak velkou péči tomu dáváte a jaký o to máte zájem. Takže si jsme jistí, že je to v dobrých rukou. Já tedy určitě,"
Více se o bývalých žácích čs. exilové školy ve Velké Británii dozvíte v některé z příštích rubrik Češi v zahraničí.
